Horácká aréna ovládla Českou cenu za architekturu. Ocenění získala i od veřejnosti
Daniel Zeman Vítězem 11. ročníku České ceny za architekturu se stala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě od ateliéru CHYBIK + KRISTOF. Mezinárodní porota ocenila zejména začlenění rozsáhlé sportovní stavby do městské struktury, práci s veřejným prostorem a důslednost architektonického řešení. Aréna získala také Cenu veřejnosti. Vedle hlavního ocenění porota vybrala dalších pět finalistů, udělila Cenu Aleny Šrámkové a dvě čestná uznání.
Výsledky České ceny za architekturu 2026 byly vyhlášeny 12. listopadu na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín v Praze. Do letošního ročníku soutěžní přehlídky pořádané Českou komorou architektů se přihlásilo 301 realizací. Mezinárodní porota z nich nejprve vybrala 25 nominovaných staveb a projektů, které na konci srpna osobně navštívila. Následně rozhodla o udělení hlavní ceny a dalších ocenění.
Porotě předsedal nizozemský architekt Jeroen van Schooten. Dalšími členy byli krajinářská architektka Bettina Lamm z Dánska, španělský architekt Julio de la Fuente, rakouská kurátorka a editorka Manuela Hötzl a slovenský architekt Ilja Skoček. Při hodnocení se zaměřovali především na vztah staveb k jejich okolí, kvalitu provedení, vhodnost použitých materiálů a přínos pro uživatele. Rozhodující přitom nebyly velikost ani rozpočet realizací.
Horácká aréna propojuje sportovní stavbu s veřejným prostorem
Hlavní cenu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě, dokončená v roce 2025 podle návrhu architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa z ateliéru CHYBIK + KRISTOF. Investorem projektu je statutární město Jihlava. Nová stavba nahradila původní zimní stadion v centru města a vedle hokejových utkání umožňuje pořádání koncertů a dalších kulturních či společenských akcí pro tisíce návštěvníků.
Architektonický koncept vychází z rozdělení provozů do dvou samostatných objektů – eliptické haly a nárožní budovy. Mezi nimi vzniklo široké schodiště, které funguje jako venkovní amfiteátr a zároveň překonává výškový rozdíl mezi okolními ulicemi. Významnou součástí návrhu je prosklený parter, výrazná červená fasáda a veřejně přístupná běžecká dráha na střeše.
Porota ocenila, že se navzdory svému objemu aréna přirozeně začleňuje do městské struktury. Vyzdvihla také komplexnost návrhu, který zahrnuje nejen architektonické a urbanistické řešení, ale rovněž interiéry, osvětlení, mobiliář a vizuální identitu.
„Horácká aréna je sebevědomou soudobou stavbou, která ve svém prostředí působí překvapivě přirozeně. Porota ocenila také mimořádnou důslednost návrhu – od celkového architektonického a urbanistického řešení přes fasády a interiéry až po osvětlení, mobiliář a vizuální identitu. Návštěva Jihlavy naplno odhalila kvality projektu, jeho vztah k městu i bohatost veřejných prostranství, což porotu nakonec vedlo k udělení hlavní ceny.“
Horácká aréna uspěla rovněž v online hlasování veřejnosti, které probíhalo od 16. června do 31. října 2026. Stejně jako v předchozím ročníku se tak hlasující shodli s rozhodnutím mezinárodní poroty.
Mezi finalisty je nádraží Praha-Bubny i škola v Louňovicích
Ocenění Finalista získalo dalších pět realizací, které představují různé přístupy k veřejné architektuře, obnově městských prostorů a práci s krajinou.
Jednou z nich je nové nádraží Praha-Bubny od ateliéru JAKUB CIGLER ARCHITEKTI, jehož autorem je Jakub Cigler a generálním projektantem společnost Metroprojekt. Stanice dokončená v roce 2025 představuje jednu z prvních realizací v transformačním území Bubny-Zátory. Charakteristickým prvkem je zastřešení nástupišť z bílého pohledového betonu s kruhovými světlíky, které přivádějí denní světlo do prostoru stanice. Porota ocenila přehledné uspořádání, kvalitu materiálů i urbanistický význam stavby pro budoucí rozvoj nové pražské čtvrti.
Dalším finalistou se stala revitalizace Pivovarských teras ve Vimperku z roku 2024, za kterou stojí týmy Steiner a Malíková krajinářští architekti a Roman Brychta Architekti. Projekt proměnil dříve nepřístupný svah v soustavu teras, zahradních zákoutí a pobytových ploch. Nové lávky, rampy, schodiště a pěšiny zároveň propojily historické centrum s okolní zástavbou. Porota vyzdvihla citlivou práci s terénem, původními zdmi a vegetací. Realizace získala také Cenu Aleny Šrámkové.
Proměna náplavky a škola jako komunitní centrum
Mezi oceněné finalisty patří také Oživení Radbuzské náplavky v Plzni od Jakuba Mareše a Richarda Zemana z ateliéru Jsme k světu. Projekt představuje více než desetiletý proces postupné proměny zanedbaného říčního nábřeží ve veřejné prostranství. Součástí realizace jsou nové pobytové schody, posezení, herní prvky a osvětlení. Výrazným prvkem je historické dvojmostí, které bylo původně určeno k demolici. Po obnově získalo červený nátěr a nové využití včetně kavárny. Porota ocenila dlouhodobé zapojení místních obyvatel a propojení architektonických zásahů s kulturním životem města.
Finalistou se stala rovněž Svazková základní škola LOŠBATES v Louňovicích, dokončená v roce 2025 podle návrhu ateliérů Pelletier de Fontenay a SOA architekti. Projekt vznikl z iniciativy čtyř obcí na základě mezinárodní architektonické soutěže. Dvoupodlažní budova na rozhraní lesa a obytné zástavby obklopuje rozlehlý zelený dvůr. Architekti pracovali s konceptem „lesního kláštera“, který propojuje vnitřní učební prostory s venkovním prostředím. Variabilní učebny využívají otočné stěny a akustické závěsy. Sportovní hala, jídelna nebo umělecká škola zároveň mohou sloužit místním obyvatelům i mimo běžnou výuku.
Pětici finalistů uzavírá rozšíření hřbitova v pražské Hostivaři od ateliérů Fertyk a BAKYTA. Autoři Stanislav Krčmárik, Róbert Bakyta a Lukáš Radošovský vytvořili pietní prostor vymezený betonovými stěnami kolumbária. Uvnitř se nachází louka se solitérním stromem, zatímco strohá geometrie stavby kontrastuje s volně rostoucí vegetací. Urny jsou osazeny přímo do konstrukce stěn, do nichž jsou integrovány také prvky pro umístění svíček. Porota ocenila střídmost návrhu a propojení architektury, přírody a pietní funkce místa.
Cenu Aleny Šrámkové získaly Pivovarské terasy ve Vimperku
Samostatnou Cenu Aleny Šrámkové, která upozorňuje na přínos žen v současné architektuře, získala revitalizace Pivovarských teras ve Vimperku. Na projektu se jako spoluautorka podílela krajinářská architektka Pavlína Malíková společně s Alešem Steinerem a Romanem Brychtou.
Porota ocenila zejména spolupráci napříč profesemi. Krajinářští architekti a architekt byli původně do vyzvané soutěže přizváni nezávisle na sobě, rozhodli se však připravit společný návrh. Výsledná realizace propojuje historické konstrukce, nové úpravy terénu, vegetaci a pěší trasy do jednotného celku.
Čestná uznání získalo koupaliště v Liberci a zahradní domek
Dvě čestná uznání získaly realizace menšího měřítka, u nichž porota vyzdvihla především citlivý vztah k místu a způsob jejich vzniku.
První ocenění putovalo do Liberce za obnovu Lesního koupaliště od ateliéru Mjölk architekti. Autoři Jan Vondrák, Jan Mach a Marie Vondráková doplnili původní přírodní koupaliště u Lidových sadů o nový pavilon se saunou, barem a šatnami. Stavba s ocelovou a dřevěnou konstrukcí, bílou fasádou a obloukovými prvky odkazuje na tradiční plovárenskou architekturu. Porotu zaujal také způsob realizace, do které se vedle architektů zapojili místní obyvatelé, dobrovolníci a město. Koupaliště zůstává veřejně a bezplatně přístupné.
Druhé čestné uznání získala přestavba zahradního domku v Panoším Újezdu od architektky Lenky Milerové. Původní zchátralý kamenný chlívek z roku 2023 proměnila v malý rekreační objekt. Návrh kombinuje původní kámen, beton a pozinkovanou ocel s velkorysým prosklením, které otevírá interiér do zahrady. Porota ocenila jednoduchost řešení, práci s původní stavbou a důvěru mezi architektkou a investorkou. Realizace získala rovněž partnerskou Cenu společnosti VELUX za práci s denním světlem.
Partnerské ceny ocenily kapli, knihovnu i dostupné bydlení
Součástí slavnostního vyhlášení byly také čtyři partnerské ceny, které upozorňují na specifické přínosy architektonických realizací.
Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny za vytvoření kulturní dominanty ve venkovském prostředí získala Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce od architekta Jana Říčného z ateliéru RCNKSK. Stavba dokončená v roce 2024 zaujala originální dřevěnou konstrukcí, řemeslným provedením a významným podílem místních obyvatel na jejím vzniku a financování.
Cenu Centra pro regionální rozvoj ČR za příkladnou realizaci návrhu vzešlého z architektonické soutěže obdržela Knihovna Olomouc – pobočka Kotelna od ateliéru kcarch. Autoři Václav Čermák, Václav Kolínský a Ondřej Šperl proměnili někdejší sídlištní výtopnu v knihovnu a kulturní centrum. Konverze zachovává původní konstrukci a přináší nové veřejné využití objektu.
Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení získal projekt Dostupné bydlení ve Žďáru nad Sázavou od ateliéru Kuba & Pilař architekti. Oceněné bytové domy využívají prefabrikovanou konstrukci, modulární uspořádání, pavlače a lodžie. Důležitou součástí návrhu je také použití dřeva v nosných konstrukcích, díky němuž patří realizace mezi průkopnické bytové dřevostavby v Česku.
Poslední partnerská cena, udělovaná společností VELUX za práci s denním světlem, připadla již zmíněné přestavbě zahradního domku v Panoším Újezdu.
Česká cena za architekturu představuje realizace posledních pěti let
Česká cena za architekturu je soutěžní přehlídkou architektury, urbanismu a krajinářské architektury. Pořádá ji Česká komora architektů a jejím cílem je představovat kvalitní realizace vzniklé v České republice během posledních pěti let. Přihlášení je bezplatné a projekty nejsou rozděleny do jednotlivých kategorií.
Letošní výsledky ukazují šíři současné české architektonické produkce – od rozsáhlých veřejných staveb přes dopravní infrastrukturu a školy až po úpravy veřejných prostranství a drobné rekonstrukce. Podle poroty přitom kvalitu neurčuje velikost investice, ale především promyšlenost návrhu, kvalita jeho provedení a schopnost dlouhodobě sloužit svému okolí.
