Revitalizace Pivovarských teras ve Vimperku, jedna z letošních finálových realizací České ceny za architekturu, představuje příklad velmi šťastné obnovy historického městského prostoru. Podařilo se propojit respekt k původnímu uspořádání s požadavky na současné využívání veřejného prostranství.
V Královéhradeckém kraji na okraji Nového Bydžova vznikla stavba, která definuje nový standard sociální péče. Autoři z ateliéru Architektura vnášejí do prostoru bývalého sadu jasně strukturovaný objekt, který opouští ústavní sterilitu a nabízí klientům bezpečné zázemí pro důstojné a naplněné stáří.
V Dolních Jirčanech, rychle se rozvíjející části obce Psáry jižně od Prahy, byla v roce 2024 dokončena nová hasičská zbrojnice pro místní jednotku sboru dobrovolných hasičů. Stavba, označovaná jako Hasičárna Jirčany, představuje zajímavý moderní příklad tradičního typu veřejné architektury, kterou najdeme téměř v každé větší české vesnici.
Ne každá stavba vzniká přesně podle projektu. Dům Truhlík je důkazem, že nečekané překážky mohou vést k lepšímu architektonickému řešení. Změna umístění domu, skála objevená při výkopových pracích i postupné poznávání pozemku proměnily původně zamýšlenou rekreační chatku v nenápadný dům, který se místo okázalosti snaží co nejvíce splynout s krajinou. Architekti ze studia A69 vytvořili objekt, který využívá jediný motiv – dřevěný truhlík jako hlavní kompoziční prvek.
Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.
Česká komora architektů představila užší výběr 11. ročníku České ceny za architekturu. Mezinárodní porota vybrala z 301 přihlášených realizací celkem 25 děl, která podle ní vynikají architektonickou kvalitou, promyšleným návrhem, přínosem pro své okolí nebo společenským přesahem. Mezi nominovanými jsou novostavby, rekonstrukce, vzdělávací a kulturní objekty, bytové projekty i úpravy veřejných prostranství.
Česká komora architektů (ČKA) udělí letos svou Poctu profesoru Ladislavu Lábusovi. Ocenění, které komora uděluje od roku 2000 významným osobnostem české architektury, je určeno těm, kteří se svou profesní činností, přínosem i morálním kreditem výrazně zapsali do moderní historie oboru.
Do 11. ročníku České ceny za architekturu se přihlásilo 301 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky. Přehlídku pořádá Česká komora architektů a letošní ročník patří z hlediska počtu přihlášených děl k nejsilnějším v historii soutěže.
Břehy Labe v Děčíně nově propojuje lávka pro pěší a cyklisty, která patří k nejzajímavějším dopravním stavbám posledních let v regionu. Nejde přitom jen o další městské propojení. Nová konstrukce zaujme především neobvyklým technickým řešením – lávka je totiž zavěšena přímo na stávajícím železničním mostě. Právě tento technický koncept dává projektu výjimečný charakter a zároveň ukazuje, jak lze současnou infrastrukturu využívat mnohem efektivněji a citlivěji než při výstavbě zcela nových mostních konstrukcí.
Ve středočeském městě Čáslav vznikla v loňském roce mateřská škola, která si neříká o pozornost okázalostí, ale přesností. Nová budova v ulici Prokopa Holého se dostala mezi nominované na Stavbu roku 2025 a dává dobrý důvod zastavit se u toho, jak dnes může vypadat veřejná architektura menšího města. Nejde o výjimečný rozpočet ani okázalý výstřelek. Spíš se jedná o soustředěnou práci s měřítkem, provozem a dlouhodobou udržitelností, na kterou město při realizaci dost sázelo.
Vícegenerační soužití není v naší zemi příliš častým fenoménem. Děti se obvykle osamostatní a posléze pro vlastní rodinu vytvoří nový domov. Možností, jak trávit více společného času s širší rodinou, tak může být „letní“ dům pro víkendy, prázdniny i další dny volna. Jako například letní sídlo navržené architekty Danielem Rohanem a Danielem Baudisem ze studia DDAANN.
Na svazích nad Uherským Hradištěm vzniká návrh vinařství, které navazuje na místní stavební tradici, ale zároveň reaguje na dnešní provozní i světelné nároky. Pracuje s omezeními regulovaného území i existující stavby a hledá řešení, jak tyto limity využít ve prospěch architektury.
Ve Valašských Kloboukách na Zlínsku se připravuje výstavba nové moderní dřevěnice, která naváže na místní stavební tradici, ale zároveň přinese současný architektonický výraz. Vznikne na pozemku v majetku města, kde dosud stály ruiny nedokončené Matyášovy dřevěnice.
Na břehu Sázavy v obci Prosečnice vyrostla nová chata, která nenápadně navazuje na příběh svého předchůdce. Původní objekt zničil požár, ale jeho kamenná podezdívka zůstala a stala se základem nové stavby. Architekti ze studia Mimosa architekti ji nepovažovali jen za relikt minulosti, ale za plnohodnotnou součást návrhu.
Projekt bytových domů ve Žďáru nad Sázavou patří k prvním realizacím vícepodlažních bytových dřevostaveb v České republice. Zároveň představuje model cenově dostupného nájemního bydlení. Autorem návrhu je studio Kuba & Pilař architekti (Ladislav Kuba, Tomáš Pilař).
