Urbanismus

Zaniklé vesnice zarůstající přírodou, zájezdní hostince, ze kterých poslední host odjel snad před sto lety, kostely, léčebny, továrny, vily, v nichž kdysi zněl klavír a setkávala se zde vybraná společnost. To všechno jsou místa plná příběhů, která v sobě uchovávají naši kulturní paměť. Ale každou chvíli mohou zmizet. Zachovat je aspoň prostřednictvím svých fotoaparátů chtějí tzv. urban exploreři. A explorerky. Dvě z nich, Barbora Faiglová a Katka Havlíková, nedávno o svých průzkumech vydaly knihu Opuštěná místa v Čechách.

Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kolejištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské čtvrti. Výsledky vyzvané architektonické soutěže, kterou připravil investor Smíchov Station Development ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, přinášejí lepší představu o podobě první etapy výstavby.

Ústav urbanismu Fakulty architektury ČVUT pořádá každý rok pracovní a programovou konferenci na aktuální témata v oblasti urbanismu, plánování, projektování a stavění sídel. Konference se vždy věnuje převážně otázkám současného plánování a jeho vazeb na reálné stavění a pozitivní rozvoj měst. Na základě pokládání otázek vznikla Inventura urbanismu jako platforma, jejímž smyslem je periodicky mapovat stav urbanismu v Česku a usnadnit tak reflexi oboru.

Pro kvalitu kulturního prostředí,  a tedy i architektury, je zásadní zadavatel. Blížící se komunální volby stejně jako aktuálně připravovaný vládní dokument Politika architektury a stavební kultury byly dostatečně pádným důvodem, aby další debata z cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů), kterou pořádala Česká komora architektů (ČKA), byla věnována vztahu architektury a politiky.

Nedávno skončený 3. ročník festivalu reSITE – akce, která se snaží propojit myšlenky a zájmy všech, kterým leží na srdci osud našich měst -, přinesl spoustu nových myšlenek a postřehů. reSITE, jakožto diskusní platforma i letos nabídla příklady správné praxe ze zahraničí i jejich konfrontaci s domácími přístupy. O co jste přišli a proč se můžete těšit na rok 2015? Příští reSITE se uskuteční 18. a 19. června 2015.

„Ve městě se nemusejí dít nové věci. Nemůže být jen mrtvou pohlednicí. Města jako Praha mohou žít i novým rozměrem současného světa,“ řekl architekt Cecil Balmond během své přednášky na loňském festivalu reSITE. O čem bude ten letošní se dozvíte v krátkém spotu.

Hlavní město Praha se už nebude rozrůstat za své současné hranice. Stavět by se mělo uvnitř na takzvaných brownfieldech nebo v rozvojových územích. Do města se přitom na volné plochy vejde až dalších 432.000 lidí. Vyplývá to z prvních podkladů k novému územnímu (metropolitnímu) plánu Prahy, který vypracovává Institut plánování a rozvoje (IPR). Novinářům to dnes řekli primátor Tomáš Hudeček a architekt IPR Roman Koucký. Metropolitní plán má být schválen v roce 2017.

Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu s důležitou rolí v základní struktuře veřejných prostranství Prahy. Jeho význam je posílen přítomností jedné z nejvýznamnějších architektonických památek Prahy – Kostela Nejsvětějšího Srdce Páně architekta Josipa Plečnika. Dočká se proměny?

Festival reSITE odtajnil podstatnou část ze svého letošního programu. I letos zůstávají nosnými tématy Města jako místa pro život, v rámci letošní konference však noví hosté z různých oborů představí své další originální pohledy na tuto problematiku.

Říká se, že prostorová expanze měst do krajiny a s tím spojená proměna jejich center – suburbanizace – se na planetě děje všude, bez ohledu na formu státního zřízení, organizaci společnosti i míru demokracie. Většina interpretů se shodne na tom, že tento jev je spojen s převážně negativními ekologickými i sociálními důsledky. Co je však jeho základem? A lze jej zastavit?

Jozef Čahoj, autor knihy Lidová architektura Slovenska 1 – 2., kde představuje přehled klasických selských domů a chalup na Slovensku a jejich obnovu, prezentuje touto publikací neotřelý pohled na zdánlivě obyčejnou slovenskou vesnici a stavení v ní. Její hodnoty, charakter i možnost také dnes obnovovat se zachováním této autenticity, bez újmy na životním standardu bydlení současnosti. V dnešní době výjimečný názor, jak se navzdory mainstreamu vůbec dá přistupovat ke starým chalupám z dob praprarodičů, podepřený praxí i ve vlastní stavební firmě Tahoma.

Blok barokních domů v historickém centru Lublaně dostal novou moderní tvář. Přesto, že rekonstrukce neproběhla konzervativně, historická architektura tímto zásahem své hodnoty neztratila, spíše ji nové prvky umocnily. Autory proměny jsou architekti z renomované kanceláře OFIS architekti.

Jihočeské krajské město České Budějovice je, pokud jde o dopravu, oříškem i pro ostříleného motoristu. A i přes hustou síť dopravy uvnitř města i na výpadovkách se mezi auty navíc objevuje také velké množství cyklistů.

Téměř 75 procent obyvatel Česka žije ve městech, mnoho jich ale z těch největších prchá na venkov, kde se cítí bezpečněji a méně odcizeně. Město má nesporně své výhody, ale ne vždy umožňuje vznik živého veřejného prostoru a sociálních kontaktů. Co konkrétně našim městům chybí? A jak s tím naložit?

Kolo je ve městě na první pohled ideálním dopravním prostředkem. Nemusí čekat v zácpách, neznečišťuje životní prostředí a svým uživatelům přináší i zdravý pohyb a odreagování.