Komentář: Evropa má nejlepší technologii světa. Říká se jí město

Kolektivní Evropa je z pohledu mnohých komentátorů ztracený případ, pomalá a zaostalá. Velmi předčasně. Zatímco Silicon Valley se chlubí umělou inteligencí, Evropa tiše zdokonaluje nejlepší vynález lidstva: město samotné. I někdejší zapadlé regiony u Atlantiku i Baltu odhalují sofistikovanou technologii, ne algoritmů, ale vzorců lidského osídlení zdokonalovaných po staletí.

I obyčejné město Francie, Německa, Belgie a Polska demonstruje, že skutečná vitalita vzniká z hustoty osídlení, rozmanitosti, pěší dostupnosti, a hlavně moderní veřejné dopravy. Evropské město je technologie, kterou nelze „outsourcovat“: středověká jádra propojující se současností, opravy omylů, nápravy křivd a kontrast mezi tradicí a novinkami vytvářejí to, co Lewis Mumford popisoval jako milé drama společenského života.

Kamenné budovy opravené pro současné využití, tramvajové linky místo někdejších městských dálnic, excelentní ulice, kde se někdo zjevně zamyslel nad bezpečným, praktickým a zábavným důvodem pro pobyt. Ne každé evropské město je dokonalé, ale typicky jen v evropském městě návštěvníka nečeká manuál, která voda je bezpečná nebo kde nebýt okraden.

Bezpečná obyčejnost městské civilizace je hlavní konkurenční výhoda. Nevyřazování lidských vzorců, ale jejich zdokonalování, rohová pekárna, dostupná zastávka, náměstí s lavičkami, kvalitní dlažba, bezpečný přechod, nová zeleň ve starých ulicích, smíšený bulvár. Staré precizně opravené, vedle nová čtvrť experimentů s materiály i typologiemi. To vše představuje staletí městské výzkumu, nenahraditelné nápady ze suburbánních center nejsledovanějších technologií.

Městské plány hlavních technologických mogulů jsou nepostavitelné dětinské fantazie nebo suburbánní věznice. Jen evropská města zatím ztělesňují urbanismus tržních sil s lidskými potřebami a dlouhodobou krásou. V kombinaci s pětitýdenní dovolenou vytváří něco, co v Silicon Valley ani v Šen-čenu naprogramovat nepůjde: kvalitu života, na kterou se dá doslova sáhnout.

Text vyšel v časopisu ASB 4/2025.