Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Ulice plné kýčovitých světýlek a kulis, stánky, které vypadají jako vytažené z levného e-shopu. Tak bohužel často vypadají české vánoční trhy. Jenže několik měst začíná ukazovat úplně jiný směr – kultivovaný, vizuálně jednotný, postavený na kvalitním designu, lokální tvorbě a hlavně na respektu k městu samotnému. Brno je v tomhle směru o kousek napřed, Praha se veze na vlně globální popularity a Karlovy Vary experimentují s architekturou stánků. Advent se pomalu stává tématem, kde města dokazují svou ambici a kulturní sebevědomí.
Projekt horské chalupy Na Kukačkách od studia edit! architects představuje příklad současné architektury, která se snaží citlivě reagovat na přísná pravidla chráněného území Krkonošského národního parku. Exteriér stavby vychází z tradičního tvarosloví místních horských chalup – s kamenným soklem, dřevěnou fasádou a klasickým řešením štítů – zatímco vnitřní uspořádání se od regionálních stereotypů záměrně odklání.
V moderním interiéru se čím dál častěji prosazují stavební pouzdra pro posuvné dveře. Toto řešení je nejen funkční a elegantní, ale i pragmatické, a to vzhledem k úspoře dnes tak cenné podlahové plochy.
Letos uplynulo 130 let od pravděpodobně nejkontroverznější události pražských urbanistických dějin – byly zahájeny první demolice v rámci velké pražské asanace. Názory na ni se různí dodnes – šlo o nezbytný krok pro další rozvoj města, nebo následek agresivního a destruktivního lobbingu soudobých developerů?
Fakultní nemocnice Brno v následujících letech zásadně promění svůj areál v Bohunicích i v Černých Polích. Podle vedení nemocnice se připravuje výstavba několika nových pavilonů a budov v celkové hodnotě přes dvě miliardy korun.
Nové Město nad Metují ukazuje, že i menší město může vzít bytovou výstavbu do svých rukou. Ve spolupráci s uznávaným ateliérem Kuba & Pilař architekti připravilo projekt tří bytových domů ze dřeva, které dohromady nabídnou čtyřicet nájemních jednotek.
Stárnutí společnosti patří k největším výzvám současnosti. Rostoucí počet seniorů, proměna rodinných struktur a tlak na veřejné rozpočty staví otázku, zda tradiční modely péče obstojí i v budoucnu. Belgický projekt Klein Veldekens přináší jinou odpověď. Ukazuje, že architektura může být víc než jen kulisou. Může se stát základním kamenem důstojného života ve stáří?
Koncem listopadu otevřel hostům své brány hotel Ciel Dubai Marina, který se svými 377 metry stal tím vůbec nejvyšším na světě. Na svých dvaaosmdesáti patrech jim nabídne přes 1 000 pokojů – z toho 150 luxusních apartmá – a samozřejmě „nekonečné“ spektrum služeb.
Ve stavebnictví hraje rychlost výstavby a efektivita práce zásadní roli. Ocelové konstrukce AVG jsou proto důležitou součástí v moderním stavebnictví. Jejich využití přináší řadu výhod, zejména pokud jde o rychlost a efektivitu výstavby.
Rezidence Marina Zbraslav je v českých poměrech neobvyklý projekt inspirovaný – podle developera – kulturou bydlení na březích jezer a řek v Itálii, Švýcarsku nebo Dánsku.
Na rozhraní mezi otevřeným polem a dubovým lesem u Kolína vznikl dům, který se nesnaží poutat pozornost okázalostí, ale svou střídmostí a ohleduplným přístupem k místu. Novostavba od 0,5 Studio kombinuje jednoduchou formu, tradiční motivy a moderní architektonický jazyk.
Návrh nové základní školy v Chýni reflektuje současné pedagogické přístupy, které kladou důraz na různorodé formy výuky a kvalitu prostředí. Budova nenabízí pouze klasické učebny, ale také širokou škálu sdílených prostor – od klidných zákoutí pro individuální práci, přes otevřené zálivy na chodbách pro neformální výuku, až po střešní plochy, které slouží jako místa pro výuku i hru.
Otevření nové Horácké arény v Jihlavě zaplnilo stránky většiny sportovních rubrik. S ohledem na místní hokejovou tradici se to dalo očekávat, poněkud stranou tím ale zůstaly architektonické kvality této budovy i to, že nejde zdaleka jen o halu sportovní.
V polovině 20. století byl dvorek nejen praktickým, ale i společenským prostorem. Žilo se na něm, štípalo se dříví, věšelo se prádlo, ale také se tu potkávali obyvatelé domu. Dnes při pohledu na dvorky cítíme zvláštní pocit. Možná nostalgii. Projít se dnes starší částí města, ať už Prahy nebo Brna, a nahlédnout přes oprýskanou branku do dvora je vždy s pocitem nostalgie. Jenže takováto zákoutí v posledních letech mizí. A spolu s nimi se vytrácí něco, co drželo komunity pohromadě.
