Až do začátku 20. století tvarovaly stavby a usměrňovaly proces jejich výstavby nejen společenské systémy, životní potřeby a způsob práce, ale i dostupné materiály a stavební metody. Ve 20. století se závratnou rychlostí vyvíjely nové technologie, které se aplikovaly v průmyslu, většinou jiném než ve stavebnictví. V současnosti však už nejde ve stavebnictví jen o nejlevnější a nejrychlejší vybudování prostoru.
Na fasádu jsou kladeny zcela zvláštní požadavky. Fasáda plní důležitou úlohu jako ochrana vnější stěny proti povětrnostním vlivům. Zároveň musí splňovat požadavky na odvětrání a odvod vlhkosti směrem ven ze stěn budovy a zajistit tepelnou pohodu v objektu. Jedním z možných řešení je využití cementotřískových desek.
Ačkoliv Česká republika nemá pro využití sluneční energie tak dobré podmínky jako jiné, jižněji položené země, lze při použití fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny dosahovat zajímavých energetických výnosů. Jednu z cest, jak zlepšit potenciál výroby energie ze slunce, v loňském roce zkoumal projekt Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze–Suchdole pod vedením doc. Martina Libry.
Vyrábět elektřinu s pomocí solárních kolektorů ve velkém by se donedávna odvážil jen naprostý blázen. Díky dotacím z Evropské unie, vyšším výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů a garanci výkupních tarifů po určitou dobu se možnost stala realitou.
Energie z obnovitelných zdrojů se stala mantrou posledního desetiletí. Přírodní nefosilní zdroje za nás mají vyřešit hned několik úkolů – posloužit jako dlouhodobě nevyčerpatelný zdroj energie, snížit emise skleníkových plynů a v neposlední řadě podpořit ekonomickou nezávislost na producentech fosilních paliv. Nadšení pro obnovitelné zdroje však poněkud zchladila praxe – ne všude jsou ideální podmínky pro jejich využívání, leckdy je užitek záporný nebo přinejmenším sporný. Podívejme se, jaké jsou s využíváním alternativních zdrojů energií zkušenosti ve světě i u nás.
Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík byl silně rozladěn z některých závěrů tzv. Pačesovy komise, která nezavrhuje jadernou energetiku, a doporučila vládě její další rozvoj. Jak by se zachoval, kdyby vláda schválila rozšíření Temelína?
Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb státu, vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem, předala na počátku července premiéru Mirku Topolánkovi úvodní verzi své zprávy. Zpráva je velice realistická: konstatuje, že žádný zázračný zdroj energie po ruce není, musíme vyjít s tím, co máme. Včetně jaderné energetiky.
Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.
I když to ve skutečnosti nebylo zdaleka takové jednoduché a přímočaré, osud přivedl prof. Ing. Josefa Aldorfa, DrSc., k hornictví a podzemnímu stavitelství, kterému zasvětil nakonec celý svůj život. Na Vysoké škole báňské v Ostravě působí více než 40 let a letos tam slaví i svoje 70. narozeniny. Na Katedře geotechniky a podzemního stavitelství jsme si povídali o tom, jak to vlastně všechno bylo…
Produkce stavebních hmot je dosud převážně založena na využívání klasických nerostných surovin, které jsou neobnovitelné. Přesto dochází k rychlému nárůstu využití odpadních surovin jako druhotných surovin, které v těchto výrobcích primární suroviny částečně nebo i úplně nahrazují. Za primární suroviny se považují přírodní látky anorganického nebo organického původu určené k dalšímu použití. Druhotné suroviny jsou suroviny nebo materiály získané z odpadů, které jsou využitelné k dalšímu zpracování.
Dřevěné konstrukce šikmých střech patří mezi nejstarší konstrukční systémy. Přestože funkce většiny prvků zůstala téměř stejná, mění se technologie jejich opracování, objevují se moderní materiály na bázi dřeva a v posledních letech dochází také k rychlému rozvoji nových spojovacích technik. Tento článek neslouží jako přehled používaných spojů, ale má za úkol upozornit na moderní techniky výroby a problémy vznikající ve spojích u nosných konstrukcí šikmých střech.
Nedaleko Šanghaje zpřístupnili začátkem května tohoto roku nejdelší transoceánský most na světě. Most na východním pobřeží Číny vede nad zálivem Hangzhou. Konstrukce tohoto visutého mostu je skutečně impozantní – jeho délka je téměř neuvěřitelných 36 kilometrů a rozpětí mezi dvěma nejvzdálenějšími podpěrami je úctyhodných 448 metrů. Most spojuje dva regiony – Šanghaj a Ningbo a zkracuje vzdálenost jejich dopravního spojení o 120 kilometrů.
V současnosti je zateplení budov častým tématem nejen pro majitele zděných nebo panelových obytných domů, ale i pro majitele domů rodinných. U většiny domů dochází k únikům tepla z důvodu jejich nedostatečné tepelné izolace. Chybějící tepelná izolace přitom s sebou nese nejen velké tepelné ztráty a neustále se zvyšující výdaje na vytápění, ale i možnost poškození zdiva promrzáním.
Lávky a mosty vyrobené ze dřeva se u nás stavěly odnepaměti. Bylo to dáno především dostupností stavebního materiálu a jeho relativně snadnou opracovatelností. Dnes již není stavba velkých dřevěných mostů nutností a ve většině případů jsou proto upřednostňovány jiné materiály. Pokud však chceme, aby dřevěné konstrukce odolávaly atmosférickým činitelům a škůdcům, doporučuje se je důkladně chránit. Nezbytné je provádět pravidelné kontroly, jež včas umožní diagnostikovat případné poškození.
„Horizontální rozměr jsme dobyli – je tu pro nás, ale vertikální rozměr je stále volný.“ I takto je možné parafrázovat průkopníka vertikálních zahrad, francouzského botanika Patricka Blanca. Jeho tvorba je odpovědí na výzvu najít nové, unikátní cesty ochrany kulturního prostředí v éře ohromujících možností lidské aktivity.