Projekt Vltavské filharmonie pokračuje, dokončení stavby se předpokládá v roce 2031

Snímek obrazovky 2021 02 16 123653 upr.
Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Pokud projekt schválí Zastupitelstvo hlavního města Prahy, mezinárodní architektonická soutěž na stavbu Vltavské filharmonie bude vyhlášena ve druhé půli letošního roku.

Pokračování projektu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích odsouhlasili pražští radní. Vycházeli při tom ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér Henning Larsen a jehož dalšími členy jsou konzultantské firmy AEA a Buro Happold. O projektu, který díky analýze dostal první reálné obrysy, bude nyní ještě jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

Analýza odborníků z Henning Larsen potvrdila vybranou lokalitu na břehu Vltavy v pražských Holešovicích jako vhodné místo pro stavbu, popsala a doporučila konkrétní parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie.  Předložila i zapojení stavby do kulturní mapy města, využití jednotlivých prostor, výši investice, možnosti provozování a ekonomiku jeho fungování. Experti vycházeli ze srovnání různých parametrů u 25 nedávno postavených koncertních sálů v Evropě, Asii nebo Americe, ale přihlíželi také k pražským podmínkám.

Pokračování projektu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích odsouhlasili pražští radní. Vycházeli při tom ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér Henning Larsen a jehož dalšími členy jsou konzultantské firmy AEA a Buro Happold. O projektu, který díky analýze dostal první reálné obrysy, bude nyní ještě jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

 

Snímek obrazovky 2021 02 16 123805
Celé území Bubny – Zátory / projekt VF | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Analýza odborníků z Henning Larsen potvrdila vybranou lokalitu na břehu Vltavy v pražských Holešovicích jako vhodné místo pro stavbu, popsala a doporučila konkrétní parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie.  Předložila i zapojení stavby do kulturní mapy města, využití jednotlivých prostor, výši investice, možnosti provozování a ekonomiku jeho fungování. Experti vycházeli ze srovnání různých parametrů u 25 nedávno postavených koncertních sálů v Evropě, Asii nebo Americe, ale přihlíželi také k pražským podmínkám.

3 sály a 600 000 návštěvníků ročně

Budova by podle doporučení z analýzy měla disponovat třemi sály: hlavním – koncertním pro 1 800 diváků, malým sálem pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkčním pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst. Hlavní koncertní sál by měl nabídnout světovou úroveň akustiky a zázemí odpovídající standardům 21. století.

Pro kulturní program bude využitelné i venkovní veřejného prostranství. Ideou je, aby se veškerý prostor stal každodenně a celodenně využívaným pulzujícím místem. Filharmonie podle odhadů přiláká ročně přes 600 tisíc návštěvníků, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.

Propojení stavby s řekou

Objekt filharmonie postavený co nejblíže Vltavě by měl být architektonicky výrazný a nastartovat revitalizaci zanedbaného území Bubny-Zátory a dále celé Prahy 7. Propojení objektu s Vltavou a bezbariérový přístup k řece jsou podle Henning Larsen naprostou prioritou. Ovlivní mimo jiné finální design budovy a výhled na další pražská panoramata. Poloha na břehu Vltavy bude logickým pokračováním historického trendu umisťování významných kulturních budov podél řeky Vltavy (Mánes, Žofín, Národní divadlo, Rudolfinum).

Náklady kolem 6,1 miliardy korun

Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na cca 5,3 miliardy korun. Investorem má být město, případně město ve spolupráci se státem nebo i soukromým sektorem (pokud by byl zájem). V součtu s výdaji na pořízení projektové dokumentace a architektonické soutěže se pak celkové náklady pohybují na úrovni 6,1 miliardy korun.

Snímek obrazovky 2021 02 16 123911
Příklad propojení filharmonie s řekou | Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Sídlo pro Českou filharmonii a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK?

Odborníci doporučují, aby vlastníkem filharmonie bylo město a provozovalo ji prostřednictvím jím ovládané společnosti. Stejně tak analýza doporučuje, aby ve filharmonii sídlil alespoň jeden orchestr. Komise pro výstavbu nového sálu následně doporučila, aby filharmonie byla sídlem dvou významných orchestrů. Jednat by se mělo o nejvýznamnější tuzemskou dvojici – Českou filharmonii a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Náklady na provoz mají být pokryty příjmy z nájemného prostor od pořadatelů koncertů a ostatních akcí a z nájemného z dlouhodobých pronájmů komerčních a ostatních prostor: kaváren, restaurací, nahrávacího studia a dalších. Ekonomika provozu by tak nevytvářela žádné dodatečné nároky na veřejné rozpočty a fungovat by měla na podobném principu jako např. Obecní dům.

„Praha má šanci získat novou architektonickou dominantu se špičkovým koncertním sálem, který nabídne jedinečný hudební zážitek. Město se díky tomu přiblíží významným světovým hudebním metropolím,“ uvedl vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.

V první schválené fázi projektu jsou i další okruhy témat, které musí být zohledněny. Jedná se zejména o kvantifikace, pořízení, či zajištění supervize při pořízení dalších nezbytných podkladů a koordinace se souvisejícími projekty a studiemi:

  • Studie základových podmínek (Metroprojekt a.s.)
  • Expertní posudek: vibrace a založení stavby (Nagata Acoustics)
  • Územní studie Holešovice Bubny (Pelčák a partner architekti a ThomasMüllerIvanReinmann architekten GmbH)
  • Dopravní studie Hlávkův most (Projekce dopravní Filip, s.r.o.)
  • Prověření realizovatelnosti úrovňového řešení Antonínská x Bubenská (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
  • Podjezd pod železniční tratí (Metroprojekt a.s.)
  • Zahájení jednání o rozvoji a koordinaci navazujícího území
  • Zahájení jednání o majetkovém vyrovnávání
  • Nábřeží a lodní doprava
  • Protipovodňová ochrana
  • Změna územního plánu Vltavská, Holešovice Bubny – Zátory Bubny

Předběžný časový harmonogram počítá se zahájením stavby Vltavské filharmonie v roce 2027 a dokončením v roce 2031.

ZDROJ: IPR Praha