O vzlínající vlhkosti mluvíme tehdy, pokud zemní vlhkost v důsledku kapilární elevace vzlíná zdivem od základů směrem vzhůru. U správně odizolovaného zdiva k tomuto jevu nemůže docházet. V případě chybějící nebo poškozené vodorovné izolace ve zdivu a pod zdivem, nebo svislé izolace obvodového sklepního zdiva může mít pronikání vlhkosti do objektu rychlé následky.
Lodžie, terasy a balkonové konstrukce představují v rámci budov místa nejvíce vystavená působení povětrnostních vlivů. Proto je potřeba při rekonstrukci zabezpečit takovou skladbu podlahových vrstev, která zabrání degradaci konstrukce. Jednotlivé vrstvy přitom musejí být vzájemně kompatibilní, což lze nejjednodušeji zabezpečit použitím uceleného balkonového systému od jednoho výrobce.
Dlažba na balkoně musí něco vydržet. Bude vystavena slunci, ale také dešti a mrazu. Aby byla opravdu odolná, vyplatí se nejen zvolit správný postup pokládky, ale také vhodnou skladbu materiálů, které jsou vzájemně kompatibilní.
Z důvodu nekontrolovatelného nárůstu cen energií a vlivem různých podpůrných programů, jako je Zelená úsporám apod., došlo v posledních letech k nárůstu objemu stavebních prací týkajících se energetických sanací, tj. stavebních úprav směřujících k maximálnímu snížení závislosti na neobnovitelných fosilních zdrojích energií.
Chybí-li izolace, začne zdivo narušovat vzlínající kapilární vlhkost. S vlhkostí se do zdiva dostávají rozpustné soli (dusičnany, chloridy a sírany), které se usazují v kapilárách, a tím zmenšují jejich průměr. To umožňuje vzlínání vody do větší výšky.
Častými defekty balkonové desky jsou poruchy způsobené degradací betonu, zkorodováním zábradlí nebo obnažené výztuže balkonové desky. Takto porušené konstrukce je nutno sanovat.
Nejčastější příčinou narušení zdiva je nefunkční nebo chybějící hydroizolace a nedostatečný odvod srážkové a vzlínající vody od objektu.
Vzlínající vlhkost je nutno ve většině případů řešit dodatečnou celkovou hydroizolací, která vytvoří nepropustnou clonu. Jednu z vhodných sanačních metod cihlových zdí představuje aplikace nízkotlakového injektážního krému.
V dnešní době můžeme v oblasti výstavby rodinných domů sledovat vyšší zájem společnosti o ekologickou výstavbu. Jde hlavně o použití přírodních, recyklovatelných, dostupných a zároveň levných materiálů a technologií. S tímto trendem se vrací do módy i výstavba dřevostaveb pomocí tzv. cordwood masonry (nebo stackwood/stackwall construction), což je technologie výstavby zdí, která jako hlavní materiál využívá dřevená polena uložená příčně k délce stěny do maltového lůžka.
Stavební konstrukce je třeba hodnotit z hlediska tepelných vlastností a jejich vlivu na tepelné ztráty. Zároveň se musí posuzovat i z hlediska vlivu vlhkosti. Tepelné a vlhkostní jevy probíhají současně a navzájem se podmiňují: při vzrůstu množství vlhkosti v materiálech dochází k větším tepelným ztrátám. Zároveň teplotní pole ovlivňuje transport vlhkosti. Z tohoto důvodu je nutné oba transportní jevy řešit s ohledem na oboustrannou závislost.
V minulosti bylo jako hlavní pojivo v maltách a omítkách používáno zejména vápno. Cement jako moderní stavební pojivo se objevil až později a je tak spojován spíše s moderní výstavbou. Z tohoto důvodu je z pohledu pracovníků památkové péče snaha používat při rekonstrukcích a opravách historických a památkově chráněných objektů materiály, které cement neobsahují.
Práce na obnově Povážského hradu začaly technickými průzkumy poruch, zkouškami a diagnostikou použitých materiálů, výpočtovými analýzami, posudky a následně návrhy řešení sanačních oprav. V současnosti už probíhá stavební realizace statické sanace, kterou se postupně konsolidují torza zdiv hradní ruiny.
Objekt obchodního centra NOSRETI v Brně se nachází v blízkosti centra města na jedné z hlavních dopravních tepen – na ulici Křenová. Provozovatel obchodního centra se v loňském roce rozhodl dodat vzhledu budovy moderní ráz a v červnu 2012 zahájila stavební společnost Stavoprojekta Brno přípravné práce na regeneraci obvodového pláště a na výměně stávajících oken. Plášť budovy z boletických panelů je po rekonstrukci tvořen sádrovláknitými deskami FERMACELL o tloušťce 15 mm.
Konstrukční řešení krovu a jeho spolupůsobení se stavbou je v mnoha případech podceňováno. Doprovázet by ho mělo většinou odborné statické posouzení a následovat by mělo pečlivé provedení krovu.
Na rekonstrukci a sanaci obvodových plášťů stavebních konstrukcí se kladou stále vyšší nároky, které souvisejí s tepelněizolačními vlastnostmi použitých materiálů. Jde především o budovy zatížené zvýšenou vlhkostí. V těchto případech je třeba použít hlavně materiály s vysokou otevřenou pórovitostí, nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti a s dobrými mechanickými vlastnostmi.
