česká architektura

Brutalistní budova pražského hotelu InterContinental a jeho blízké okolí se po 47 letech dočká kompletní rekonstrukce a přestavby. Investorem projektu je česká společnost WIC Prague a.s. vlastnící hotel a přilehlé pozemky, jejími majiteli jsou Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Architektonické řešení pochází z dílny studia TAK Architects, projekt realizuje společnost Metrostav a.s. Rekonstrukce se již rozběhla a její dokončení je naplánováno na prosinec 2022.

Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout? Přinášíme vám hlédnutí za současným děním u nás, tentokrát zaměřené na veřejné zakázky.

PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.

Bydlení v domech, jež jsou kulturní památkou, má zřejmá pozitiva, daná jejich historií a estetickou hodnotou. Určitá úskalí mohou vznikat při rekonstrukci takových objektů pro současné bydlení, kdy je třeba minimalizovat možné střety plynoucí ze zachování historické a umělecké hodnoty objektu na straně jedné a požadavků na moderní bydlení na té druhé. Byt v Praze 7 na Letné, jehož rekonstrukci realizovalo Studio Objectum, patří do této kategorie.

Výrazu loft, jenž původně znamenal podkrovní prostor nebo nejvyšší patro průmyslového objektu, dnes rozumíme jako označení pro bytovou jednotku s velkou podlahovou plochou, vysokými stropy a velkorysým prosklením. Lofty vznikají nejčastěji adaptací prostor v nevyužívaných průmyslových objektech či na půdách bytových domů a pomáhají uspokojovat poptávku po do určité míry nekonformním bydlení.

Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.

Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.

Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života? Praha jako většina světových metropolí podřídila svůj rozvoj hlavně hospodářskému růstu a nekontrolovaný byznys negativně změnil charakter Prahy. Centrum města se proměnilo v turistický skanzen, velké plochy města slouží pouze automobilům a bydlení se stává nedostupným pro většinu lidí. Epidemie nám ukazuje, že se něco musí rychle změnit.

V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.

Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.