Stromovka

Zelená páteř Prahy: Co stojí za úspěchem Evropského města lesnictví?

Partneři sekce:

Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.

Čísla jejich slova potvrzují: na území Prahy leží podle dat Lesů hlavního města Prahy (LHMP) zhruba 4 900 ha lesních pozemků (přibližně desetina rozlohy města) a dalších 2 600 ha parků a zahrad. Správce Lesy hl. m. Prahy se stará o bezmála tři tisíce hektarů a od roku 2016 zde podle informací instituce zakořenilo více než 2,5 milionu nových sazenic.

Lesy v plánech, které mění pravidla hry

Návrh Metropolitního plánu staví les na stejnou úroveň ochrany jako řeky a nivní louky: kategorie „parkový les“ má nulovou zastavitelnost. Každý projekt v jejich sousedství prochází nástrojem Green Check IPR Praha a nově i koeficientem LAI-Urban (Leaf Area Index), jenž přepočítává listovou plochu na chladicí výkon. Klesne-li LAI pod referenční úroveň, musí investor či developer zelený deficit nahradit – typicky výsadbou dalšího lesa.

„Mrzí mě, že se na plán všichni odvolávají, ačkoli ještě neplatí,“ říká Lucie Kubesa, předsedkyně výboru pro životní prostředí a veřejný prostor Zastupitelstva hlavního města Prahy. „Ale už teď vidíme výsledky: vzhledem k tomu, že historické centrum je kvůli sítím téměř nedobytné, sázíme hlavně na vnějším prstenci. Souhlasím s odbornými názory, že bychom měli usilovat o přesun kabelů do kolektorů, aby se v centru uvolnil prostor pro kořeny stromů.“

Na okraji města tak vznikají nové porosty v lokalitách Robotka (Újezd), Arborka (Koloděje) a Lítožnice (mezi Běchovicemi a Dubčí). Jen v roce 2024 zde přibylo přes 150 000 stromů; další tisíce chystá projekt Nové Dvory, kde má vyrůst nová čtvrť. K tomu parkové plochy typu Stromovky, Letenských sadů či Kinského zahrady – dohromady takřka deset procent zelené rozlohy města – zůstávají klíčovým záchytným prostorem pro každodenní rekreační tlak.

Odolnost místo monokultur

V posledních letech si můžeme všimnout, že monokultury smrku a borovice ze 70. let v Praze pomalu mizí. LHMP je převádí na smíšené a klimatu odolnější lesy, do terénu přidává tůně a zasakovací pásy, aby voda zůstávala v půdě. Přemnožená černá zvěř a bobr, který si po Vltavě razí vlastní hydrologický plán, patří k trvalým výzvám, se kterými se pracovníci LHMP potýkají.

„Pražské lesy plní hlavně rekreační funkci,“ připomíná Kubesa a dodává: „Ale musí zároveň tlumit tepelné ostrovy, chránit biodiverzitu a unést přes milion návštěv ročně – včetně zmíněných bobrů a přemnožené černé zvěře.“

Kunratický les
Kunratický les | Zdroj: Lesy hlavního města Prahy

Klimatické a ekonomické dividendy

Podle klimatických modelů vzroste průměrná teplota Prahy do roku 2050 až o dva stupně a extrémní srážky budou častější. Městská strategie proto kombinuje lesy s vodou: od roku 2019 revitalizovala takřka 50 rybníků a toků a navýšila retenční kapacitu o 450 000 m³. Hektar zdravého městského lesa pohltí ročně 2,6 t CO₂, vyrobí 4,2 t kyslíku a ochladí okolí až o pět stupňů – což není málo.

Studie realitních analytiků zároveň potvrzují, že byty v docházkové vzdálenosti lesa se prodávají v průměru o 5–10 % dráž než srovnatelné nemovitosti v čistě zástavbových čtvrtích. Obyvatelé přitom přítomnost stromů ve svém okolí aktivně preferují.

Rozpočet LHMP od roku 2020 stoupl o třetinu; další finance mají přinést fondy LIFE a OPŽP 2021–2027. Město zároveň vynucuje tzv. zelené kontribuce – bez kompenzačních výsadeb dnes neprojde žádná větší stavba. Veřejnost se do výsadeb rovněž zapojuje: dobrovolnické brigády zasadily loni v Praze přes 10 000 dřevin a program komunitních výsadeb běží ve většině městských částí.

Náměstkyně hlavního města Prahy pro životní prostředí Jana Komrsková připomíná, že LHMP drží mezinárodní certifikaci FSC: „Při zpracování dřeva plníme nejpřísnější kritéria udržitelnosti.“

Zelený úspěch nevzniká jen na magistrátu

Městské části přicházejí s originálními krajinotvornými projekty. V Hostivaři přibývají stromky podél cyklostezek, které zlepšují větrání údolí Botiče. Městská část Praha 14 chystá tzv. Les Národů, kde kromě domácích dřevin budou vysazeny i národní stromy z různých států. Nové Dvory přivítají kromě nové čtvrti také kompletně nové lesní porosty.

Titul Evropské město lesnictví 2025, který Praha obdržela už podruhé (poprvé v roce 2021), tak není jen diplomem do vitríny. V září bude Praha hostit výroční konferenci EFI, kde budou vědci, politici i byznys hledat cesty, jak omezit narušování evropských lesů. „Budeme se snažit veřejnosti ještě víc přiblížit význam městské přírody,“ slíbil primátor Svoboda při převzetí ocenění.

Kyjský rybník
Kyjský rybník | Zdroj: Lesy hlavního města Prahy

Pražská zelená páteř budoucnosti

Budoucnost zelené páteře metropole stojí na třech pilířích: vědecky vedené správě porostů, chytrém plánování, které váže development na měřitelné parametry zeleně, a stabilním, multizdrojovém financování se zapojením co nejvíce subjektů – od developerů po širokou veřejnost.

Přidat se koneckonců může každý – Praha ročně vysazuje podle Lucie Kubesy okolo 200 000 stromů a s každým dalším roste šance, že se během několika desetiletí zařadí mezi nejstinnější a současně nejodolnější metropole Evropy.