Odpad jako nástroj důvěry: Praha testuje systémovou proměnu mobiliáře

Praha se v minulém roce rozhodla vyměnit na svém území tisíce odpadkových košů. Nejde přitom jen o logistickou operaci nebo kosmetickou úpravu městského mobiliáře. Tato výměna představuje zásah do toho, jak město přemýšlí o veřejném prostoru, jak ho spravuje a co komunikuje svým obyvatelům.

Odpadkový koš je jedním z každodenních a nenápadných kontaktů mezi člověkem a městem. Buď funguje, zapadá do okolí a plní svou roli, nebo naopak překáží, přetéká a podkopává důvěru lidí ve schopnost města starat se o sebe. Staré zelené plastové koše, které se v Praze rozšířily na přelomu tisíciletí, dnes již z různých důvodů nevyhovují. Byly levné, snadno se instalovaly a jejich barva zajišťovala viditelnost. Postupně se však staly symbolem lacinosti, dočasnosti a zanedbanosti.

„Z mého pohledu jsou esteticky nevhodné a dávno přežité,“ říká Filip Nekola, zastupitel Prahy 3 a člen výboru pro životní prostředí. „Neodpovídají historickému kontextu města, působí levně a rušivě. Je dobře, že se vizuální styl mobiliáře sjednocuje,“ dodává.

Kde končí design a začíná infrastruktura: QR kódy na koších

Nové koše, které Technická správa komunikací (TSK) testuje od konce roku 2024 právě na území Prahy 3, znamenají zásadní změnu. Jsou celokovové, pevně kotvené, odolné vůči poškození a vybavené QR kódem, skrze který mohou obyvatelé snadno nahlásit přetékající obsah nebo jinou závadu. Systém data propisuje do digitálního rozhraní, které umožňuje operativní zásahy i efektivnější plánování údržby.

„Často řešíme podněty občanů, kteří mnohdy nevědí, na koho se obrátit. Proto mi přijdou QR kódy smysluplné. Nemůžeme se ale na ně spoléhat jako na jediné řešení. Město potřebuje širší strategii komunikace s obyvateli,“ říká Nekola. Zároveň upozorňuje, že městská část zatím nemá přesná data o počtu hlášení přes QR kódy – jejich sběr by měl zajišťovat správce mobiliáře, tedy TSK.

Výběr právě Prahy 3 nebyl náhodný. Jde o rozmanitou čtvrť, kde jsou obyvatelé zvyklí aktivně se zapojovat do veřejných diskusí a kde se střetávají rezidenční, obchodní i tranzitní zóny. „Praha 3 má dlouhodobě problémy s nepořádkem v ulicích. Dává smysl ověřit funkčnost nových prvků právě tady – pokud obstojí na Žižkově, Jarově nebo Vinohradech, měly by fungovat kdekoliv,“ doplňuje žižkovský zastupitel.

Zároveň připomíná, že staré plastové koše jsou často technicky nevyhovující, poškozené, špinavé a znehodnocují veřejný prostor. Podnětů na nevyhovující mobiliář obdržela radnice Prahy 3 podle Nekoly v posledních letech celou řadu. „Například v okolí parku na Ohradě nebo dolního Žižkova často řešíme situace s bezdomovectvím – lavičky jsou obsazovány a kolemjdoucí bývají obtěžováni. Nový mobiliář může být součástí řešení, ale sám o sobě nestačí. Potřebujeme systémový přístup ke kultivaci veřejného prostoru.“

Pilotní fáze, plán výměny a ekonomika projektu

V rámci pilotní fáze bylo v listopadu 2024 na Praze 3 nainstalováno 150 nových celokovových košů, které dodala česká firma Elkoplast. Podle generálního ředitele TSK Filipa Hájka se koše osvědčily, a město proto přechází do další fáze výměny. Do konce roku 2025 je v plánu rozmístit zhruba 2 000 kusů po celé metropoli, v následujícím roce pak dalších 3 000. Celkem TSK vlastní 6 300 košů, zatímco v celé Praze se jich nachází přibližně 18 000.

Jeden nový koš stojí 4 300 korun bez DPH, tedy několikanásobně více než staré plastové typy. Vyšší cena je však vyvážena delší životností, vyšší odolností a nižšími náklady na údržbu. Roční výdaje na svoz a opravy košů v Praze přitom dosahují desítek milionů korun.

Projekt stojí na pružné spolupráci mezi městem, TSK a dodavateli. „Určitě je potřeba zmínit nejen zaměstnance TSK a Institutu plánování a rozvoje (IPR), ale i společnost Prusa, která nám tiskla první prototypy. Největší zásluhu má však bezesporu česká firma Elkoplast. Spojit naši snahu s domácím výrobcem městského mobiliáře byla trefa do černého. Jejich zkušenosti a know-how, jak naši vizi přetavit do funkčního výrobku, jsou nedocenitelné,“ vysvětluje Hájek.

Ověření kvality neprobíhá na výstavní ploše, ale v reálném provozu – v místech s různou intenzitou pohybu, různými typy uživatelů i rozdílnou mírou zátěže. Město tak průběžně testuje, zda nový mobiliář obstojí v každodenním provozu, a zároveň sbírá cennou zpětnou vazbu.

Cílem projektu podle TSK není vyhrát designovou soutěž. Smyslem je vytvořit funkční, dlouhodobě udržitelný a obyvateli přijatý systém. Odpadkový koš se v tomto přístupu stává symbolem nové městské kultury – praktické, otevřené, digitálně propojené a zapojené do dialogu s těmi, kdo město každý den používají.