Rodinné domy

Kvalita obálky splňuje kritéria pasivního domu, potřeba energie na vytápění splňuje kritéria pasivního domu, i přesto by dům nemusel být pasivní, natož nulový nebo plusový. Proč?

Letos v červnu se ve francouzském Épinalu konal 9. ročník již etablované akce nazvané Les Défis du Bois - workshopu pro odborníky a studenty z řad architektů a stavebních a dřevařských inženýrů. Cílem akce je seznámit studenty i veřejnost s možnostmi využití dřeva pro stavby, s jeho výhodami i nevýhodami i s jeho krásou.

PassivHaus architekta Pascala Gontiera, který vyrostl v revitalizované ekologické čtvrti Fréquel-Fontarabi, je prvním pasivním bytovým domem v Paříži. Nabízí 17 bytů sociálního charakteru, což ho posouvá do úplně jiné roviny. Nájemní byty pro mladé rodiny nebo stárnoucí obyvatelstvo v pasivním standardu by měly být prioritou každé samosprávy.

Camden Passivhaus je prvním certifikovaným pasivním domem v Londýně. Má rámovou dřevěnou konstrukci, rozlohu 118 m2 a dva pokoje. Je kombinací designu, který koresponduje s pravidly energetické efektivnosti a komfortu, vysoké kvality vnitřního vzduchu, který vyhovuje i astmatikům.

Okno je vznešeným prvkem domu, které propojuje interiér s okolní přírodou, vymezuje i otevírá daný prostor, rozšiřuje ho i ohraničuje. Především pak vpouští do budov světlo, a tak příznivě ovlivňuje náladu jejich uživatelů. Na druhou stranu je na místě si říci, že každá stavba spotřebovává na svůj provoz určité a často nemalé množství energie na vytápění či klimatizaci a jsou to právě okna, která mají výrazný vliv na konečný stav energetické bilance domu. Vytápění a klimatizace nesou zodpovědnost za téměř 70 % energetické spotřeby budov.

Vloni během necelých třech měsíců vyrostla na vrcholu kopce Kramolín dřevěná stezka vedoucí korunami stromů podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stavby Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stezka se sklonem 6 stupňů stoupá postupně až do výšky 24 metrů nad zemí, kde vchází do vyhlídkové věže.

Do klasické londýnské čtvrti s řadovými domy se architektům z ateliéru Carl Turner Architects podařilo zasadit dům jako vystřižený z knížek o japonské architektuře. Mezi okolními viktoriánskými domy si ho nelze nevšimnout. Může za to nejen jedinečné prostorové uspořádání, la také fasáda tvořená ze zelenkavého průsvitného skla.

V rámci udílení cen RIBA Awards pro evropské stavby se mezi devíti oceněnými budovami představil i rodinný dům v Dublinu od Aughey O’flaherty Architects. Majitel měl jasné požadavky na energetickou úspornost a nízké náklady na provoz stavby a úřady zase nároky na ekologickou šetrnost výstavby. To vše se architektům podařilo splnit s obdivuhodnou elegancí.

Ekologicky šetrné bydlení neznamená jen úsporné, ale i komfortní bydlení. Na trhu se již objevilo několik vzorových konceptů pasivního domu, který uživatelům přinese příjemné prostředí po celý rok i velké úspory energie. Jedním z takových je i realizovaný rodinný dům v Zahořanech u Berouna.

Pod pojmem ideální bydlení si představíme především komfort a nízké provozní náklady. Základem splnění této vize je navržení stavby přímo na míru a její mimořádně kvalitní zhotovení. Pasivní stavba dneška dokáže vrátit vložené náklady, je šetrná k životnímu prostředí a lahodí oku. Příkladem pasivního domu, který splňuje všechny uvedené atributy, je rodinný dům od společnosti Createrra ze Sence v rakouském lázeňském městečku Bad Deutsch Altenburg.

Japonský architekt Shigeru Ban je považován za průkopníka současné architektury. Pokud jste fanouškem dřeva nebo inovativních návrhů, nechte se inspirovat budovou navrženou pro švýcarskou mediální společnost. Budova Swiss media company Tamedia se nachází v centru Zurichu a je největší budovou s dřevěnou konstrukcí ve Švýcarsku.

Camden Passivhaus je prvním certifikovaným pasivním domem v Londýně. Má rámovou dřevěnou konstrukci, rozlohu 118 m2 a dva pokoje. Je kombinací designu, který koresponduje s pravidly energetické efektivnosti a komfortu, a vysoké kvality vnitřního vzduchu, který vyhovuje také astmatikům.

Dodnes jsou dřevostavby jen zřídka vyšší, než čtyři patra. Hlavním důvodem, proč u vyšších budov nad dřevem vítězí beton a ocel, je výše nákladů. Architekt Michael Green z ateliéru MGA je ale přesvědčen, že moderní materiály ze dřeva dokážou nejen konkurovat svou cenou, ale oproti běžně užívaným materiálům mají i výrazně lepší vlastnosti. Sám věří, že dřevo představuje budoucnost výstavby výškových budov a projektuje dřevěný mrakodrap o třiceti patrech ve Vancouveru.

Rodinné dvojdomky jsou u nás oblíbeným druhem bydlení. Že ale nemusí jít jen o dva slepené identické domy, ukázali na projektu Two in One House architekti z ateliéru Clavienrossier Architectes . Dům v ženevské rezidenční čtvrti díky svému netradičnímu půdorysu dokonale skrývá fakt, že jde o dva domy v jednom.

Realizace vlastního bydlení je pro architekty zvláštní výzvou. Kolegové a klienti očekávají, že zde využijí své nejlepší nápady a odvážná řešení. Jenže i u stavby vlastního domu jsou architekti jasně omezeni rozpočtem, takže musí pečlivě zvažovat své potřeby a hodnoty. Architekt Leigh D´Agostino se místo budování novostavby rozhodl zrekonstruovat pro svou šestičlennou rodinu vilu v Roztokách u Prahy.