Brutalismus s novou tváří: Ústí nad Labem vrací život budovám z komunistické éry

V metropoli Ústeckého kraje sice příliš rezidenčních novostaveb postavených „na zelené louce“ nenajdete, zato zde poslední dobou proběhlo několik rekonstrukcí starších domů z doby před rokem 1989. Nejzajímavějším projektem tohoto typu je Rezidence Hradební.

V Ústí nad Labem se moc nových developerských projektů nerealizuje. Z poslední doby stojí za zmínku snad jen Rezidence Na Skřivánku v žádané lokalitě Skřivánek v ulici Elišky Krásnohorské. Blízko centra města zde vzniklo 32 nadstandardních bytových jednotek.

Hradební nabízí byty i komerční prostory

Před pěti lety zde ale byl dokončen zajímavý projekt Rezidence Hradební, který by mohl ukazovat cestu i dalším městům, jak naložit s některými budovami minulé éry, které jsou dnes považovány za zcela morálně i technicky zastaralé. Společnost DE Tower totiž vybudovala v objektu bývalého ředitelství podniku Pozemní stavby 48 bytů a zrekonstruovala i atraktivní komerční prostory.

Deklarovaným cílem tohoto projektu bylo poskytnout cenově dostupné moderní nájemní byty v centru Ústí nad Labem. Důraz přitom nebyl kladen jen na technické zpracování, ale také celkový estetický dojem, který přinesl zdánlivě odepsané budově nový život.

Výměra nabízených bytů se pohybuje od 31 do 120 metrů, jejich dispozice od 1+KK po 4+KK. Některé obytné jednotky jsou tak svou výměrou i dispozicemi vhodné jako startovací byty. U všech existuje možnost využít parkovacího místa a k dispozici je i sklepní kóje. Prostor pro parkování je přitom zajištěn jak na venkovních, tak v podzemních stáních. Devizou bytů v horních patrech jsou výhledy na hlavní ústecké dominanty – Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Mariánskou skálu, Mariánský most, Větruši a údolí Labe.

V českých podmínkách netradiční je i způsob nakládání s novými byty – investor je nenabídl ke koupi, ale pouze pro nájemní bydlení. To označil na webu projektu za „budoucnost bydlení“.

V přízemí a v prvních dvou nadzemních podlažích se nacházejí administrativní a komerční prostory. Je tu například kavárna a také kancelář Reality Lišková, která na Hradební působí jako správce domu.

V Ústí stále ne zcela obvyklým typem prostoru je multifunkční co-working Work Space. Pravidelně se tu také konají různé zábavní i vzdělávací akce. Jak je možné vidět z přiložené fotografie, interiér svým designem volně navazuje a odkazuje na brutalistně-industriální historii budovy. Všechny přízemní prostory jsou přístupné přímo z parkovací plochy na terase, která má kapacitu 30 míst.

Rekonstrukce od podlahy

Původní projekt počítal s purističtějším způsobem rekonstrukce, který by zachoval „surový“ vzhled litého betonu, ale s ohledem na špatné izolační vlastnosti této fasády bylo rozhodnuto o zateplení budovy. Od toho se odvinula i snaha o proměnu celkového vzhledu budovy, který bude originální, ale zároveň nebude záměrně provokovat.

Autorem projektu je kancelář Projekty CZ v čele s architektem Zdeňkem Šťastným.
Investor proklamoval snahu o propojení moderních technologií, ekologického přístupu a omezení energetické náročnosti celé stavby při jejím provozu. Z celé budovy zbyl prakticky pouze základní betonový skelet a všechny příčky, inženýrské sítě a další instalace jsou nové. V rámci rekonstrukce vnějšího pláště budovy byla kompletně vyměněna i všechna okna. To také umožnilo Hradební posun z původní energetické třídy G (mimořádně nehospodárná) do třídy B (velmi úsporná).

Brutalistní dědictví

Původní budova bývalých Pozemních staveb byla postavena ve stylu brutalismu, který nyní zažívá v jistých kruzích odborné i laické veřejnosti svoji renesanci. Pochází z let 1974 až 1977, autory projektu byli Rudolf Bergr, Míťa Hejduk a Jiří Drtikol. Fasáda domu byla provedena kompletně z pohledového betonu litého do trapézových plechů.
Výstavba ve své době dále pokračovala ve stejném duchu jako objekty Krajského výboru KSČ, dnes sídlo Krajského úřadu Ústeckého kraje. Budovy byly koncipovány jako dominantní průčelí velkého Mírového náměstí. Po návratu náměstí do původní podoby, je tento záměr nyní překryt Palácem Zdar.

Ústí Towers a Purkyňova v závěsu

Rezidence Hradební není jedinou rekonstrukcí stavby z normalizační éry, které se poslední dobou ve městě odehrála. Adaptací klasických paneláků tak vznikly třeba Ústí Towers, které roku 2023 nabídly 288 kompletně zařízených bytů 1+kk a 2+kk, rovněž se startovacím potenciálem. Nacházejí se sice v okrajových Trmicích, přesto je to odtud do centra města autobusem něco kolem čtvrt hodiny. Podobnou cestou se vydala i Rezidence Purkyňova.

Již na první pohled je zde ale jasné, že v jejich případě nebyly úpravy vnějšího vzhledu budov zdaleka tak radikální a nápadité, jako tomu bylo u Hradební. Na chvályhodném využití složitého stavebního dědictví komunismu to ale nic nemění.