Urbanismus

Společnost PRESBETON je jedním z předních českých výrobců betonového zboží, její hlavní sortiment tvoří venkovní dlažby, zdicí prvky, doplňky venkovní architektury a schodišťové prvky.

V Barceloně byli 4. července oceněni autoři projektů zvelebujících městský veřejný prostor. Slavnostní večer pořádala prezidentka Centra soudobé kultury v Barceloně (CCCB), Merce Conesa. Speciálním hostem večera byla Ada Colau, starostka města Barcelona, nechyběl ani Enric Batlle, prezident poroty, který představil vítěze, a samozřejmě také autoři a sponzoři vítězných projektů.

Příjemná místa pro posezení v blízkosti tramvajových zastávek, přechody pro lepší propojení obou stran ulice, více než stovka nových stromů. Na návrhu revitalizace Bělohorské ulice v Praze se kromě odborníků podílejí také místní obyvatelé.

Hlavním motivem konference reSITE 2016: Města a migrace je člověk. Důraz na potřeby lidí, komunit, migrantů, uprchlíků i starousedlíků při koncepci rozvoje měst, bydlení a veřejného prostoru zazněl ve vystoupeních většiny přednášejících prvního dne. Během dne druhého se konference zaměřila na politiku dostupného bydlení, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy představil Metropolitní plán, odpoledne pak byli stovky účastníků konference zapojeni do hry Play the City.

Územní plány bývají sporným bodem jednání mezi samosprávou, developery a obyvateli mnoha měst a obcí v ČR. Jak nastavit pravidla pro dlouhodobé formování městské kulturní krajiny? Jakou finanční podporu lze od státu čerpat na její rozvoj? Jak bude Praha řešit svá velká rozvojová území a jak s veřejným prostorem nakládají další česká města? Je dialog vedení měst s architekty, developery a obyvatelstvem konstruktivní?

Ve dnech 16. a 17. června 2016 bude Praha již popáté místem s nejvyšší koncentrací světových špiček z oborů architektury, urbanismu, městského plánování a krajinotvorby. Vizionáři, odborníci, primátoři významných metropolí anebo zástupci mimořádných občanských iniciativ budou v Pražském Foru Karlín nabízet inovativní řešení a cesty, jak se mohou města Evropy a Západu úspěšně a bezbolestně vyrovnat s přílivem nových obyvatel.

V samém srdci Prahy na Staroměstském náměstí zůstává už víc jak devět let nevyužitý blok historických radničních domů. Současné vedení Prahy do těchto významných prostor, které dříve sloužily úředníkům magistrátu, vrátí život. Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Univerzitou Karlovou přemění opuštěné domy na jedinečné centrum vzdělávání, kultury a kreativity.

Kdo vynalezl první město? Asi ďábel. Snažím se vzpomenout si, kdo je autorem tohoto citátu. Možná švédský lékař a spisovatel Axel Munthe. V proudu podobných úvah pak vesnice není vynález, ale sociální úkaz. Podléhá mnohem bouřlivějším a výraznějším změnám než město. A mnohem méně si těchto změn všímáme.

Včera skončila první fáze přípravy nového územního plánu hlavního města – Metropolitního plánu. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy odevzdal jeho návrh ke kontrole pořizovateli, odboru územního rozvoje pražského magistrátu, který by měl zahájit projednávání na jaře 2016.

Podzemní komplex v severní části Staroměstského náměstí v Mladé Boleslavi, dílo autorů Prof. Ing. arch Michala Hlaváčka, Ing. arch. Karla Musila, Ing. arch Zdeňka Holka a Ing. Ditty Johanovské získal jednu z 15 nominací na titul Stavba roku 2015.

Charakter zahrady se během posledních dekád změnil k nepoznání. Není to tak dávno, kdy zahrada sloužila především k pěstování plodin a jiným ryze praktickým účelům. V dnešní uspěchané době představuje ideální místo pro odpočinek. K tomu je však zapotřebí vhodného zázemí, ve kterém najdete příjemný stín během parného léta, jakožto i útočiště před rozmary počasí v průběhu jarních a podzimních měsíců.

Architekti do konce roku dopracují studii, na jejímž základě by se měl v budoucnu proměnit vzhled Malostranského náměstí v Praze. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek primátorky Matěj Stropnický. O vzhledu náměstí se už dlouho vedou debaty.

Zaniklé vesnice zarůstající přírodou, zájezdní hostince, ze kterých poslední host odjel snad před sto lety, kostely, léčebny, továrny, vily, v nichž kdysi zněl klavír a setkávala se zde vybraná společnost. To všechno jsou místa plná příběhů, která v sobě uchovávají naši kulturní paměť. Ale každou chvíli mohou zmizet. Zachovat je aspoň prostřednictvím svých fotoaparátů chtějí tzv. urban exploreři. A explorerky. Dvě z nich, Barbora Faiglová a Katka Havlíková, nedávno o svých průzkumech vydaly knihu Opuštěná místa v Čechách.

Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kolejištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské čtvrti. Výsledky vyzvané architektonické soutěže, kterou připravil investor Smíchov Station Development ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, přinášejí lepší představu o podobě první etapy výstavby.