Přeměna průmyslových budov, v nichž se nacházely bývalé fabriky, na objekty kulturního charakteru není neznámá ani v našich končinách. Holandské studio JHK Architecten realizovalo několik podobných rekonstrukcí. Zajímavá je přeměna staré elektrárny na kino spojené s velkým prostorem na posezení, barem/restaurací, hygienickým zázemím. Projekt nese názv Lumière Cinema Maastricht.
Nejen v zahraničí se rozmáhá trend cestování do přírody a úniku ze stresu větších měst. Stačí víkendový oddych v lůně krásné přírody a hned se cítíte jinak. Příjemnou chatu v přírodním prostředí České Kanady realizovali architekti ze studia majo architekti. Její majitel je fotograf a vznikla na pronajímání zájemcům o relax.
Trvalá udržitelnost, městská ekologie, kreativní využití místních zdrojů, aktivní účast bydlících na tvorbě architektonického projektu i na realizaci samotné – to jsou hlavní znaky stavby experimentálního bydlení od norských architektů z ateliéru Nøysom arkitekter. Výsledkem je pět domů, které stojí bok po boku ve městě Svartlamon, v lokalitě označené jako zkušební z hlediska aplikování městské ekologie.
Gabiony, kámen skládaný v drátěných klecích, se ve stavebnictví využívá již poměrně dlouho. Prvek původně využívaný ve vojenství se architekti polského krakovského Studia Kropka rozhodli povýšit na konstrukční stavební materiál pro rodinný dům v Zawiercie..
Zoborovská ulice v Praze je charakteristická secesními stavbami. V podkroví jedné z nich se nachází nevelký byt, který prošel rekonstrukcí architektky Ivany Šustrové. Vznikl příjemný harmonický prostor s točitým schodištěm a fascinujícím výhledem z terasy, která navazuje na ložnici.
Okna Schüco LivIng Alu Inside z PVC-U obdržela od německého Institutu pasivních domů v Darmstadtu certifikát, že splňují hodnoty tepelné izolace pro pasivní domy.
Staré stodoly jsou ozdobou každé vesnice – nejen fotografové a architekti si všimli, jak dokonalé mají proporce, jak pěkně sedí v terénu. Tyto prostorné domy bez oken, zato s velkými vraty, jejichž poměrně tenké zdi byly postaveny z kamenů nebo cihel, se zatím jevily pro život jako zcela nevhodné.
Rezavý dům s dírou – takto svůj nový projekt nazvali architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař. Je jasné, že výstižnější název dům dostat nemohl. Rezavá cortenová fasáda je to, co zaujme na první pohled. A samozřejmě „díra“, která znamená velké zasklení skrz naskrz. Dům je však před nežádoucími pohledy chráněn: mezi ním a komunikací stojí garáž.
Tři z projektů, které realizovalo ruské architektonické studio dvou mladých architektů INT2 ARCHITECTURE, získaly ocenění v soutěži ADD Awards 2018. Jedním z nich byl interiér KAS. Na jeho charakteristiku stačí slovní spojení stárnutí kovu v nové podobě.
Bělá pod Bezdězem se stala zajímavou lokalitou pro bydlení díky nedaleké Mladé Boleslavi, která láká dobře placenou prací ve Škodovce. Na zvýšenou poptávku zareagovala společnost Global Investment s.r.o. a začali v Bělé stavět bytové domy. Jako stavební materiál si kvůli rychlosti a jednoduchosti výstavby zvolili Ytong.
Tento vypínač na sebe poutá pozornost tím, že ji na sebe vlastně vůbec nepoutá. Vypínače berker řady Generace R. od společnosti Hager si ke svému pětiletému výročí od uvedení na trh nadělily další přírůstek do rodiny: výjimečně tenký vypínač R.8 s tloušťkou pouhé 3 mm se rázem řadí mezi vůbec nejtenčí vypínače.
Říká se, že lepší, než opravit starý dům, je postavit nový. Ovšem starý dům v sobě skrývá příběhy těch, kteří v něm žili dříve, a je i dokladem minulých časů. Jeden takový dům stojí na mírně svažitém pozemku na okraji obce. Blízko je les a z domu výhled na rybník se vzrostlými stromy. A majitel se moudře rozhodl pro rekonstrukci.
Okna a dveře by měla brát ohled na osobitost domů. Dobrá okna s domem splynou, nechají vyznít sílu prostoru a výhledu. Nevnímáte je, ale pro celek jsou zásadní. To jsou principy výrobce dřevěných výplní Janošík okna-dveře, jehož tvorba je k vidění ve vinohradském showroomu navrženém architekty ze studia Mjölk.
Šporkovský palác se nachází nedaleko turistické oblasti Náměstí republiky v Praze, v ulici V Celnici, kde je tímto umístěním propojen s ulicí Hybernská. I přes tuto frekventovanou část Prahy zůstává Palác Špork nerušen od vnějších vlivů města. V tuto chvíli jsou již spodní patra paláce osídlena restaurací, cukrárnou a z velké většiny právnickou firmou. Horní patra zde budou využita pro kancelářské prostory a střechu bude zdobit vyhlídková terasa.
Architekti z kanceláře WillemsenU v holandském Eindhovenu úplně změnili podobu domu ze šedesátých let. Byl rozšířen, dostal novou fasádu z tmavého dřeva, ale úplně se změnil i interiér včetně rozmístění místností.
