Rodinné domy

Když se chystáme pořídit si vlastní bydlení a nechceme při tom příliš dlouho čekat na novostavbu či rekonstrukci, můžeme se poohlédnout po vhodném domě i v oblasti modulové výstavby.

Dřevostavby se v posledních letech těší stále větší oblibě nejen ve světě, ale i u nás. Podle Asociace dodavatelů montovaných domů dosahuje podíl dřevostaveb na našem trhu již 10 %, a proto je nutné věnovat se důkladněji jejich konstrukci a vlastnostem dřeva. Aby byly výhody dřeva využity co nejvíce, bylo ve spolupráci s Fakultou stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vybudováno Výzkumné centrum dřevostaveb. A právě s odborníky na dřevostavby z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Ing. Ivetou Skotnicovou, Ph.D. a doc. Ing. Antonínem Lokajem, Ph.D., jsme připravili 12 zajímavostí o dřevostavbách.

Pražské Strašnice jsou klidnou vilovou čtvrtí, která se v posledních letech mění v moderní městskou část. Původní zástavbu rodinných domů citlivě doplňují nové, elegantní bytové domy. Jsou důkazem, že moderní nadčasový design tradiční vilové čtvrti sluší, obohacuje její prostor a zároveň dokonale zapadá do okolního architektonického tvarosloví prvorepublikových vil.

Při realizaci některých typů dřevostaveb jsou využívány stěnové panely, které mohou mít buď difúzně otevřenou nebo difúzně uzavřenou konstrukci. V difúzně uzavřeném provedení dosahují tyto panely hodnoty součinitele tepla U = 0,16 W/m2K i méně a v difúzně otevřeném provedení jde o hodnoty U = 0,17 W/m2K. Jedná se tedy o ideální stavební prvky pro energeticky úsporné objekty.

Prolínání dvou světů, toho starého i nového. V historicky hodnotné části městské památkové zóny bývá nejen nutné, ale často i podnětné využívání již přítomných prvků, a přidávání prvků moderních. Koncept pracuje s místními faktory: slabými nebo silnými, vnějšími nebo vnitřními. Vnější problémy byly dány hlavně fyzickým umístěním stavby, vnitřní konkrétním stavebním programem.  

Ekologické, zdravé, úsporné, drahé, nerentabilní či omezující tvůrčí svobodu architektů? Všechna tato označení se v souvislosti s pasivními domy objevují. Stejně tomu je vždy, když se lidé seznamují s nějakou novinkou. Pasivní domy sice už dlouho novinkou nejsou, přesto i u stavební veřejnosti tato konstrukce dosud vyvolává polemiky.

Na strmém pozemku měl podle přání investora stát diskrétní dům, který by co nejvíce splynul s okolní přírodou. Uvnitř měl být naopak zcela otevřený pro své okolí. Tak, aby jeho obyvatelé byli v kontaktu s přírodou a její neustálou proměnlivostí.

Kafr a Zelkova stály na pozemku už v době, kdy se dům stavěl. Třicet pět let tak tyto stromy dělaly společnost jeho obyvatelům. Když se ale rozhodlo o rozšíření domu do zahrady, bylo nutné je pokácet. Architekt Hironaka Ogawa ale nechtěl rodinu připravit o vzpomínky se stromy spjaté a rozhodl se pro jejich svérázné zachování. 

Přestavba má oproti novostavbě vždy nenahraditelnou přidanou hodnotu – vlastní předcházející historii. Rodinný dům nedaleko Prahy se výrazem hlásí ke svému původu a zároveň je hrdě přiznáno vše, co je na něm nového a současného. Objekt původní stodoly byl kompletně přestavěn na rodinný dům se zachováním proporcí a charakteru tehdejší typické hospodářské budovy.

Na okraji valašskej obce Zádveřice stojí rodinný dom, ktorý na prvý pohľad pripomína drevostavbu. V tomto prípade však zdanie klame, pretože pod dreveným povrchom sa skrýva dom z pevných pórobetónových tvárnic.

Žila byla tři prasátka. Jedno si postavilo chaloupku ze slámy, druhé ze dřeva, třetí z cihel a kamení. Ta  jediná vydržela útok zlého vlka. Proč? Protože ty první dva domky byly odfláknuté. Kdyby se stavěly se stejnou pečlivostí…

Kombinace nízké energetické náročnosti, organické a bioklimatické architektury v jednom projektu vedla k vytvoření domu, který čerpá inspiraci nejen z regionální tradice, ale z tradice založené v přírodě.

Na okraji valašské obce Zádveřice stojí rodinný dům, který na první pohled připomíná dřevostavbu. V tomto případě však zdání klame, protože pod dřevěným povrchem se skrývá dům z pevných pórobetonových tvárnic.

Typový dům pro čtyřčlennou rodinu může splňovat všechna kritéria energeticky efektivní výstavby a přitom opravdu zůstat typový. V okrese Žiar nad Hronom v obci Stará Kremnička vyrostl nulový dům, který je známý pod názvem Ecocube. Typologie projektu se spoléhá na orientaci místností na světové strany podle jejich využití. Proto je nutné předem přemýšlet, do jakého pozemku investovat.

V Japonsku mají architekti odvahu. Ti z ateliéru Suppose Design Office mají trochu jiné představy o rodinném domě, než má možná většina lidí a architektů. Ale architektonickou hodnotu mu nelze upřít, hlavně z hlediska nových koncepcí a forem bydlení. Stejně, jako se mění rychlost našich životů, mění se i naše obydlí a požadavky na vnitřní prostor.