Majitel nečekaně zastavil demolici vyhořelého zlínského skladu. Torzo možná zůstane natrvalo

Společnost Cream prověřuje možnost zachovat část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském továrním areálu ve Zlíně. Hlavní demoliční práce na torzu proto pozastavila. Ve spolupráci se statiky, architekty, památkáři a dalšími odborníky nyní zjišťuje, zda bude možné bezpečně oddělit a ponechat severovýchodní roh objektu.

Zachovaná část by měla mít přibližně 24 krát 12 metrů a dosahovat původní výšky 11 podlaží. Odpovídala by čtyřem krát dvěma typickým baťovským konstrukčním modulům o rozměru 6,15 × 6,15 metru. Stanovisko expertní skupiny by podle ředitele marketingu a komunikace společnosti Cream Marcela Schmidta mohlo být známé do 14 dnů.

Fragment jako připomínka baťovské architektury

Budova s 11 nadzemními podlažími, kterou Cream vlastní a kde měla společnost své sídlo, vyhořela 9. července. Při požáru se část stavby na severní a západní straně zřítila. Demolice objektu začala 7. srpna.

„V posledních týdnech intenzivně hledáme cestu, jak při nezbytné demolici uchovat část 34. budovy jako autentickou připomínku její historie a původní baťovské architektury. Konkrétní podobu této myšlence dali významní architekti a umělci, se kterými dlouhodobě spolupracujeme na revitalizaci Baťova areálu – Vít Máslo, Petr Janda, Adam Gebrian, Evžen Dub a Vladimir 518. Společně jsme se zaměřili na možnost zachování severovýchodního rohu budovy v co největším možném rozsahu,“ uvedl Schmidt.

Záměr podle něj podporují také zástupci památkové péče. Cream proto hlavní demoliční práce pozastavil a vyčká na posouzení expertní skupiny, v níž jsou statici a architekti a která postup konzultuje také s památkáři a stavebním úřadem.

Zachovat by se mohla i část přízemní skořepiny

„Naší představou je zachování části stavby v rozsahu čtyři krát dva typických baťovských konstrukčních modulů. Každý z nich vychází z charakteristického rozměru 6,15 × 6,15 metru. Šlo by tak přibližně o fragment o rozměrech 24 krát 12 metrů a výšce 11 pater původní konstrukce 34. budovy. Pokud to technické řešení umožní, uvažujeme také o zachování fragmentu původní ‚baldachýnové‘ skořepiny v přízemí budovy. I tato část je důležitou připomínkou původní architektury a charakteru 34. budovy,“ uvedl Schmidt.

Podle společnosti nemá být dochovaný fragment pomníkem zaniklé stavby, ale autentickou součástí území, která by mohla být začleněna do jeho dalšího vývoje.

„Chceme v maximální možné míře zachovat její skutečnou část a dát jí možnost i nadále být součástí území. Zachovaný fragment 34. budovy může být v období jeho postupné proměny důležitou kotvou – místem, které připomíná historii tohoto místa a zároveň může vytvořit prostor pro nové řešení vzniklé situace,“ uvedl Schmidt.

Rozhodne stav konstrukce a statické posouzení

Zda bude možné zamýšlenou část objektu skutečně zachovat, závisí především na stavu konstrukce po požáru. Odborníci nyní prověřují možnosti oddělení fragmentu od zbytku torza i způsob jeho dodatečného zajištění.

„Rozhodující bude skutečný stav jednotlivých konstrukčních prvků a možnosti jejich dodatečného ukotvení tak, aby byla zajištěna dostatečná stabilita. Zda a v jakém rozsahu se podaří severovýchodní roh zachovat, bude záležet především na jeho technickém stavu a výsledcích statického posouzení,“ dodal ředitel marketingu a komunikace.

Přestože se demolice hlavní části objektu pozastavila, v okolí budovy nadále pracuje menší technika, která se věnuje především manipulaci se stavebním odpadem. „Průběžně pracují s odpadem, budou mít větší prostor ho přesouvat do severní části, kde by se měl v budoucnu třídit,“ řekl ČTK Schmidt.

Na odstranění stavby platí prosincový termín

Požár zachvátil 34. budovu 9. července a hasiči jej likvidovali téměř dva týdny. Objekt následně 27. července předali společnosti Cream. Stavební úřad rozhodl o neodkladném odstranění stavby a majitel má celý objekt včetně suti odstranit do 15. prosince.

Pro odstranění částí budovy, které bezprostředně ohrožují zdraví a život, stanovil úřad lhůtu šesti týdnů. Podle Schmidta by společnost měla v tomto termínu stihnout rozhodnout také o dalším osudu severovýchodního fragmentu.