Vítězný návrh vstupního areálu do Adršpašských skal vzešel z dvoukolové architektonické soutěže, do níž se přihlásily více než dvě desítky týmů z celé Evropy. Nejlépe porotu oslovil koncept od kanceláře Šrámek a Krejčí architekti, která ve svém návrhu zdůraznila respekt k okolní krajině a začlenění stavby do jejího přirozeného kontextu.
Poledne. Po několika dnech v kopcích Bílých Karpat jedeme po úzké asfaltce, která se pomalu mění ve štěrkovou cestu. Mezi stromy prosvítá slunce, listy vrhají na cestu roztříštěné stíny. A pak se krajina otevře – pod námi údolí, naproti svah se starým sadem. Uprostřed, jako by tam stál odjakživa, malý zelený dům. Bebech. Místo, kde se všechno na chvíli zklidní.
Ve Vraném nad Vltavou, nedaleko Prahy, je aktuálně na prodej vila navržená významným českým architektem Josefem Pleskotem. Třípodlažní stavba z roku 1995 je spojena se jménem podnikatele a finančníka Petra Kellnera, který vilu krátce obýval. Nabízená cena činí 49,9 milionu korun.
Brno skrývá místa, o kterých netuší ani mnozí místní. Na dně zavřeného lomu vyrostla ve 30. letech provizorní nouzová kolonie. Domky nízké, často postavené svépomocí z toho, co bylo po ruce. A právě jeden z těchto domů dostal nový život.
Prvního ročníku českého ocenění ASB GALA 2025 se zúčastnila řada významných hostů z oblasti architektury, developmentu i stavebnictví. Slavnostní atmosféru večera si můžete znovu připomenout prostřednictvím rozsáhlé fotogalerie.
Kaple Panny Marie Bolestné, která byla loni v květnu vysvěcena v jihomoravské obci Nesvačilka, naplnila více než stoletý sen tamní komunity věřících. Význam této nové sakrální stavby přesáhl hranice obce – kapli si oblíbili nejen místní, ale také turisté a poutníci. Letos jí odborná porota udělila Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu.
Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Postavit reprezentativní stavbu, přestřihnout pásku a odškrtnout si politický či developerský úspěch, to umíme. Co se ale často nedomýšlí, je druhá půlka příběhu: každodenní provoz a údržba. Bez nich se i nejmodernější budovy mění během pár let v ostudu. Nedávný případ nového nádraží Praha-Bubny ukazuje, jak křehký je rozdíl mezi „architektonickou chloubou“ a „problémovým objektem“.
Prestižní ocenění Architekt roku získali v letošním ročníku bratři Marek a Štěpán Chalupovi. Porota tím ocenila jejich dlouhodobý přínos české architektuře, včetně projektů jako vestibul stanice metra Kolbenova či hotel Metropol na Národní třídě v Praze. Vyhlášení výsledků proběhlo v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
V letošním ročníku soutěže Stavba roku se o prestižní titul uchází celkem 46 realizací z celé České republiky. Do užší nominace je vybrala odborná porota ze 135 přihlášených projektů. Mezi nominovanými se objevují jak rekonstrukce významných staveb, tak novostavby občanské vybavenosti, interiéry, dopravní stavby i projekty financované formou PPP. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 4. listopadu.
V klidné rekreační oblasti nedaleko Prahy vznikla unikátní chata, která spojuje současný design s původní přírodní atmosférou. Má atypický tvar a uvnitř vás pohltí vůně dřeva. Pod vedením architekta Martina Hajného prošla stavba kompletní rekonstrukcí, která citlivě zohledňuje místní regulace i potřeby majitelů. Výsledkem je harmonický prostor, kde přírodní materiály a chytrá dispoziční řešení poskytují klidné zázemí pro práci i odpočinek.
V liberecké osadě Rašovka, na téměř vrcholovém svahu Ještědského hřebene, vyrostl netradiční rodinný dům, který si hraje s pohledem i prostorem. Autorský tým Ateliéru SAD navrhl stavbu, jež se odvážně otevírá okolní krajině, a přitom respektuje horský reliéf a místní tradici stavebního řemesla.
V Jihomoravském kraji bývá sepětí člověka s kulturní a neustále kultivovanou krajinou obvykle vyšší než jinde. Není proto příliš divu, že jeden z „krajinářských“ projektů, nominovaných na Českou cenu za architekturu pro rok 2025, pochází právě odtud.
Ve věku nedožitých 74 let zemřel Petr Suske, výrazná osobnost české architektury a dlouholetý pedagog Fakulty architektury ČVUT. Na fakultě působil nepřetržitě od roku 1991 až do roku 2024 jako vedoucí ateliéru a mentorská postava mnoha generací studentů. Jeho odchod znamená ztrátu nejen pro akademické prostředí, ale i pro širší architektonickou obec.
Ocenění ASB GALA vychází z dlouholeté tradice udílení podobných cen naším vydavatelstvím na Slovensku. Za 18 let fungování si tam získalo značný respekt celé odborné scény, proto jsme se letos rozhodli tuto tradici zahájit také v Česku.
