česká architektura

PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.

Pokud projekt schválí Zastupitelstvo hlavního města Prahy, mezinárodní architektonická soutěž na stavbu Vltavské filharmonie bude vyhlášena ve druhé půli letošního roku.

Dům s tmavou fasádou a geometrickými tvary poskládanými abstraktně k sobě nepůsobí na hraně trojského svahu, kam je umístěn, nepatřičně. Je nenásilně zasazen do svého okolí s ohledem na ostatní zástavbu.

Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.

Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.

Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.

Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.

Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.

Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života? Praha jako většina světových metropolí podřídila svůj rozvoj hlavně hospodářskému růstu a nekontrolovaný byznys negativně změnil charakter Prahy. Centrum města se proměnilo v turistický skanzen, velké plochy města slouží pouze automobilům a bydlení se stává nedostupným pro většinu lidí. Epidemie nám ukazuje, že se něco musí rychle změnit.

V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.

Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.

Naše města nejsou dostatečně připravena na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho nebo záplavy. Rostoucí rizika spojená se změnou klimatu mohou mít zásadní negativní dopady na kvalitu života obyvatel, přírodní ekosystémy i národní ekonomiku. V zahraničí se adaptační opatření již zavádějí do praxe a vyhodnocují, u nás se více plánuje, než realizuje. Co je třeba udělat pro to, abychom proces adaptace urychlili?

Nově zrekonstruovaný prvorepublikový víkendový dům ztratil již dávno před renovací mnoho ze své někdejší krásy. V letech mezi válkami vznikaly domy, které budí úžas i dnes, jen je někdy třeba jim trochu pomoci. V případě vily s fontánou přiložili ruce a svůj um k dílu architekti z libereckého studia Mjölk a vrátili jí bývalou krásu.

Vzájemný vztah prarodičů a vnoučat je oboustranně důležitý a přínosný. Rodinný dům v Jarovcích na okraji Bratislavy si nechali postavit prarodiče, kteří mají vnoučat hned devět. A protože ta k nim často jezdí, přáli si, aby odpovídal požadavkům na soužití těchto dvou generací.