Ve středočeském městě Čáslav vznikla v loňském roce mateřská škola, která si neříká o pozornost okázalostí, ale přesností. Nová budova v ulici Prokopa Holého se dostala mezi nominované na Stavbu roku 2025 a dává dobrý důvod zastavit se u toho, jak dnes může vypadat veřejná architektura menšího města. Nejde o výjimečný rozpočet ani okázalý výstřelek. Spíš se jedná o soustředěnou práci s měřítkem, provozem a dlouhodobou udržitelností, na kterou město při realizaci dost sázelo.
Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Ve Valašských Kloboukách na Zlínsku se připravuje výstavba nové moderní dřevěnice, která naváže na místní stavební tradici, ale zároveň přinese současný architektonický výraz. Vznikne na pozemku v majetku města, kde dosud stály ruiny nedokončené Matyášovy dřevěnice.
Na břehu Sázavy v obci Prosečnice vyrostla nová chata, která nenápadně navazuje na příběh svého předchůdce. Původní objekt zničil požár, ale jeho kamenná podezdívka zůstala a stala se základem nové stavby. Architekti ze studia Mimosa architekti ji nepovažovali jen za relikt minulosti, ale za plnohodnotnou součást návrhu.
Projekt bytových domů ve Žďáru nad Sázavou patří k prvním realizacím vícepodlažních bytových dřevostaveb v České republice. Zároveň představuje model cenově dostupného nájemního bydlení. Autorem návrhu je studio Kuba & Pilař architekti (Ladislav Kuba, Tomáš Pilař).
Rekonstrukce Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci představuje příklad velmi zdařilého přístupu menší veřejné instituce k revitalizaci historického objektu. Jelikož na začátku stálo zadání, které by se mohlo opakovat (a opakuje se) v dalších desítkách okresních i menších měst, stojí za to se na něj – zejména s ohledem na zdařilý výsledek – podívat blíže.
Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo odkoupení horského hotelu a vysílače Ještěd od společnosti České Radiokomunikace. Za budovu zaplatí kraj 181 milionů korun, další bezmála tři miliony korun uhradí za mobiliář, vybavení a související příslušenství. Prostředky má kraj připravené z loňského rozpočtu, kvůli transakci se tak nemusí zadlužovat.
V Lázních Bělohrad vznikl projekt, který citlivě pracuje s původní strukturou venkovské stodoly a zároveň do ní vkládá soudobý obytný prvek. Na zadání soukromého investora navrhlo studio Facha architekti malou jednotku pro sezónní pobyt ukrytou ve staré stodole.
Víte, kterému městu se před 100 lety říkalo „Salón republiky“? Byl to Hradec Králové a tuto přezdívku si vysloužil díky promyšlené koncepční práci slavného architekta Josefa Gočára. Právě jeho nápady dělají Hradec dodnes velmi příjemným místem pro život.
Kompletní přestavba tradičního městského domu na Husově náměstí v Kamenici nad Lipou vytvořila prostor, který propojuje veřejnou i soukromou funkci. Objekt nyní slouží jako kavárna, jógové studio i bydlení. Autorem návrhu je studio matěj šebek architekti, konkrétně architekt Matěj Šebek ve spolupráci s Matějem Bělohlávkem, který se věnoval interiérům.
V centrální části Horní Malé Úpy na Pomezních Boudách byl dokončen projekt rekonstrukce a přestavby objektu Hořec. Budova, která dříve sloužila jako hotel, prošla rozsáhlými úpravami a dnes funguje jako multifunkční centrum. Za architektonickým návrhem stojí studio ADR, konkrétně autoři MgA. Aleš Lapka a MgA. Petr Kolář.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
V lednu 2026 vyjde kniha, která se jako první komplexně věnuje architektuře Prahy devadesátých let. Publikace s názvem DEVADE z nakladatelství IPR Praha přistupuje k dosud často přehlíženým nebo negativně hodnoceným stavbám této dekády s odstupem, bez sentimentu i předsudků.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
