Otevření nové Horácké arény v Jihlavě zaplnilo stránky většiny sportovních rubrik. S ohledem na místní hokejovou tradici se to dalo očekávat, poněkud stranou tím ale zůstaly architektonické kvality této budovy i to, že nejde zdaleka jen o halu sportovní.
V polovině 20. století byl dvorek nejen praktickým, ale i společenským prostorem. Žilo se na něm, štípalo se dříví, věšelo se prádlo, ale také se tu potkávali obyvatelé domu. Dnes při pohledu na dvorky cítíme zvláštní pocit. Možná nostalgii. Projít se dnes starší částí města, ať už Prahy nebo Brna, a nahlédnout přes oprýskanou branku do dvora je vždy s pocitem nostalgie. Jenže takováto zákoutí v posledních letech mizí. A spolu s nimi se vytrácí něco, co drželo komunity pohromadě.
„Dům pro dva architekty a jejich děti.“ Tak popisují Pavla a Martin Vymětálkovi svůj návrh rodinného domu v severomoravské Polance nad Odrou. Ačkoliv by dům, který se dostal do finále České ceny za architekturu, jistě nevyhovoval každému, nelze mu upřít originalitu a nápaditost.
S jednatelem a většinovým vlastníkem JAP FUTURE PaedDr. Petrem Paksim, DBA o přístupu a hodnotách této úspěšné české firmy, byznysových příležitostech i významu spolupráce s architekty a designéry.
Vítězem mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže na obnovu komplexu bývalého Hotelu Palace v Ostravě se stala berlínská kancelář Kuehn Malvezzi Architects. Projekt má ambici přetvořit celý městský blok v živý celek propojující nájemní bydlení, hotelové služby i kvalitní veřejný prostor.
„Cenově dostupné byty jsou aktuálně hodně nedostatkové zboží,“ říká starosta Prahy 3 Michal Vronský. Tato městská část proto na vlastním pozemku v lokalitě Červený dvůr rozjíždí projekt, který má být víc než jen další obytný dům na brownfieldu u Nákladového nádraží Žižkov. Architektonická soutěž vybrala návrh studia choc s.r.o., jež ve své vizi kombinuje městské nájemní bydlení, denní stacionář pro seniory i komunitní zázemí. V první etapě má vzniknout přes 40 bytů, v celém bloku pak zhruba 90 jednotek v režii města.
Na první pohled jednoduchý červený kvádr u sto let staré školy v hanácké obci Drahotuše je ve skutečnosti symbolem širšího trendu. Přístavba tělocvičny k tzv. Červené škole ukazuje, že i menší obce začínají brát školní architekturu vážně, podobně jako v případě přístavby školní družiny v Újezdě v Plzni nebo střídmého rozšíření školy ve Studenci.
Poslední říjnový den se otevřelo zbrusu nové muzeum umění jedné z nejprestižnějších vysokých škol Ameriky, Princetonské univerzity. Protože podobně rozsáhlá veřejná budova tak významné instituce nevzniká každý den ani každý rok, stojí za to se na tento projekt podívat blíže.
Po rozsáhlé rekonstrukci byl ve Svitavách znovu otevřen krytý plavecký bazén. Projekt, jehož realizace trvala téměř deset let, přinesl nejen modernizaci samotného bazénu, ale i přidání wellness prvků, dětské zóny nebo nového interaktivního tobogánu. Rekonstrukce proběhla podle návrhu architekta Miroslava Kadečky z kanceláře Atelier11 Hradec Králové.
Plzeň má novou vstupní bránu do Borského parku. Na místě bývalé tramvajové točny navrhl ateliér Sporadical výrazně liniový jednopodlažní pavilon z betonu a skla, který propojuje městský prostor s parkovou krajinou. Stavba nominovaná na Českou cenu za architekturu je součástí většího projektu západočeské metropole řešícího městskou dopravu.
Kovové fasády AVG z děrovaných plechů představují inovativní řešení v oblasti stavebnictví a architektury, které získává stále více na oblíbenosti. Tyto moderní fasádny vynikají svojí jedinečnou estetikou a praktickými vlastnostmi.
Změna klimatu v Česku je bohužel měřitelná a, stejně jako ve světě, nejspíš nezastavitelná. Zimní sezóny se zkracují, ubývá sněhové pokrývky a nižší polohy se stávají na lyžování nejistými. V poslední době však čím dál více pozorujeme, že tradiční zimní krajiny mizí a jsou nahrazeny scenériemi bez sněhu, na které často jen prší.
Vítězný návrh vstupního areálu do Adršpašských skal vzešel z dvoukolové architektonické soutěže, do níž se přihlásily více než dvě desítky týmů z celé Evropy. Nejlépe porotu oslovil koncept od kanceláře Šrámek a Krejčí architekti, která ve svém návrhu zdůraznila respekt k okolní krajině a začlenění stavby do jejího přirozeného kontextu.
Poledne. Po několika dnech v kopcích Bílých Karpat jedeme po úzké asfaltce, která se pomalu mění ve štěrkovou cestu. Mezi stromy prosvítá slunce, listy vrhají na cestu roztříštěné stíny. A pak se krajina otevře – pod námi údolí, naproti svah se starým sadem. Uprostřed, jako by tam stál odjakživa, malý zelený dům. Bebech. Místo, kde se všechno na chvíli zklidní.
V architektonické soutěži na obnovu Chotkových sadů, kterou vyhlásil Pražský hrad ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), zvítězil tým ve složení Martina Kameníková a Radek Prokeš ze studia Arkytek společně s Matoušem Jebavým. Jejich návrh porotu zaujal kombinací citlivého přístupu k původnímu parku z 19. století a nových prvků reflektujících aktuální potřeby veřejného prostoru.
