Seniorům v Praze nestačí průměrný důchod ani na nájem, ukázala analýza
ČTK
-
Senioři, kteří žijí v nájemním bydlení, čelí v některých regionech Česka výraznému finančnímu tlaku. Podle analýzy poradenské skupiny Moore nestačí průměrný starobní důchod na úhradu tržního nájmu a energií v bytě o rozloze 65 metrů čtverečních v Praze, Jihomoravském ani Středočeském kraji. Nejvýraznější rozdíl je v hlavním městě, kde seniorům po započtení nákladů na bydlení chybí více než 9 000 korun měsíčně.
Dostupnost nájemního bydlení se v Česku výrazně liší podle regionů. Zatímco v některých krajích seniorům po zaplacení nájmu a energií zbývá několik tisíc korun, jinde průměrný důchod nepokryje ani samotné náklady na bydlení. Vyplývá to z analýzy poradenské skupiny Moore, kterou zveřejnila Česká tisková kancelář.
Nejproblematičtější situace je v Praze, kde průměrný měsíční nájem bytu o rozloze 65 metrů čtverečních dosahuje 28 600 korun. To představuje 129 procent průměrného pražského důchodu. Po připočtení přibližně 3 000 korun za energie tak seniorovi s průměrnou penzí chybí každý měsíc 9 346 korun.
Podobný problém se týká také Jihomoravského a Středočeského kraje. Na jižní Moravě převyšují náklady na nájem a energie průměrný důchod o 3 249 korun, ve Středočeském kraji o 921 korun. Výpočty přitom nezahrnují další běžné životní výdaje, jako jsou potraviny, léky nebo doprava.
Vlastní bydlení rozhoduje o životní úrovni seniorů
Podle autorů analýzy není pro finanční situaci seniorů rozhodující pouze výše jejich důchodu, ale především forma bydlení. Výrazně odlišné podmínky mají lidé žijící ve vlastním bytě a ti, kteří musí hradit tržní nájemné.
„Výše důchodu o životní úrovni seniora rozhoduje jen z malé části. Stejný pražský senior je s nejvyšším důchodem v zemi buď nejlépe zajištěným důchodcem v republice, pokud bydlí ve vlastním, nebo tím nejohroženějším, pokud platí tržní nájem,“ uvedl Radovan Hauk, partner skupiny Moore.
Rozdíly mezi regiony jsou přitom výraznější u nájemného než u samotných důchodů. Zatímco průměrná penze se mezi krajem s nejvyššími a nejnižšími důchody liší o 2 024 korun, rozdíl v nájemném za modelový byt dosahuje 15 535 korun.
„Senior, který v metropoli nemá vlastní bydlení nebo levný nájem z dřívějška, se z průměrné penze neuživí. Rozdíl musí pokrýt rodina, úspory nebo odchod z Prahy,“ řekl Hauk.
V Ústeckém kraji zbývá seniorům nejvíce peněz
Na opačném konci žebříčku stojí Ústecký kraj. Přestože zde senioři pobírají třetí nejnižší průměrný důchod v republice, díky nižším nájmům jim po zaplacení bydlení a energií zbývá přibližně 4 800 korun měsíčně.
Relativně příznivější situace je také v Moravskoslezském kraji, kde seniorům zůstává 4 475 korun, a na Vysočině se zůstatkem 3 883 korun. Karlovarský kraj, který má nejnižší průměrné důchody v Česku, se podle výše zbývající částky umístil hned za Vysočinou.
Ani v těchto regionech však uvedené částky nepředstavují disponibilní příjem po zaplacení všech životních potřeb. Jde pouze o rozdíl mezi průměrným důchodem a modelovými náklady na nájemní bydlení včetně energií.
Ženy jsou kvůli nižším důchodům ohroženější
Analýza upozorňuje také na rozdíly mezi důchody mužů a žen. Muži pobírají v průměru 22 347 korun měsíčně, zatímco ženy 19 912 korun. Průměrný ženský důchod přesahuje hranici 20 000 korun pouze v Praze a Středočeském kraji.
Nižší příjmy znamenají, že ženy mají s úhradou tržního nájemného ještě větší problémy. Zatímco při porovnání celkového průměrného důchodu náklady na modelový byt převyšují příjmy seniorů ve třech krajích, v případě žen se k nim přidávají také Plzeňský a Pardubický kraj.
Největší rozdíl mezi průměrnými důchody mužů a žen vykazuje Moravskoslezský kraj, kde činí 3 718 korun. Nejmenší je naopak v Karlovarském kraji, a to 1 932 korun. Právě v Karlovarském a Moravskoslezském kraji mají ženy zároveň nejnižší průměrné důchody.
Nedostatek dostupného bydlení dopadá i na starší generaci
Výsledky analýzy zapadají do širšího problému dostupnosti bydlení v České republice. Na rostoucí finanční zatížení domácností upozornila také studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou v roce 2025 představilo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Podle studie se dostupnost bydlení v posledních letech zhoršila v důsledku výrazného růstu cen nemovitostí a nájemného. Nedostatek cenově dostupných bytů se přitom netýká pouze mladých lidí a rodin, ale také seniorů, kteří mají omezené možnosti zvyšovat své příjmy.
Analýza skupiny Moore tak ukazuje, že regionální rozdíly v nákladech na bydlení mohou mít na životní úroveň důchodců výrazně větší dopad než rozdíly ve výši jejich penzí. Zvláště ohroženou skupinu představují senioři bez vlastního bydlení, kteří jsou odkázáni na tržní nájemné.
