Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Poté, co manželský pár vychoval dvě děti, byl pro něj dosavadní dvoupodlažní rodinný dům příliš velký. Proto se manželé rozhodli pro stavbu nového domu, který by byl šitý na míru současné fázi jejich života: funkční, komfortní a vzdušný, s moderním interiérem a dost velkou zahradou, bezúdržbový a přizpůsobený potřebám dvou obyvatel s možností pohodlně v něm ubytovat občasné návštěvy.
V zadání této stavby stál návrh současného vesnického domu. Jak také jinak, stavebník je zemědělec, žije na vesnici a venkovská klasika v dobrém slova smyslu byla tedy jasnou volbou. Avšak na první pohled jednoduchý požadavek tak prostý ve skutečnosti nebyl.
Architekt Marek Štěpán rozvíjí již dlouhou dobu koncept minimálního bydlení v modulových dřevěných domech. Nejnovějším přírůstkem do rodiny Freedomků je patrový rodinný dům, kterému bylo přiřazeno číslo 61.
Úzkou parcelu v obytné čtvrti Kuala Lumpuru zdobí od roku 2017 netradiční dům od architektonického studia Formzero. V ustupujících a vyčnívajících betonových objemech Planter Box House bují vegetace, která ozvláštňuje městskou krajinu a nově definuje, co znamená „tropické bydlení“.
Při výstavbě nových obytných čtvrtí ve městech je třeba zajistit současně také dostupnost hromadné dopravy, takzvanou občanskou vybavenost, šetrnost k životnímu prostředí v průběhu staveb i později během jejich provozu. Vhodných pozemků tak není nazbyt a čtvereční metry plochy je třeba využívat co nejefektivněji.
Horký podnebný pás a pasivní dům byly výzvy, kterých se architekti ze studia Jordan Parnass Digital Architecture nezalekli, a díky svému průkopnickému přístupu se zasloužili o historicky první transformaci výrobního objektu do pasivního standardu na Srí Lance. Vznikla tak budova vytvářející ekologický a ekonomický model pro budoucí průmyslové stavby, které jdou ve stopách sweatshop-free produkce.
Nová pravidla týkající se větší energetické úspornosti nových staveb začnou od příštího roku platit i pro rodinné domy. Podle odborníků lze přitom čekat plynulý přechod k těmto řešením, stejně jako postupný nárůst zájmu o energeticky úsporné prvky domácnosti. Část trhu, která s tímto typem staveb zatím nemá zkušenosti, může zkraje účinnosti nové legislativy se stavbou spíše vyčkávat. Profitovat z tohoto stavu naopak mohou investoři se zkušenostmi s domy v pasivním standardu.
Rekonstruovat dvojdomek je podstatně náročnější než řešit přeměnu samostatně stojícího domu. Zvláště pokud máte z bývalého dvojdomku vytvořit tři samostatné moderní byty. V případě rodinného domu v Praze vyhrála varianta, která vycházela z původních proporcí domu. Aby architekti získali dostatek prostoru k vytvoření tří moderních bytových jednotek, přesunuli schodiště ven.
Starší pár se rozhodl odstěhovat z historického domu z 15. století do vysněného domu, jehož výstavbu si naplánovali ve vlastní zahradě. Poloha v srdci čarokrásné krajiny anglického Kentu určila tvar i celkový vzhled domu. Čerpá inspiraci z historických i moderních budov v Kentu. Výsledkem je Black House, o němž architekti mluví jako o sérii dramatických zážitků intenzivně propojených s exteriérem.
Bělá pod Bezdězem se stala zajímavou lokalitou pro bydlení díky nedaleké Mladé Boleslavi, která je láká dobře placenou prací ve Škodovce. Na zvýšenou poptávku zareagovala společnost Global Investment s.r.o. a začali v Bělé stavět bytové domy. Jako stavební materiál si kvůli rychlosti a jednoduchosti výstavby zvolili Ytong.
Zelené technologie ušly za posledních dvacet let dlouhou cestu a dnes vypadají zcela jinak. Při výstavbě bydlení se dnes masivně prosazují také v Čechách. Ekologické už neznamená jen šetřící energii. Snížení spotřeby se často dosahovalo na úkor komfortu a estetiky. Pasivní bydlení v současnosti představuje symbiózu nízké spotřeby, pohodlí a estetiky stavby.
„Jste si jisti, že jsou vaše návrhy realizovatelné? Víte, co je potřeba udělat pro to, aby projekt nezůstal v šuplíku? Můžete si to ověřit v semestrálním projektu. Máme pro vás reálné zadání od reálného klienta i podporu školy.“ Takto byli minulý semestr lákáni studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze k tvorbě krkonošských útulen.
Portugalští architekti jsou známí odvážnými stavbami, které maximalizují soulad obydlí s přírodou. Dům s výrazným přesahem nad svah přibližuje krásu nedaleké řeky i okolních stromů. Vpouští je do interiéru tak, jak je to jen možné. Ba zdá se, že ještě víc.
Nejen v zahraničí se rozmáhá trend cestování do přírody a úniku ze stresu větších měst. Stačí víkendový oddych v lůně krásné přírody a hned se cítíte jinak. Příjemnou chatu v přírodním prostředí České Kanady realizovali architekti ze studia majo architekti. Její majitel je fotograf a vznikla na pronajímání zájemcům o relax.
Trvalá udržitelnost, městská ekologie, kreativní využití místních zdrojů, aktivní účast bydlících na tvorbě architektonického projektu i na realizaci samotné – to jsou hlavní znaky stavby experimentálního bydlení od norských architektů z ateliéru Nøysom arkitekter. Výsledkem je pět domů, které stojí bok po boku ve městě Svartlamon, v lokalitě označené jako zkušební z hlediska aplikování městské ekologie.
