Zelená páteř Prahy: Co stojí za úspěchem Evropského města lesnictví?

Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.

Čísla jejich slova potvrzují: na území Prahy leží podle dat Lesů hlavního města Prahy (LHMP) zhruba 4 900 ha lesních pozemků (přibližně desetina rozlohy města) a dalších 2 600 ha parků a zahrad. Správce Lesy hl. m. Prahy se stará o bezmála tři tisíce hektarů a od roku 2016 zde podle informací instituce zakořenilo více než 2,5 milionu nových sazenic.

Lesy v plánech, které mění pravidla hry

Návrh Metropolitního plánu staví les na stejnou úroveň ochrany jako řeky a nivní louky: kategorie „parkový les“ má nulovou zastavitelnost. Každý projekt v jejich sousedství prochází nástrojem Green Check IPR Praha a nově i koeficientem LAI-Urban (Leaf Area Index), jenž přepočítává listovou plochu na chladicí výkon. Klesne-li LAI pod referenční úroveň, musí investor či developer zelený deficit nahradit – typicky výsadbou dalšího lesa.

„Mrzí mě, že se na plán všichni odvolávají, ačkoli ještě neplatí,“ říká Lucie Kubesa, předsedkyně výboru pro životní prostředí a veřejný prostor Zastupitelstva hlavního města Prahy. „Ale už teď vidíme výsledky: vzhledem k tomu, že historické centrum je kvůli sítím téměř nedobytné, sázíme hlavně na vnějším prstenci. Souhlasím s odbornými názory, že bychom měli usilovat o přesun kabelů do kolektorů, aby se v centru uvolnil prostor pro kořeny stromů.“

Na okraji města tak vznikají nové porosty v lokalitách Robotka (Újezd), Arborka (Koloděje) a Lítožnice (mezi Běchovicemi a Dubčí). Jen v roce 2024 zde přibylo přes 150 000 stromů; další tisíce chystá projekt Nové Dvory, kde má vyrůst nová čtvrť. K tomu parkové plochy typu Stromovky, Letenských sadů či Kinského zahrady – dohromady takřka deset procent zelené rozlohy města – zůstávají klíčovým záchytným prostorem pro každodenní rekreační tlak.

Odolnost místo monokultur

V posledních letech si můžeme všimnout, že monokultury smrku a borovice ze 70. let v Praze pomalu mizí. LHMP je převádí na smíšené a klimatu odolnější lesy, do terénu přidává tůně a zasakovací pásy, aby voda zůstávala v půdě. Přemnožená černá zvěř a bobr, který si po Vltavě razí vlastní hydrologický plán, patří k trvalým výzvám, se kterými se pracovníci LHMP potýkají.

„Pražské lesy plní hlavně rekreační funkci,“ připomíná Kubesa a dodává: „Ale musí zároveň tlumit tepelné ostrovy, chránit biodiverzitu a unést přes milion návštěv ročně – včetně zmíněných bobrů a přemnožené černé zvěře.“

Klimatické a ekonomické dividendy

Podle klimatických modelů vzroste průměrná teplota Prahy do roku 2050 až o dva stupně a extrémní srážky budou častější. Městská strategie proto kombinuje lesy s vodou: od roku 2019 revitalizovala takřka 50 rybníků a toků a navýšila retenční kapacitu o 450 000 m³. Hektar zdravého městského lesa pohltí ročně 2,6 t CO₂, vyrobí 4,2 t kyslíku a ochladí okolí až o pět stupňů – což není málo.

Studie realitních analytiků zároveň potvrzují, že byty v docházkové vzdálenosti lesa se prodávají v průměru o 5–10 % dráž než srovnatelné nemovitosti v čistě zástavbových čtvrtích. Obyvatelé přitom přítomnost stromů ve svém okolí aktivně preferují.

Rozpočet LHMP od roku 2020 stoupl o třetinu; další finance mají přinést fondy LIFE a OPŽP 2021–2027. Město zároveň vynucuje tzv. zelené kontribuce – bez kompenzačních výsadeb dnes neprojde žádná větší stavba. Veřejnost se do výsadeb rovněž zapojuje: dobrovolnické brigády zasadily loni v Praze přes 10 000 dřevin a program komunitních výsadeb běží ve většině městských částí.

Náměstkyně hlavního města Prahy pro životní prostředí Jana Komrsková připomíná, že LHMP drží mezinárodní certifikaci FSC: „Při zpracování dřeva plníme nejpřísnější kritéria udržitelnosti.“

Zelený úspěch nevzniká jen na magistrátu

Městské části přicházejí s originálními krajinotvornými projekty. V Hostivaři přibývají stromky podél cyklostezek, které zlepšují větrání údolí Botiče. Městská část Praha 14 chystá tzv. Les Národů, kde kromě domácích dřevin budou vysazeny i národní stromy z různých států. Nové Dvory přivítají kromě nové čtvrti také kompletně nové lesní porosty.

Titul Evropské město lesnictví 2025, který Praha obdržela už podruhé (poprvé v roce 2021), tak není jen diplomem do vitríny. V září bude Praha hostit výroční konferenci EFI, kde budou vědci, politici i byznys hledat cesty, jak omezit narušování evropských lesů. „Budeme se snažit veřejnosti ještě víc přiblížit význam městské přírody,“ slíbil primátor Svoboda při převzetí ocenění.

Pražská zelená páteř budoucnosti

Budoucnost zelené páteře metropole stojí na třech pilířích: vědecky vedené správě porostů, chytrém plánování, které váže development na měřitelné parametry zeleně, a stabilním, multizdrojovém financování se zapojením co nejvíce subjektů – od developerů po širokou veřejnost.

Přidat se koneckonců může každý – Praha ročně vysazuje podle Lucie Kubesy okolo 200 000 stromů a s každým dalším roste šance, že se během několika desetiletí zařadí mezi nejstinnější a současně nejodolnější metropole Evropy.