Návrh odpočinkové zóny Cidlina

Architekti odstoupili od práce na dokumentaci na zónu v Jičíně

Uskupení architektů Klára Novotná, Karel Novotný, Tereza Mirská a Jiří Neuvirt kvůli neshodě na ceně odstoupilo od vypracování projektové dokumentace na výstavbu odpočinkové zóny Cidlina v Jičíně. Uskupení loni vyhrálo architektonickou soutěž na podobu zóny. Město proto osloví pro vypracování dokumentace pražský ateliér Rehwaldt Landscape Architects, který v architektonické soutěži skončil na druhém místě. Novinářům to řekl místostarosta Petr Hamáček.

Vítězný projekt třetího ročníku Českého soběstačného domu od Zuzany Kopilákové.

Nová zelená čtvrť u Plzně vzniká ve spolupráci studentů a developera

V České republice vznikají plány první reálné městské čtvrti, která si dokáže sama vyrobit více než polovinu roční spotřeby elektřiny pro zajištění potřeb obyvatel a zároveň umí šetrně hospodařit s pitnou i dešťovou vodou a cíleně zmírňovat oteplování krajiny vlivem tzv. městského tepelného ostrova. Za ideou s pracovním názvem Green District stojí mezinárodně ceněný projekt Český soběstačný dům ve spolupráci s developerskou společností V Invest.

1904010 MuellerReimann Holesovice Camera2

Bude se Praha zahušťovat?

Praha má jeden zásadní problém. Staví se málo bytů. Jelikož je Praha atraktivní lokalitou, a to i z pohledu pracovních příležitostí, láká stále více lidí, kteří v ní chtějí žít. Demografická prognóza předpokládá, že v roce 2050 bude v Praze žít o 200 000 obyvatel více než dnes. A právě tito lidé budou potřebovat také někde bydlet.

Buďánka Koloniál 2

Koloniál, vlajková loď záchrany Buďánek

Dělnická osada Buďánka vznikla v 1. polovině 19. století na pražském předměstí nad Motolským potokem v oblasti dnešního Smíchova. Miniaturní domky, jaké v podobných koloniích bývaly, byly nalepeny na stráni blízko sebe a i když bylo po čase toto území pohlceno rozvíjející se městskou zástavbou, zachovaly si stále svou původní tvář.

Praha Pankrác

Anketa: Jak máme reagovat na kritiku Prahy od UNESCO?

Českými médii nedávno proběhla informace o kritice Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), která má výhrady ke stavebnímu rozvoji Prahy. Organizace se konkrétně vymezuje vůči výškovým stavbám, které podle ní mohou narušit panorama české metropole, a dále kritizuje i opatření formulovaná Metropolitním plánem a připravovaným stavebním zákonem jako potenciální nebezpečí pro pražskou památkovou rezervaci. Má UNESCO pravdu, nebo bychom měli používat vlastní rozum a vnímat upozornění od organizace jako plané hrozby?

Montrealské molo 01

Montrealské molo

Nové montrealské molo nazvané Grand Quay je prvním místem, kde pasažéři výletních lodí a trajektů vstupují do města. Střecha přístavního terminálu na břehu řeky Sv. Vavřince byla od roku 2018 zpřístupněna a přebudována na veřejný prostor plný kvetoucích rostlin a dřevěných teras.

Pohled na funkcionalistickou budovu v roce 2015. Vlevo severní křídlo vpravo křídlo jižní.

Budova žižkovského nádraží má novou budoucnost

Městská rada hlavního města Prahy schválila 27. ledna memorandum, kterým jeho signatáři stvrzují záměr zachovat památkově chráněnou budovu Nákladového nádraží Žižkov a nalézt pro ni nové využití. Brownfield na místě dnes již nepoužívaného nádraží by se měl proměnit na novou obytnou a administrativní čtvrť protéměř 15 tisícnových obyvatel Prahy.

Nákladové nádraží Žižkov

Praha schválila znění dohody o Nákladovém nádraží Žižkov

V čelní budově někdejšího nákladového nádraží Žižkov by měl v budoucnu sídlit Národní filmový archiv (NFA), v severním křídle má vzniknout základní škola a v jižním by měla firma Sekyra Group vybudovat komerční prostory a střešní nástavbu s byty. Vyplývá to z dohody o dalším využití budovy, jejíž znění dnes schválili pražští radní. Podepsat by se mělo v únoru, samotné majetkové řešení podle radního Jana Chabra přijde na řadu zřejmě v roce 2022.

Kniha Ke stolu

Jak zlepšit město

Devatenáct osobností českého veřejného života se sešlo v knize Ke stolu!, aby se pokusili rozběhnout debatu o městě a možnostech jeho rozvoje. Editorka Pavla Melková přizvala k rozhovoru nejrůznější profese – nad tématy diskutovali například ekonom Tomáš Sedláček, psychiatr Radkin Honzák, výtvarník Krištof Kintera, spisovatelka Pavla Jazairiová či Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity.

Návrh parku Motolka

Motolské údolí se promění na příjemný prostor

Pražští radní schválili novou vizi území údolí Motolského potoka. Studie ateliéru A69 – architekti prověřuje nové prostorové a funkční využití území a představuje jeho začlenění do města a charakteru oblasti. Ukazuje vhodné napojení na okolní infrastrukturu, problémové stavební záměry a jejich začlenění do zástavby. Na jejím vzniku se podíleli i místní obyvatelé. Během následujících desetiletí by tak tento trochu zapomenutý pražský prostor měl postupně projít zásadní proměnou.