Zdravotnické stavby: projektové řízení tam, kde se provoz nesmí zastavit
Rekonstrukce nemocnice za plného provozu se neplánuje jako běžná stavba – péči o pacienty nelze na dva roky vypnout. Zkušenost skupiny DELTA Group ze čtyř zemí ukazuje, že o úspěchu modernizace rozhoduje projektové řízení a koordinace jednotlivých etap, nejen finální podoba díla.
U novostavby se posuzuje především konečný stav. U nemocnice, která se přestavuje za plného provozu, musí fungovat každá jednotlivá etapa sama o sobě – s vlastní logistikou staveniště i běžného provozu, provizorii i vedením tras pacientů. Pro každou fázi proto vzniká plán, jak nemocnice v dané etapě funguje a jak je technicky zásobována. Úlohou projektového řízení je vytvořit strukturu stavebního projektu a podmínky, v nichž všichni účastníci – od investora přes konzultanty po realizační firmy – směřují k jednomu cíli.
„Projekt nemocnice nelze doplánovat za pochodu. Každou fázi musíme mít promyšlenou dřív, než se na ni sáhne – dodatečné řešení s sebou nese riziko, že se změny promítnou do provozu nemocnice i do komfortu personálu a pacientů,“ říká Mgr. Marcela Kolářová, mluvčí DELTA Group CZ.
Dopad je i ekonomický: stejné plochy se někdy upravují dvakrát i třikrát, než dosáhnou konečné podoby. Značná část toho, co na staveništi vznikne, se opět zbourá – jen proto, aby zůstal zachován provoz.
Čím se liší přestavba za provozu
Rekonstrukce za provozu přináší požadavky, které se v běžném rozpočtu ani harmonogramu neobjevují: protiprachové stěny přebírané s nemocničním hygienikem včetně tlakových zkoušek těsnosti, mokrá demolice, měření vibrací, pomalejší a nákladnější bourání, omezení hluku. Zdravotnickou techniku zpravidla nelze prostě vyměnit – nejprve je nutné vybudovat nové umístění a teprve poté přepojit.
Technologicky nejnáročnější je technika citlivá na vibrace, například magnetická rezonance, a vzduchotechnika ve vztahu k prašnosti. Staveniště na jednom konci areálu přitom může ovlivnit oddělení na opačném konci, jsou-li napojena na stejnou vzduchotechniku.
Skutečný stav budovy: co je nutné najít včas
Nejméně předvídatelné jsou historicky vzniklé struktury – nezdokumentované úpravy budov za mnoho desítek let provozu. Které prostory jsou napojené, na který rozvaděč či na kterou vzduchotechnickou centrálu, se často zjišťuje až ve fázi realizace – pozdě a s přímým dopadem do nákladů. Úkolem projektového řízení je tato místa najít dřív, než se z nich stanou vícenáklady.
Při přestavbě za provozu není celá nemocnice staveništěm a jednotného stavu dat se dosahuje obtížně. DELTA proto využívá každý projekt i jako příležitost zmapovat 3D skenováním přilehlou stávající část objektu. Data pak neslouží jen přestavbě, ale i facility managementu v provozu.
„Jednotný datový model celého areálu z jednoho projektu nevznikne – nemocnice se stavěly desítky let. S každou etapou ale podíl digitalizovaného stavu budov roste a investor se krok za krokem posouvá k digitalizaci celého komplexu,“ doplňuje Kolářová.
Podceňuje se i zapojení uživatelů: kdo personál pouze informuje, místo aby ho od začátku zapojil do plánování, riskuje odpor i řešení mimo realitu provozu.
Zkušenosti napříč zeměmi
Skupina DELTA Group plánuje, koordinuje a řídí zdravotnické stavby v Rakousku, České republice, na Ukrajině i na Slovensku. V Rakousku vede přestavby za plného provozu pro Vinzenz Gruppe například pro Ortopedickou nemocnici Speising ve Vídni, kde partnerství trvá přes 25 let, Nemocnici sv. Josefa ve Vídni a Ordensklinikum Barmherzige Schwestern Linz. V České republice zajišťovala projektovou dokumentaci a autorský dozor pro Fakultní nemocnici Brno či Nemocnici Třebíč. Na Ukrajině zajišťuje technický dozor a koordinaci obnovy dětské nemocnice OKHMATDYT v Kyjevě pro klienta GIZ; jako generální projektant stojí za centry UNBROKEN a dětskou nemocnicí Nadija ve Lvově.
„Investor si od nás nekupuje jen hotovou moderní budovu, ale jistotu v nákladech, termínech a kvalitě – a to i v době, kdy provoz nemocnice musí běžet dál,“ uzavírá Kolářová.
Zdroj: PR článok DELTA Group CZ s.r.o.
