česká architektura

Jihlava jako sídelní město kraje Vysočina dlouhodobě usilovala o ustavení vysoké školy, podařilo se to v roce 2004, kdy byla zřízena Vysoká škola polytechnická jako veřejná vysoká škola neuniverzitního typu. Významně dotváří kulturní obraz regionu a přispívá obecně k rozvoji města v různých oblastech života.

Restaurace, kavárny, bary či vinárny, ambasadory dobrého jídla a lahodných nápojů, má navíc většina s nás spojeny se setkáváním, ať pracovním či s přáteli. I tyto podniky prožívají dnes těžké časy, nicméně majitelé, kteří je otvírali s nadšením a láskou, dělají vše pro to, aby tady byly, jestliže budeme potřebovat povzbudit, posedět, načerpat sil.

Na sklonku loňského roku byla po rekonstrukci slavnostně otevřena ikonická stavba lázeňského komplexu v Luhačovicích – lázeňská kolonáda. Opravou získala kulturní památka svůj původní vznosný styl, současně se obnova stala příležitostí pro širší využití tohoto objektu.

Starší venkovské usedlosti mají své kouzlo a jsou často vyhledávány zájemci o rekreační i stálé bydlení. Určitá míra citlivých oprav a úprav zajistí současný komfort bydlení, a zároveň zachová původní ráz stavby. A protože součástí takové usedlosti bývají i hospodářské objekty, lze je využít též.

Stavba kostela bývá výjimečným počinem v každém městě či obci. Nový kostel od architekta Zdeňka Fránka obohatí město Neratovice v příštích letech hned dvakrát. Nabídne chybějící prostory nejen komunitě věřících a současně se stane soudobou dominantou města.

Škola jako místo přátelské ke svým uživatelům i ke svému okolí. Právě tak je možné popsat návrh základní školy v Říčanech ve Středočeském kraji. Projekt ateliéru Rusina Frei by se mohl stát ukázkovým příkladem zodpovědného přístupu k novým stavbám.

Nová budova radnice na Praze 7 je výjimečná v několika ohledech. Ctí kontext místa, navazuje na historii své čtvrti, působí reprezentativně a zároveň otevřeně, přívětivě. Kromě toho je důkazem, že veřejné stavby lze realizovat kvalitně v omezeném čase a s omezeným rozpočtem.

Někdo dává přednost domu novému, jiný zase vidí své ideální bydlení v objektu již postaveném, který má „něco za sebou“. Obě varianty mají svá pro i proti, důležité je, co daný investor upřednostňuje, jaké má priority ohledně místa i bydlení samého.

Tutzing se nachází na břehu jezera ledovcového původu s křišťálově čistou vodou Starnberger See. Ideální místo pro život – pod Alpami, v nádherné přírodě bavorského venkova, a přesto v přímém dosahu města, dostupné biopotraviny z místních zdrojů a vhodné podmínky pro letní i zimní sporty, to vše dělá z tohoto místa žádanou lokalitu k bydlení.

Nenápadně výjimečná. Možná pro někoho jemně provokativní, ale navržená tak, aby podněcovala fantazii a tříbila vkus nové generace. Za jejím návrhem stojí „zen-technicistická“ architektura Petra Stolína a několik překážek.

Rodinný dům v Praze prošel jako původně rekreační objekt z třicátých let 20. století několikerými stavebními úpravami tak, aby mohl sloužit k trvalému bydlení. V současnosti však již neodpovídal požadavkům na pohodlné moderní bydlení, majitelé se proto rozhodli pro zásadní rekonstrukci.

Patříme mezi šťastné národy, jež nacházejí na každém kroku připomínky historie své země, svých kořenů.