Bezpečné vzdálenosti od plynovodů a teplovodů

Bezpečné vzdálenosti od plynovodů a teplovodů

Sítě technického vybavení (plynovody a teplovody) mají být uspořádány tak, aby všechny práce při jejich budování, údržbě, opravách a při jejich rekonstrukcích byly bezpečně realizovatelné. To se týká zejména zásahů v komunikacích.

Článek byl nově aktualizován.

Způsob a rozsah opatření při ochraně pracovníků se stanoví již v projektové dokumentaci stavby. Ve fázi zpracování projektové dokumentace má být jako příloha Zásad organizace výstavby zpracován orientační časový plán, ze kterého lze dovodit, kdy může dojít k rizikovým střetům vybraných pracovních postupů.

Podle Přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, patří mezi tyto činnosti práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, případně zařízení technického vybavení. Tyto činnosti vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Při realizaci zmíněných činností tedy vzniká povinnost zpracovat plán BOZP.

Ochranné pásmo plynovodu

Plynovod je pro účely tohoto článku definován jako zařízení určené k potrubní dopravě plynu.

Ochranné pásmo plynovodního potrubí nebo plynovodní přípojky se vytyčuje po obou stranách plynovodu jako půdorysná vzdálenost od vnějšího líce tohoto potrubí. Ochranné pásmo plynovodu se mění s tlakem v potrubí. Ochranné pásmo technologické stavby se vytyčuje od půdorysu této stavby.

V ochranném pásmu plynárenských zařízení je zakázáno provádět činnosti, které by ho mohly ohrozit. Nesmí dojít k poškození těchto zařízení ani mimo ochranné pásmo. V lesních průsecích provozovatel udržuje volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení. Vzdálenost se měří kolmo na jeho obrys.

Nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost je při souběhu se silovými kabely, kabely elektronických komunikací, montážními kanály a kabelovody při tlaku v plynovém potrubí do 0,005 MPa a je rovna 0,4 m. Nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost při souběhu se silovými kabely při tlaku v plynovém potrubí do 0,4 MPa je rovna 0,6 m. Vzhledem k tomu, že se v praxi můžeme setkávat i s jinými druhy jednotek pro tlak v potrubí, připomínáme, že 1 MPa je roven 10 bar. 

Nejmenší dovolená svislá vzdálenost je při křížení se silovými kabely do 35 kV, kabely elektronických komunikací, vedením tepelných sítí, montážními kanály a kabelovody při tlaku v plynovém potrubí do 0,005 MPa a je rovna 0,1 m. Pokud je vedení tepelné sítě v ochranném tělese se vzduchovou mezerou nebo jedná-li se o kabelovod, plynovod je třeba ještě opatřit chráničkou přesahující druhé vedení na každé straně o 1 000 mm.

Pro rozvod plynu v zastavěném území a pod komunikací platí jiné hodnoty. Ty jsou pro konkrétní případy uvedeny v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení. Plynovod musí být uložen v zemi ve volném terénu mimo souvislou zástavbu do hloubky minimálně 0,80 m.

V zasypané výkopové rýze se plynovod označuje výstražnou fólií tak, jak stanoví ČSN 73 6006 – Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení. Přičemž výstražná fólie se současně klade minimálně 200 mm nad potrubí. Je to důležitá informace při ruční dokopávce, protože nám oznamuje, kdy jsme v bezprostřední blízkosti potrubí. Pro plynovod se používá žlutá barva fólie. Pokud je plynovod opatřen chráničkou, musí mít tato chránička rovněž žlutou barvu. Nejmenší přípustná hloubka umístění výstražné fólie pod povrchem terénu je 200 mm.

Obecné funkční požadavky pro plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 1,6 MPa včetně popisuje ČSN EN 12007-1 (ČSN 38 6413) – Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně. Funkční požadavky pro dodávku plynu plynovody z oceli, jejichž nejvyšší provozní tlak je nad 1,6 MPa, popisuje ČSN EN 1594 (ČSN 38 6410) – Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 bar. Tato norma obsahuje informativní a normativní požadavky na bezpečné zásobování plynem pomocí plynovodů.

Obr. 1 Ochranné pásmo plynovodů a plynovodních přípojek do 4 bar včetně (v zastavěném území obce) v zemi ve volném terénu mimo souvislou zástavbuObr. 2 Ochranné pásmo plynovodů nad 40 bar v zemi ve volném terénu mimo souvislou zástavbu
Ochranné pásmo rozvodu tepelné energie v zemi ve volném terénu mimo souvislou zástavbu

Bezpečná vzdálenost od teplovodu

Teplovod je definován jako zařízení sloužící k dopravě tepelné energie. Teplovod, horkovod a parovod jsou pro účely tohoto článku zkráceně označeny jako „teplovod“. V ochranném pásmu zařízení, ale i mimo ně, které slouží pro rozvod tepelné energie, je zakázáno provádět činnosti, které by ho mohly ohrozit.

Ochranným pásmem zařízení pro rozvod tepelné energie se rozumí souvislý prostor v jeho bezprostřední blízkosti.

Ochranné pásmo teplovodu

Ochranné pásmo teplovodu je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou vedenou pod zařízením pro rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení.

U předávacích stanic sloužících ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení.

Nejmenší hodnoty dovolených odstupových vzdáleností vedení technického vybavení od teplovodu v podzemní trase jsou následující.

Nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost teplovodu je při souběhu se silovým kabelem do 1 kV, montážním kanálem, kabelovodem, stokou a kanalizační přípojkou a je rovna 0,3 m. Nejmenší dovolená svislá vzdálenost je při křížení s plynovodním potrubím do 0,4 MPa, stokou a kanalizační přípojkou a je rovna 0,1 m. Pokud je vedení tepelné sítě v ochranném tělese se vzduchovou mezerou je třeba plynovod ještě opatřit chráničkou přesahující druhé vedení na každé straně o 1 000 mm.

V ochranném pásmu teplovodu je možné budovat ostatní inženýrské sítě, ale pouze za dodržení podmínek uvedených v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení. Pro teplovody v zastavěném území a pod komunikacemi platí hodnoty podrobně popsané v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení.

Teplovod musí být uložen v zemi ve volném terénu mimo souvislou zástavbu do hloubky minimálně 0,50 m. Použití výstražných fólií označujících teplovodní a horkovodní rozvody ve výkopové rýze stanoví ČSN 73 6006. Pro teplovod se používá zelená barva.


Potrubí uložené ve výkopové rýze ve volném terénu


Detail potrubí uloženého na dně výkopu

Stavební práce v ochranném pásmu

Provozovatel plynovodu nebo teplovodu stanovuje písemné podmínky pro případnou realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu.

Provozovatel plynovodu nebo teplovodu může udělit písemný souhlas s umísťováním jiných než veřejně prospěšných staveb, se stavební činností, se zemními pracemi, se zřizováním skládek a s uskladňováním materiálu v ochranném pásmu. Tento písemný souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých je udělen.
Vysazovat trvalé porosty kořenící do větší hloubky než 200 mm nad povrch plynovodu nebo plynové přípojky ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu je možné pouze na základě souhlasu provozovatele. Pokud zařízení pro rozvod tepelné energie prochází budovami, ochranné pásmo není vymezeno. Při stavebních činnostech musí však vlastník budovy dbát na zajištění bezpečnosti.

Tab. 1  Ochranná pásma plynárenských zařízení
Tab. 1  Ochranná pásma plynárenských zařízení
Tab. 2  Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení
Tab. 2  Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení
Tab. 3  Ochranné pásmo zařízení pro rozvod tepelné energie
Tab. 3  Ochranné pásmo zařízení pro rozvod tepelné energie
|

Povinnosti zhotovitele

O způsobu provádění zemních prací v blízkosti podzemních vedení musí být všichni pracovníci včetně obsluh strojů prokazatelně (písemně) poučeni. Přidělenou práci nemůže vykonávat pouze jeden pracovník. V dohledové vzdálenosti musí být vždy další osoba. Strojní provádění výkopů je možné vykonávat pouze do vzdálenosti 1 m od vyznačené polohy podzemního vedení. U plynovodů a parovodů se nesmí při dokopávkách používat nevhodné ruční nářadí (např. špičáky, sochory apod.). Totéž platí i pro aplikaci pneumatického, elektrického, akumulátorového nebo motorového nářadí. Pro případ porušení plynového potrubí při práci v jeho blízkosti je vhodné mít k dispozici zpracovaný havarijní plán.

Od partnerů ASB

Ing. Kamil Barták, CSc.
Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací.
Foto: archiv autora

Literatura:

1.    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
2.    ČSN 38 3350 – Zásobování teplem. Všeobecné zásady.
3. ČSN EN 1594 (ČSN 38 6410) – Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 bar – Funkční požadavky
4. ČSN EN 12007-1 (ČSN 38 6413) – Zařízení pro zásobování plynem – Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar včetně – část 1: Obecné funkční požadavky
5. ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání vedení technického vybavení
6.    ČSN 73 6006 – Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení.
7. Fialová, Z., Serafín, P.: Ochranná a bezpečnostní pásma ve výstavbě, 3. vydání, ČKAIT, Praha, 2018
8.    Archiv autora.

Článek byl původně uveřejněn v časopisu Realizace staveb.