Partneři sekce:
  • Stavmat
  • REHAU

Alternativy sanačních omítkových systémů

Alternativy sanačních omítkových systémů

Z důvodu nekontrolovatelného nárůstu cen energií a vlivem různých podpůrných programů, jako je Zelená úsporám apod., došlo v posledních letech k nárůstu objemu stavebních prací týkajících se energetických sanací, tj. stavebních úprav směřujících k maximálnímu snížení závislosti na neobnovitelných fosilních zdrojích energií.   

Základním problémem je, že u většiny starších objektů s degradovanou či nulovou vodorovnou respektive svislou hydroizolací se postupem času více či méně projevuje zvýšená vlhkost zdiva způsobená kapilární vzlínavostí z podzákladí z důvodu přímého kontaktu konstrukcí se zdroji vlhkosti (kolísavá hladina spodní vody, smáčení zatékající srážkovou a případně i splaškovou vodou atd.). Se stoupající vlhkostí ztrácí zdivo tepelně izolační vlastnosti, na zdech se tvoří plíseň, dochází k destrukci omítek a zhoršuje se vnitřní klima. Tomuto nezanedbatelnému problému je nutno věnovat značnou pozornost již ve fázi sanačních příprav, a to v těsné spolupráci mezi projektantem, investorem a dodavatelem. Důležitým faktorem, který rozhoduje o volbě sanační technologie, je především časová a ekonomická náročnost a samozřejmě i životnost těchto stavebních úprav.

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/1_CSI.jpg />

Typické poškození omítkové vrstvy vzlínající vlhkostí a solemi

Dosavadní zkušenosti z realizovaných staveb však ukazují, že je jen málo investorů, kteří řeší danou problematiku komplexně, tj. i za cenu vyšších nákladů zvolí takovou technologii sanačních prací, která z dlouhodobého hlediska zamezí fatálním poruchám a zajistí správné fungování sanovaného objektu. Ignorovat z úsporných důvodů osvědčené technologické postupy a u vlhkostí zatížených objektů upřednostnit pouze estetické hledisko formou výměny otvorových výplní a aplikací některé z variant kontaktních tepelně izolačních fasádních systémů může v kritických místech, jako jsou viditelné sklepní stěny, soklové partie nebo části ploch nadzemních konstrukcí, výrazně umocnit vzlínání vlhkosti do vyšších poloh. Má-li být sanace efektivní, musí se zvolit takové řešení, aby došlo v maximální míře k odstranění zdrojů nežádoucí vlhkosti. Návrh řešení musí vycházet ze stavebně technického, fyzikálního a hydrogeologického průzkumu, stanovení vlhkosti materiálu, obsahu solí a rozsahu zasolení vlhkého zdiva.

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/2_CSI.jpg />

Poškození omítkového systému před sanací:

  1. vlhké a zasolené zdivo,
  2. poškozená omítková vrstva vlhkostí a krystalizací usazené soli
  3. transport vlhkosti difuzí a odpařováním
  4. transport solí 

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/3_CSI.jpg />

Vzorový příklad aplikace vláknitých sanačních prvků z modifikovaného PET materiálu s povrchovou úpravou typu „b“ (armovací vrstva + tenkovrstvá dekorační omítka)

  1. tenkovrstvá dekorační omítka
  2. armovací vrstva
  3. vláknitý sanační prvek z modifikovaného PET materiálu
  4. zdivo
  5. oblast zasoleného zdiva

Sanaci vlhkého zdiva lze s ohledem na spolehlivost a životnost navrhnout dvěma způsoby:

  • Neinvazivní s podmíněnou účinností – zabezpečení účinného větrání nebo použití sanačních omítkových systémů. (z časového hlediska náročné, aplikace vyžaduje přísné dodržování technologické kázně)
  • Invazivní – radikální mechanické a injektážní metody

Z uvedených způsobů jsou nejúčinnější mechanické metody, jejichž principem je vytvoření dodatečné vodorovné hydroizolační vrstvy (vkládání nerezových pásů nebo izolační fólie). Lze je však aplikovat jen u dobře přístupných konstrukcí. Společným problémem všech mechanických metod je riziko narušení statiky a zvýšení vlhkosti zdiva pod novou hydroizolační vrstvou. Vlhkost, která se akumuluje pod nově vloženou povlakovou nebo ocelovou vrstvou, může způsobit urychlení degradačních procesů v konstrukci. V některých případech může nastat zhoršení fyzikálně mechanických parametrů zdiva vlivem biologické degradace pod izolační clonou, tj. snížení pevnosti zdiva v tlaku, zvýšení součinitele tepelné vodivosti, vzrůstu obsahu solí apod.

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/4_CSI.jpg />

Vzorový příklad aplikace tvarově profilovaného XPS s vymezenou odvětrávanou vzduchovou dutinou v soklové partii

Z tohoto důvodu je velmi důležité zajistit dostatečný odpar vlhkosti ze zdiva, aby nedocházelo k výše zmiňovaným degradačním procesům. Řešení této problematiky aplikací sanačních omítkových systémů je v podstatě nejrozšířenější způsob, a to v provedení jako jednovrstvých nebo vícevrstvých dle míry zasolení podkladu. Životnost těchto technologií ovlivňuje řada faktorů (rozsah a kvalita průzkumných prací, chemická a biologická analýza zdiva, technologická kázeň při aplikaci atd.) a jak ukazuje praxe, v mnohých případech nepřesáhne 10 let.

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/5_CSI.jpg />

Varianta A – aplikace vláknitých sanačních prvků z modifikovaného PET materiálu

Inovativní návrh sanací: sanační fasádní desky s 3D vlákny

Na základě těchto nepříznivých poznatků se dostávají do popředí inovativní návrhy, které mohou zjednodušit resp. výrazně zkrátit technologické postupy a prodloužit životnost navržených opatření.
Jedním z takových návrhů, který může příznivě ovlivnit celý sanační proces, je plošný výrobek tvořený 3D všesměrnou strukturou z PET vláken nebo k tomuto účelu přizpůsobené a zvlášť tvarované desky z XPS určené jak pro soklové partie, tak pro plochy sklepních stěn (varianta inovační technologie aplikace XPS). Navržené sanační plošné prvky z modifikovaného PET materiálu (plněného skelnými vlákny) se vyznačují vysoce porézní strukturou, velmi dobrými fyzikálními a chemickými vlastnostmi a optimální tepelnou odolností při zachování mechanických parametrů. Jsou tvarově stálé, vodoodpudivé, lze je vystavit vyšším teplotám, jsou nehořlavé (samozhášivé) a díky vlastnímu technologickému řešení umožňují velmi dobrou adhezi následných povrchových úprav – tenkovrstvé omítkové systémy apod.

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/6_CSI.jpg />

Varianta A – detail skladby sanační vrstvy:

  1. vlhké a zasolené zdivo,
  2. vláknité sanační desky z modifikovaného PET materiálu,
  3. sanační lepicí hmota (bodové kotvení),
  4. armovací vrstva se sklotextilní tkaninou,
  5. štuková úprava + nátěr,
  6. tenkovrstvá dekorační omítka,
  7. armovací mřížka,
  8. minerální lehká omítka,
  9. transport vlhkosti difuzí a odpařováním,
  10. transport solí,
  11. usazování solí,
    a, b, c, varianty povrchových úprav

Měřením těchto desek v tloušťce 20 mm v laboratoři dle normy ČSN EN 12667 byla zjištěna hodnota součinitele tepelné vodivosti λ = 0,055 W/(mK). Ve srovnání s časově i technologicky náročným procesem klasických sanačních úprav je aplikace vláknitých plošných prvků nejen rychlá a jednoduchá, ale zajišťuje z dlouhodobého hlediska i spolehlivější účinek, neboť vytváří spolehlivou separační vrstvu, která zabraňuje migraci škodlivých solí prostřednictvím vzlínající vlhkosti do vnitřní struktury a umožňuje rovnoměrný odpar. Z technických a technologických důvodů byly zatím navrženy rozměry sanačních plošných prvků 600 x 1200 mm, 300 x 1200 mm v tloušťkách od 15 mm.

fotogaleria/fotogalerie/stavebnictvi/alternativy_sanacnich_omitkovych_systemu_foto/7_CSI.jpg />

Varianta B – aplikace tvarově profilovaného XPS (soklové partie)

Závěr

Nové dotační tituly pro energetickou regeneraci veřejných budov, staveb občanské vybavenosti a bytových staveb přinášejí zvýšený zájem o investice do těchto objektů, které ve stávajícím režimu fungují desítky let. Realizací opatření směřujících ke snížení jejich energetické náročnosti se v mnoha případech změní nejen jejich teplotní, ale i vlhkostní režim. Z tohoto důvodu je možné zabývat se nejen technickými izolacemi, ale zajistit lepší funkci izolací proti zemní i vzlínající vlhkosti, která je v těchto případech mnohdy již za hranicí své životnosti. Uvedené technologie jsou jedním z nových možných řešení tohoto problému..

Text + FOTO: Jaroslav Capůrka, Ing. Petr Školník, CSI

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.