V Nesvačilce vyrostla kaple podle stoletého přání místních. Nyní získala hlavní Grand Prix Architektů 2025

Kaple Panny Marie Bolestné, která byla loni v květnu vysvěcena v jihomoravské obci Nesvačilka, naplnila více než stoletý sen tamní komunity věřících. Význam této nové sakrální stavby přesáhl hranice obce – kapli si oblíbili nejen místní, ale také turisté a poutníci. Letos jí odborná porota udělila Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu.

Za realizací stojí farář René Strouhal, který se farnosti Moutnice ujal v roce 2007 jako své první působiště. Podnět ke stavbě vyšel z rozhovorů s místními. „První touhy místních se datují do první světové války.

Mezi válkami vznikla i nadace pro stavbu, dokonce byla založena vkladní knížka, ale kvůli druhé světové válce a měnové reformě v roce 1953 peníze zmizely, minulý režim stavbě sakrálních staveb nepřál. Ale touha místních zůstala a když jsem do farnosti přišel, místní mi o tom povídali. Řekl jsem si, že jim pomůžu, že po mně přijde třeba starší či nemocný kněz,“ uvedl Strouhal pro ČTK.

Dlouhá cesta ke stavbě: ruční práce a středověké postupy

Rozhodnutí o podobě kaple předcházelo výběrové řízení. Biskupství zvažovalo více variant, nakonec se jako nejlepší ukázal návrh situovaný na návrší za obcí. Tam dříve bývalo pole, dnes k místu vedou dvě cesty. Základní kámen byl požehnán papežem Benediktem XVI. už v roce 2009. Následovala dlouhá a technicky náročná realizace.
„Samotná stavba trvala deset let, protože se volily středověké postupy a velká část se dělala ručně,“ doplnil Strouhal. Pod návrhem stavby je podepsán architekt Jan Říčný. Výsledná podoba kaple vyniká výraznou vertikalitou – kříž na její střeše dosahuje výšky přes 27 metrů.

Strouhal i Říčný byli na začátku října oceněni brněnským biskupem Pavlem Konzbulem za svůj přínos.

Financování stavby i komplikace během výstavby

Kaple vznikla jako komerční stavba financovaná průběžně. Věřící přispívali vždy na jednotlivé etapy, což s sebou neslo komplikace. „Někdy jsem si připadal sám. Lidi nedokázali dohlédnout, jak bude stavba náročná. Sháněl jsem peníze, obcházel úřady. Když se dostavěl kamenný sokl, vypadalo to, že se stavba zastavila. Musel jsem leccos ustát, protože se šířily i různé pomluvy, ale bylo potřeba vše pečlivě na další etapu připravit,“ vzpomíná Strouhal.

Další potíže přinesla spolupráce s dodavateli – atypická stavba vyžadovala specifické zkušenosti, které některým firmám chyběly. „Takže po dokončení jsem cítil určitou úlevu,“ dodal.

Kaple jako kulturní a duchovní centrum

Kaple se po svém dokončení stala nejen místem duchovního života, ale také kulturním centrem. Konají se zde bohoslužby, komentované prohlídky i koncerty. O místo mají zájem pěvecké sbory a prostor je otevřen i turistům. „Nechal jsem natisknout turistické vizitky, aby o kapli věděli turisté. Každou neděli jsou zde bohoslužby, na které chodí místní i poutníci zdaleka,“ uvedl Strouhal. Za první rok a půl kapli navštívily tisíce lidí.

Navzdory tomu, že stavbu kaple dovedl do konce, Strouhal se z Moutnic od 1. prosince stěhuje do Rajhradu. Důvodem je běžná církevní praxe rotace kněží. „V červnu jsme se na biskupství bavili, že ještě zůstanu, takže to bylo pro mě překvapení,“ řekl. Přesun však vnímá smířeně – nové působiště zná a i tamní farníky má již zčásti v povědomí.