Urbanismus

V architektonických diskusích o městech se často skloňují některé termíny, které jsou často převzaty z angličtiny. Vyzkoušejte si, jak dobře byste se dokázali domluvit s městským plánovačem, nebo zda byste se ztratili v překladu.

V České republice vznikají plány první reálné městské čtvrti, která si dokáže sama vyrobit více než polovinu roční spotřeby elektřiny pro zajištění potřeb obyvatel a zároveň umí šetrně hospodařit s pitnou i dešťovou vodou a cíleně zmírňovat oteplování krajiny vlivem tzv. městského tepelného ostrova. Za ideou s pracovním názvem Green District stojí mezinárodně ceněný projekt Český soběstačný dům ve spolupráci s developerskou společností V Invest.

Pražský magistrát zřídí systém koordinátorů, kteří budou zapojovat veřejnost do rozhodování o celoměstských plánech a projektech. Systém takzvaných participativních koordinátorů včera schválili pražští radní.

Kulturní úroveň různých národů se dá celkem dobře posuzovat podle péče, kterou věnují sdíleným částem města. Ve veřejném prostředí trávíme většinu dne – při cestě do práce a z práce, při odpolední relaxaci nebo víkendových procházkách.

Praha má jeden zásadní problém. Staví se málo bytů. Jelikož je Praha atraktivní lokalitou, a to i z pohledu pracovních příležitostí, láká stále více lidí, kteří v ní chtějí žít. Demografická prognóza předpokládá, že v roce 2050 bude v Praze žít o 200 000 obyvatel více než dnes. A právě tito lidé budou potřebovat také někde bydlet.

Dělnická osada Buďánka vznikla v 1. polovině 19. století na pražském předměstí nad Motolským potokem v oblasti dnešního Smíchova. Miniaturní domky, jaké v podobných koloniích bývaly, byly nalepeny na stráni blízko sebe a i když bylo po čase toto území pohlceno rozvíjející se městskou zástavbou, zachovaly si stále svou původní tvář.

Praha zdraží nájem prostranství pro pořádání některých akcí na náplavkách. Novinářům to dnes řekl radní Jan Chabr. Cenu za užití veřejného prostranství stanoví strategie správy a rozvoje náplavek, kterou připravuje společnost Trade Centre Praha. Ta je provozovatelem a správcem vltavských náplavek.

Českými médii nedávno proběhla informace o kritice Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), která má výhrady ke stavebnímu rozvoji Prahy. Organizace se konkrétně vymezuje vůči výškovým stavbám, které podle ní mohou narušit panorama české metropole, a dále kritizuje i opatření formulovaná Metropolitním plánem a připravovaným stavebním zákonem jako potenciální nebezpečí pro pražskou památkovou rezervaci. Má UNESCO pravdu, nebo bychom měli používat vlastní rozum a vnímat upozornění od organizace jako plané hrozby?

Nové montrealské molo nazvané Grand Quay je prvním místem, kde pasažéři výletních lodí a trajektů vstupují do města. Střecha přístavního terminálu na břehu řeky Sv. Vavřince byla od roku 2018 zpřístupněna a přebudována na veřejný prostor plný kvetoucích rostlin a dřevěných teras.

Městská rada hlavního města Prahy schválila 27. ledna memorandum, kterým jeho signatáři stvrzují záměr zachovat památkově chráněnou budovu Nákladového nádraží Žižkov a nalézt pro ni nové využití. Brownfield na místě dnes již nepoužívaného nádraží by se měl proměnit na novou obytnou a administrativní čtvrť protéměř 15 tisícnových obyvatel Prahy.

V čelní budově někdejšího nákladového nádraží Žižkov by měl v budoucnu sídlit Národní filmový archiv (NFA), v severním křídle má vzniknout základní škola a v jižním by měla firma Sekyra Group vybudovat komerční prostory a střešní nástavbu s byty. Vyplývá to z dohody o dalším využití budovy, jejíž znění dnes schválili pražští radní. Podepsat by se mělo v únoru, samotné majetkové řešení podle radního Jana Chabra přijde na řadu zřejmě v roce 2022.

Devatenáct osobností českého veřejného života se sešlo v knize Ke stolu!, aby se pokusili rozběhnout debatu o městě a možnostech jeho rozvoje. Editorka Pavla Melková přizvala k rozhovoru nejrůznější profese – nad tématy diskutovali například ekonom Tomáš Sedláček, psychiatr Radkin Honzák, výtvarník Krištof Kintera, spisovatelka Pavla Jazairiová či Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity.

Pražští radní schválili novou vizi území údolí Motolského potoka. Studie ateliéru A69 – architekti prověřuje nové prostorové a funkční využití území a představuje jeho začlenění do města a charakteru oblasti. Ukazuje vhodné napojení na okolní infrastrukturu, problémové stavební záměry a jejich začlenění do zástavby. Na jejím vzniku se podíleli i místní obyvatelé. Během následujících desetiletí by tak tento trochu zapomenutý pražský prostor měl postupně projít zásadní proměnou.

Středočeské Středokluky se rozhodly cestou architektonické soutěže najít budoucnost veřejného prostoru v obci. Ten má tři přirozená těžiště, se kterými se podle odborné poroty nejlépe vypořádalo vítězné studio majoarchitekti.

V jednom z vinohradských vnitrobloků vznikla v roce 2015 zahrada, která navazuje na to nejlepší ze zahradního umění doby, kdy tato čtvrť vznikala. Architekti se nebáli osové symetrie a na malém prostoru rozehráli příběh o klidné, chladivé oáze uprostřed města.