česká architektura

Česká komora architektů přijímá nominace do Pocty ČKA za rok 2021. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Nominovat svoji osobnost může odborná veřejnost až do 31. března 2022.

Mezinárodní soutěž BIG SEE vznikla původně ve Slovinsku a klade si za cíl ocenit architekty a designéry z jižní a východní Evropy. V letošním ročníku pak uspělo i množství realizací od českých a slovenských architektů. Mezi oceněnými díly nalezneme jak rodinné domy, tak i hotely nebo rekonstrukce historických budov.

Ve čtvrtek zemřela architektka Alena Šrámková, jedna z nejvýraznějších a oceňovaných postav české architektury posledních desetiletí. Bylo jí 92 let. Zprávu o úmrtí sdělila médiím její dcera, architektka Magdalena Hlaváčková. Šrámková je známá především realizacemi projektů nové haly pražského Hlavního nádraží a administrativní budovy ČKD na Můstku.

Architekt Petr Hájek získal čestné uznání v soutěži International 2021 Piranesi Award. Odnáší si jej za projekt krematoria domácích mazlíčků v Drnově s názvem Věčná loviště, který realizoval ve svém ateliéru Petr Hájek Architekti společně s Martinem Stossem a Cornelií Klein.

Pracoval s Jeanem Nouvelem, Frankem Gehrym, Sou Fujimotem či ateliérem BIG. I přes bohaté portfolio úspěšných projektů, mezinárodní zkušenosti a řadu ocenění je architektovi Martinu Krupauerovi vlastní pokora, nadšení a nehasnoucí zájem vytvářet poctivou architekturu všech měřítek.

Brutalistní budova pražského hotelu InterContinental a jeho blízké okolí se po 47 letech dočká kompletní rekonstrukce a přestavby. Investorem projektu je česká společnost WIC Prague a.s. vlastnící hotel a přilehlé pozemky, jejími majiteli jsou Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Architektonické řešení pochází z dílny studia TAK Architects, projekt realizuje společnost Metrostav a.s. Rekonstrukce se již rozběhla a její dokončení je naplánováno na prosinec 2022.

Před osmi lety dokončil ve svém rodném městě Humpolci stavbu, která stojí v místech bývalé soukenické fabriky. Stavbou je hotel, který nese příznačně jméno Fabrika a působí tak i po architektonické stránce.

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám hlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na veřejné zakázky.

PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.

Pokud projekt schválí Zastupitelstvo hlavního města Prahy, mezinárodní architektonická soutěž na stavbu Vltavské filharmonie bude vyhlášena ve druhé půli letošního roku.

Dům s tmavou fasádou a geometrickými tvary poskládanými abstraktně k sobě nepůsobí na hraně trojského svahu, kam je umístěn, nepatřičně. Je nenásilně zasazen do svého okolí s ohledem na ostatní zástavbu.

Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.

Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.

Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.

Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.