Pohled na funkcionalistickou budovu v roce 2015. Vlevo severní křídlo vpravo křídlo jižní.

Budova žižkovského nádraží má novou budoucnost

Městská rada hlavního města Prahy schválila 27. ledna memorandum, kterým jeho signatáři stvrzují záměr zachovat památkově chráněnou budovu Nákladového nádraží Žižkov a nalézt pro ni nové využití. Brownfield na místě dnes již nepoužívaného nádraží by se měl proměnit na novou obytnou a administrativní čtvrť protéměř 15 tisícnových obyvatel Prahy.

Přirozeným těžištěm oblasti by se i po vybudování nové čtvrti měla stát funkcionalistická budova z roku 1936, která je vstupní bránou do brownfieldu a napojuje jej na významné urbanistické osy Olšanské ulice a ulice Jana Želivského. K této významné žižkovské spojnici přiléhá nejvyšší část stavby, správní budova, z níž se následně směrem dovnitř železničního areálu oddělují dvě křídla – severní a jižní, která mezi sebou vymezují velmi zajímavý prostor se silnou industriální atmosférou.

Na jedinečnost této stavby upozorňovali odborníci od samého počátku diskuse o novém využití nákladového nádraží, na kterém byl v roce 2002 ukončen běžný provoz. Přestože se nejedná o prvoplánově líbivou architekturu, funkcionalistická stavba je v mnohých směrech jedinečná.

Historik architektury Zdeněk Lukeš nádraží označil za úžasnou stavbu, na kterou by Praha 3 měla být hrdá. Architektka Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu ji považuje za nejdokonalejší funkcionalistickou průmyslovou stavbu z počátku 30. let v Praze, na které se podíleli špičkoví odborníci a stavěly ji prvotřídní firmy, a ve své době šlo o provozně nejdokonalejší nádraží v Evropě. Podle zdůvodnění návrhu NPÚ z roku 2003 byla ve své době nejmodernější svého druhu v Československu a jednou z technologicky nejpokročilejších v evropských souvislostech.

Industriální kontext je v místě architektonickou hodnotou.
Industriální kontext je v místě architektonickou hodnotou. | Source: Wikimedia Commons, Dorota Velek

Především díky zájmu odborné veřejnosti byla stavba v roce 2013 definitivně prohlášena kulturní památkou. Pro jakýkoli nový rozvoj lokality se tak tato budova stává klíčovým vstupním územím, spojujícím nové budovy s historií místa a dodávající mu na Prahu ne zcela obvyklý industriální genius loci.

„Předmětná nemovitost je kulturní památkou, která by se do budoucna měla stát centrem nové vznikající čtvrti. Objekt by se měl stát nově přirozeným společensko-kulturním centrem, jehož význam nebude vzhledem k předpokládanému obsahu činností pouze lokální, ale celopražský,“uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

Memorandum, jehož stranami jsou Hlavní město Praha, Městská část Praha 3, Ministerstvo kultury, Žižkov Station Development, Národní filmový archiv, České dráhy a Sekyra Group, nyní lépe definuje nové využití nádražní budovy. V čelní budově někdejšího nákladového nádraží Žižkov by měl v budoucnu sídlit Národní filmový archiv, v severním křídle má vzniknout základní škola a v jižním by měla firma Sekyra Group vybudovat komerční prostory a střešní nástavbu s byty.

O potenciálu místa vypovídaly i instalace Landscape Festivalu 2015.
O potenciálu místa vypovídaly i instalace Landscape Festivalu 2015. | Source: Wikimedia Commons, Dorota Velek

Jako územní rezervu si Hlavní město Praha ponechává také pozemek přiléhající k severnímu křídlu budovy. Tudy by v budoucnosti mohla vést tramvajová trať nebo některá z tras metra.Znění dohody o dalším využití budovydnes schválili pražští radní. Podepsat by se mělo v únoru, samotné majetkové řešení podle radního Jana Chabra přijde na řadu zřejmě v roce 2022.

TEXT: red
FOTO: Wikimedia Commons, Dorota Velek