V Lázních Bělohrad vznikl projekt, který citlivě pracuje s původní strukturou venkovské stodoly a zároveň do ní vkládá soudobý obytný prvek. Na zadání soukromého investora navrhlo studio Facha architekti malou jednotku pro sezónní pobyt ukrytou ve staré stodole.
Víte, kterému městu se před 100 lety říkalo „Salón republiky“? Byl to Hradec Králové a tuto přezdívku si vysloužil díky promyšlené koncepční práci slavného architekta Josefa Gočára. Právě jeho nápady dělají Hradec dodnes velmi příjemným místem pro život.
Kompletní přestavba tradičního městského domu na Husově náměstí v Kamenici nad Lipou vytvořila prostor, který propojuje veřejnou i soukromou funkci. Objekt nyní slouží jako kavárna, jógové studio i bydlení. Autorem návrhu je studio matěj šebek architekti, konkrétně architekt Matěj Šebek ve spolupráci s Matějem Bělohlávkem, který se věnoval interiérům.
V centrální části Horní Malé Úpy na Pomezních Boudách byl dokončen projekt rekonstrukce a přestavby objektu Hořec. Budova, která dříve sloužila jako hotel, prošla rozsáhlými úpravami a dnes funguje jako multifunkční centrum. Za architektonickým návrhem stojí studio ADR, konkrétně autoři MgA. Aleš Lapka a MgA. Petr Kolář.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
V lednu 2026 vyjde kniha, která se jako první komplexně věnuje architektuře Prahy devadesátých let. Publikace s názvem DEVADE z nakladatelství IPR Praha přistupuje k dosud často přehlíženým nebo negativně hodnoceným stavbám této dekády s odstupem, bez sentimentu i předsudků.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Projekt horské chalupy Na Kukačkách od studia edit! architects představuje příklad současné architektury, která se snaží citlivě reagovat na přísná pravidla chráněného území Krkonošského národního parku. Exteriér stavby vychází z tradičního tvarosloví místních horských chalup – s kamenným soklem, dřevěnou fasádou a klasickým řešením štítů – zatímco vnitřní uspořádání se od regionálních stereotypů záměrně odklání.
Nové Město nad Metují ukazuje, že i menší město může vzít bytovou výstavbu do svých rukou. Ve spolupráci s uznávaným ateliérem Kuba & Pilař architekti připravilo projekt tří bytových domů ze dřeva, které dohromady nabídnou čtyřicet nájemních jednotek.
Nejnovější ročník prestižní evropské ceny odhaluje 410 projektů ze 40 zemí, které ukazují rozmanitost, kreativitu a směřování současné architektury. Mezi nimi se objevuje i jedenáct českých realizací, které dokládají sílu a originalitu domácí scény.
Na rozhraní mezi otevřeným polem a dubovým lesem u Kolína vznikl dům, který se nesnaží poutat pozornost okázalostí, ale svou střídmostí a ohleduplným přístupem k místu. Novostavba od 0,5 Studio kombinuje jednoduchou formu, tradiční motivy a moderní architektonický jazyk.
Návrh nové základní školy v Chýni reflektuje současné pedagogické přístupy, které kladou důraz na různorodé formy výuky a kvalitu prostředí. Budova nenabízí pouze klasické učebny, ale také širokou škálu sdílených prostor – od klidných zákoutí pro individuální práci, přes otevřené zálivy na chodbách pro neformální výuku, až po střešní plochy, které slouží jako místa pro výuku i hru.
„Dům pro dva architekty a jejich děti.“ Tak popisují Pavla a Martin Vymětálkovi svůj návrh rodinného domu v severomoravské Polance nad Odrou. Ačkoliv by dům, který se dostal do finále České ceny za architekturu, jistě nevyhovoval každému, nelze mu upřít originalitu a nápaditost.
Na první pohled jednoduchý červený kvádr u sto let staré školy v hanácké obci Drahotuše je ve skutečnosti symbolem širšího trendu. Přístavba tělocvičny k tzv. Červené škole ukazuje, že i menší obce začínají brát školní architekturu vážně, podobně jako v případě přístavby školní družiny v Újezdě v Plzni nebo střídmého rozšíření školy ve Studenci.
Vítězný návrh vstupního areálu do Adršpašských skal vzešel z dvoukolové architektonické soutěže, do níž se přihlásily více než dvě desítky týmů z celé Evropy. Nejlépe porotu oslovil koncept od kanceláře Šrámek a Krejčí architekti, která ve svém návrhu zdůraznila respekt k okolní krajině a začlenění stavby do jejího přirozeného kontextu.
