Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.
Ústí nad Labem si říká o pozornost. Ve Všebořicích má vyrůst multifunkční atletická hala pro 2 200 diváků, která splní parametry mezinárodních šampionátů a ambicí míří vysoko – až na úroveň evropského standardu. Autorem architektonického návrhu je renomované studio di5 architekti inženýři. Stavba za zhruba 600 milionů korun má být hotová v roce 2028.
Augustiniánská zahrada proměňuje industriální městský blok v Lotyšsku. Pod vlivem principů adaptive reuse vzniká moderní „klášterní zahrada“, obklopená neomítnutými cihlami a ocelovými prvky – pozůstatky „náboženství“ 19. století. V architektonické koláži se tu zabydlela současnost.
Městský obvod Slezská Ostrava má jasno o budoucí podobě rozšíření své historické radnice. Vítězem architektonické soutěže na novou přístavbu se stal ateliér A8000, který se podle poroty nejlépe vyrovnal s úkolem doplnit výraznou novorenesanční stavbu o soudobý architektonický prvek.
V jednom z parků v Madridu se nedávno objevil nový, netradiční návštěvník: plně autonomní elektrický minibus, který má veřejnosti přiblížit mobilitu budoucnosti a zároveň nabídnout možné řešení nedostatku řidičů, který trápí řadu evropských regionů. Jeho cílem je ověřit funkčnost autonomního řízení v reálném provozu – provoz je ale prozatím plánován pouze po testovací dobu.
V Lázních Bělohrad vznikl projekt, který citlivě pracuje s původní strukturou venkovské stodoly a zároveň do ní vkládá soudobý obytný prvek. Na zadání soukromého investora navrhlo studio Facha architekti malou jednotku pro sezónní pobyt ukrytou ve staré stodole.
Rozsahem i ambicemi nemá obdoby. Na celkové ploše 500 000 m², což odpovídá zhruba 70 fotbalovým hřištím, vyrostl kulturní kolos s globálním významem. Grand Egyptian Museum (GEM) v Káhiře bylo v listopadu 2025 po dvou desetiletích příprav slavnostně otevřeno jako největší muzeum světa věnované jediné starověké civilizaci – a stává se novým symbolem moderní egyptské kulturní identity.
V posledních letech zaplavila česká města vlna nových kaváren. Není to jen otázka lepší dostupnosti espressa či módní trend. Jde spíše o přeměnu městského prostoru v sociální přístupnost i v ekonomickou záležitost. Někde vytváří nové komunitní epicentrum, jinde vytlačuje obyvatele, každopádně mění charakter celých ulic.
Proměna nábřeží ve Stromovce a Bubenči se neodehrává jen na povrchu. O tom, kdy a v jaké podobě se lidé dostanou blíž k vodě, dnes rozhodují především technické vrstvy města, protipovodňová ochrana, energetické zázemí a plánovaný teplovod, který má vést přímo pod budoucí promenádou. Viditelným impulzem změn se zároveň stává most na Císařský ostrov, který projde zásadní přestavbou.
Víte, kterému městu se před 100 lety říkalo „Salón republiky“? Byl to Hradec Králové a tuto přezdívku si vysloužil díky promyšlené koncepční práci slavného architekta Josefa Gočára. Právě jeho nápady dělají Hradec dodnes velmi příjemným místem pro život.
Kompletní přestavba tradičního městského domu na Husově náměstí v Kamenici nad Lipou vytvořila prostor, který propojuje veřejnou i soukromou funkci. Objekt nyní slouží jako kavárna, jógové studio i bydlení. Autorem návrhu je studio matěj šebek architekti, konkrétně architekt Matěj Šebek ve spolupráci s Matějem Bělohlávkem, který se věnoval interiérům.
V roce 1987 slavil Berlín 750 let od svého založení, ovšem v Západním Berlíně toho tehdy k oslavě moc nebylo. Třicet pět let po nejničivějším konfliktu moderních dějin tu zely proluky, ruiny a bolavé rány, které dál prohloubila Berlínská zeď. Právě tady vznikl nejambicióznější urbanistický projekt své doby – IBA 87. Mezinárodní výstava, která znovu definovala město jako místo pro život.
Z původního průmyslového areálu ZŤS se zrodil největší brownfieldový projekt v rámci severního Slovenska. V prostorech haly Veľká Obrobňa vznikl za necelý rok prostor, do kterého se přestěhovala centrála knihkupectví Martinus.
Stárnutí populace patří mezi nejzásadnější výzvy měst do budoucna. Při řešení dostupnosti bydlení se obvykle zaměřujeme na bydlení pro mladé, z druhého konce věkové škály však přibývá lidí, kteří zůstávají sami v bytech, jež dávno přerostly jejich potřeby. Jak reagovat na tuto proměnu ukazuje londýnský projekt Appleby Blue stvrzující důležitost sociálního rozměru udržitelnosti našich měst.
Transformace malého bytu na plnohodnotné bydlení představuje specifickou výzvu. Architektka Adéla Bačová přistoupila k úpravě bytu o rozloze 28 m² jako k prostoru, který i přes omezenou velikost může nabídnout vysokou míru funkčnosti a estetiky. Výsledná realizace dokazuje, že i v malém měřítku lze vytvořit prostor s charakterem a jasným vizuálním jazykem.
