Anketa: Český veřejný prostor

Pavilon doplňuje veřejný prostor a pomáhá sdružovat místní komunitu
Source: Make Architects, V2com

Kulturní úroveň různých národů se dá celkem dobře posuzovat podle péče, kterou věnují sdíleným částem města. Ve veřejném prostředí trávíme většinu dne – při cestě do práce a z práce, při odpolední relaxaci nebo víkendových procházkách.

Přesto ale prostým porovnáním zjistíme, že veřejně přístupná prostranství třeba rakouských měst jsou přeci jen o něco kultivovanější a pocit zodpovědnosti o tato místa, který projevují místní, poněkud větší. Jak mohou architekti veřejný prostor v České republice zlepšit?

Otázka

Jaká opatření by podle vás nejvíce zlepšila kvalitu veřejného prostoru v českých městech?

 

Pavel Rada

Pavel Rada
architekt

Těch opatření bude více a musí spolu souznít a rezonovat ve výsledný akord. Základním kamenem je odborně vedený dialog mezi občany a zástupci obcí. Myslím, že se tomu říká participace veřejnosti. Začít se musí od hlavy a tou je vlastník, tedy zastupitelská a výkonná moc měst a obcí.

Ta se chopí iniciativy, až si o to řeknou občané – voliči. Obě strany dialogu musí být přiměřeně osvícené a to je dlouhodobý proces. S osvětou určitě pomáhají odborníci jako architekti, urbanisté, krajináři a další profese, ale jejich možnosti se dříve nebo později vyčerpají, pokud nenajdou partnery.

Velkou roli mohou sehrát dobré příklady, které infikují ostatní nepolíbené. Výsledek odborné osvěty je, že vznikají městští architekti, kteří by se měli chopit úlohy moderátora diskusí s veřejností a mít nezastupitelnou roli v procesu vyhledání a pojmenování veřejného prostoru.

Upozorňovat vlastníky a veřejnost na skrytou krásu stávajících zanedbaných prostor a pořádat na konkrétní témata soutěže a workshopy a výsledky spolu s odbornou kritikou medializovat. I když městští architekti mají většinou omezenou pravomoc odborných poradců odborů měst, mohou pomocí dobrého PR a s pomocí médií věci posunout.

Dobrý příklad v Praze a v Brně, který se zabývá veřejným prostorem, je vznik Manuálů tvorby veřejných prostranství, které lze jako učebnice aplikovat i na jiná města. Zlepšení kvality veřejného prostoru je dlouhodobý proces prosazování politiky architektury do všech součástí našeho života, počínaje základním vzděláním.

Ale přesto jsem optimista, i když posun jde zdánlivě pomalu. Vždyť před pár lety se v komunikaci některá, dnes běžně frekventovaná slova, týkající se veřejného prostoru a veřejných prostranství vůbec nepoužívala. Osvěta pronikla i mezi soukromý sektor developerů, jejichž projekty a zadání se v řešení veřejného prostoru a veřejných prostranství oproti minulosti jednoznačně zlepšily.

 

Klára Filaunová

Klára Filaunová
specialistka pro strategie a urbánní procesy

V prvé řadě vnímám, že postupně dochází ke zlepšování veřejného prostoru obecně, a to mě velice těší. Úzce to souvisí se vznikem platforem a organizací, které koordinují rozvoj města celkově, a tedy i veřejného prostoru – tím mám na mysli KAM Brno, KAM KV, IPR Praha a jedna z nejmladších MAPPA.

Jako specialistka pro téma metodiky organizace plánování JOP ve společnosti 4ct jsme měla tu čest spolupracovat na návrhu prvních dvou, kde téma veřejného prostoru mělo a má nadále svoji důležitou roli. Stav veřejného prostoru je jedním z indikátorů kvality života ve městě.

Pro vytvoření kvalitního veřejného prostoru však nejdříve potřebuji poznat jeho současný stav. A právě nikdo jiný než samo město ho lépe znát nemůže. A nejen samotný fyzický stav, ale také děje, které se v něm odehrávají a jakým uživatelům je dostupný.

Až s tímto poznáním dokážu směrovat jeho další rozvoj a dále ho priorizovat. Tedy určit, které zásahy mohu uskutečnit ihned, které vyžadují větší úsilí vzhledem k limitům a ty, jejichž realizace potřebuje delší časový rámec.

Až s kvalitními analytickými podklady a scénářem mohu navrhnout kvalitní řešení veřejného prostoru, jeho dimenzi, náplň a architekturu. Úzce to souvisí se zadáváním architektonických soutěží, kdy právě analytické podklady, a tedy samotné zadání bývají nedostatečné.

A právě v těchto „domácích úkolech“ před samotným navrhováním vidím deficit a zároveň potenciál ke zlepšení, který může zásadně ovlivnit rozvoj celého města.

A řešení vidím právě v kvalitní koordinaci rozvoje měst, která se děje skrze zmíněné organizace a platformy, a i jejich krátká historie nám potvrzuje, že je to skutečně cesta, jak systematicky zlepšovat kvalitu (nejen) veřejného prostoru a vytvořit tím obousměrný komunikační kanál mezi městem a jeho obyvateli.

 

Jana Šimečková

Jana Šimečková
ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně

Vzhledem k tomu, že se již od roku 2004 jako organizátor zúčastňuji soutěže Park roku, měla jsem možnost za tu dobu navštívit desítky parků a parčíků ve všech koutech České republiky. Nejkvalitnější díla v oblasti krajinářské architektury jsou ta, kde se potká osvícený investor s kvalitním krajinářským architektem s invencí a zhotovitelem je kvalitní odborná firma, nejlépe nikoliv za nejnižší cenu.

Parky ovšem na rozdíl od neživých staveb, ať už horizontálních či vertikálních, nejsou neměnné a jejich založením, případně revitalizací proces zkvalitnění veřejného prostoru teprve začíná. Neméně důležitá je následná údržba a péče. Údržba o prvky neživé, což je například mobiliář, a péče o prvky živé – stromy, keře, květiny, travnaté plochy.

Zatímco v minulých letech byly investovány, i díky finančním prostředkům z Evropské unie, stamilióny do revitalizace zanedbaných parků, s penězi na nikdy nekončící péči a údržbu obecní rozpočty moc nepočítají. Nejde jenom o to vyčlenit finanční prostředky, ale zadat péči o zeleň fundovaným odborníkům – zahradníkům a zahradnickým firmám.

A ty je potřeba dobře zaplatit, protože jejich práce je stejně důležitá jako práce například učitelů či manažerů. Díky jejich péči totiž může zeleň plnit všechny důležité funkce, o jejichž důležitosti snad v dnešní době už nikdo nepochybuje.

 

Šimon Vojtík

Šimon Vojtík
architekt

V prvé řadě je třeba si definovat cílovou kvalitu, jakou od veřejného prostoru očekáváme. Z mého pohledu má být veřejný prostor především adekvátní svému účelu, zajišťovat v různém vzájemném poměru základní funkce (např. obytnou, reprezentativní, obchodní, dopravní atd.) a splňovat od toho odvozená základní provozní, hygienická a estetická kritéria.

Ke zlepšení oproti současnosti je třeba zásadní posun ve všech složkách procesu. Nejdříve na straně poptávky/zadání – potřebujeme osvícené zastupitele i aktivní občany, kteří budou kvalitní veřejná prostranství vyžadovat a hledat cesty k jejich realizaci. Dále na straně financování.

Zejména na menších městech a obcích se kvalitní veřejný prostor nevytvoří bez správně nastavených dotací, které nebudou vypsány jen na specifický segment (dešťová voda, zeleň), ale na komplexní řešení zahrnující všechny složky. Dále na straně výběru projektanta/architekta.

Kritériem výběru nesmí být nejnižší cena či osobní vztahy, ale především komplex požadavků na kvalitu zpracování návrhu, zajištěnou přes erudici a kreativitu projekčního týmu. A v neposlední řadě v samotném procesu návrhu a následné realizace.

Ten musí být založený na vzájemném konstruktivním trialogu zástupců veřejnosti, veřejnosti jako takové a tvůrců, a vést k výsledku, který bude většina brát za „svůj“. Tedy heslovitá odpověď na otázku zní: osvěta, vzdělání, správné nastavení dotací, výběru projektanta a procesu návrhu.

Text: Anna Vrabcová
Foto: archiv respondentů

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 6/2019.

Komentáře