Pivovar, který ožil: Proměna Nuselského areálu v živou rezidenční čtvrť

Po desítky let zanedbávaný areál nuselského pivovaru vstupuje do nové éry. Na místě brownfieldu v atraktivní pražské lokalitě vzniká nová čtvrť, kde se spojuje industriální historie s moderní architekturou. Projekt současně citlivě propojuje historické budovy s novou rezidenční zástavbou a vytváří plnohodnotný městský celek.

Příběh Nuselského pivovaru je úzce spjat s historií Nuslí, jež se v 19. století staly jedním z největších pražských předměstí. Právě tehdy původně barokní pivovar prošel modernizací, která do značné míry určila jeho podobu dodnes. V průběhu let se etabloval jako významné průmyslové centrum a jako jeden z největších pivovarů střední Evropy, který ovlivňoval nejen ekonomiku, ale i společenský a kulturní život regionu. Historická budova ukončila původní pivovarský provoz v 60. letech 20. století, kdy byla přeměněna ve sladovnu.

V období normalizace areál postupně chátral, jeho části se dostávaly do rukou různých majitelů a propojení s okolím sláblo, až se stal zcela nepřístupným. Částečnou nápravu stavu a zachování historického jádra pak přineslo udělení památkové ochrany v roce 2003. Projekt přestavby Nuselského pivovaru je vyvrcholením bohaté historie tohoto dlouho zanedbaného areálu, kterému dává novou tvář. Díky komplexní renovaci nabývá podoby rozsáhlého rezidenčního komplexu odpovídajícího dnešním standardům bydlení.

Mezi historií a současností

Komplikovaná situace historické budovy pivovaru a přilehlých pozemků vedla společnost Penta Real Estate k rozdělení projektu na dvě části s jasně definovaným programem. První bylo konvertování chráněné barokní budovy pivovaru při Botiči pro účel bydlení s využitím aktivního parteru. Studio CMC Architects zde navrhlo přibližně sto dvacet bytů od menších 1 + kk až po velkorysé lofty.

To vše s důrazem na zachování industriálního charakteru stavby a pečlivou obnovu cenných prvků, jako jsou pivovarní komíny a zdobná hlavní brána. Studio CMC Architects již má s konverzí industriální architektury zkušenosti, za zmínku stojí především jejich projekty v pražském Karlíně, případně nedávný projekt Radimského mlýna v Kolíně.

V návaznosti na historickou budovu byla naplánována výstavba nové rezidenční čtvrti o třech stech sedmdesáti bytech, která měla vyrůst na zanedbaném brownfieldu a dohromady s pivovarem vytvořit fungující celek. Na tuto novou rezidenční část byla vypsána architektonická soutěž, kterou vyhrálo studio CHYBIK + KRISTOF. Autoři pojali svůj vítězný návrh jako reinterpretaci tradiční blokové zástavby typické pro Nusle. Ani pro ně však tento typ zadání není novinkou; pracovali například na komplexu Waltrovka, kde rovněž řešili transformaci bývalého industriálního areálu, a to pro stejného developera.

Spolupráce obou studií umožnila vytvořit dynamický komplex dvou různých struktur, přičemž klíčovým prvkem sjednocení se stal centrální veřejný prostor na rozhraní obou částí. Zde, ještě ve spolupráci s krajinářskými architekty ze studia Terra Florida, vzniklo náměstí na křížení tří ulic, doplněné o novou pěší lávku přes Botič. Architekti studia CHYBIK + KRISTOF tento proces popisují jako „příležitost vést dialog mezi historií a současností a přetavit jej v čitelný a soudržný celek.“

Materiálové řešení podporuje kontinuitu areálu. Nové prvky vycházejí z charakteru původní zástavby a jejích detailů. Zejména pivovarské komíny inspirovaly tři vysoké věže s cihlovým obkladem, které zároveň označují vstupy do nové rezidenční části. Barevnost zvolená v souladu s památkáři ladí se světlou historickou budovou, zatímco corten propojuje materiálově obě části. Tradiční blokovou zástavbu Nuslí autoři inovovali tak, aby byla přístupnější veřejnosti. Síť klidných dvorů a poloprivátních prostor doplňují plně veřejné plochy. Čtvrť tak nabízí intimní prostředí pro rezidenty a zároveň aktivně komunikuje s okolím.

Architektonický jazyk projektu tak čerpá z vrstevnaté historie místa. Nová rezidenční struktura pracuje s urbanistickým konceptem a reinterpretací tradiční typologie. Konverze pivovaru pak dokládá, že zásah do historické stavby může proběhnout citlivě a zachovat formu odkazující na industriální minulost. Projekt je příkladem současného přístupu, který místo rozšiřování do zelených ploch volí zahušťování městské struktury a kultivaci zanedbaných lokalit.

Pivovar jako centrum dění

Nuselský pivovar byl historicky centrem Nuslí – tím průmyslovým i společenským. Architekti proto kladli důraz na dialog s místní komunitou a samosprávou. Aktivní participace probíhala v různých fázích projektu a podněty obyvatel se staly součástí výsledného řešení. Za zvlášť cenný moment architekti CHYBIK + KRISTOF zmiňují zapojení dětí ze sousední základní školy, které se soutěžní formou podílely na návrhu dětského hřiště v severní části areálu.

Tato iniciativa se setkala s velkým ohlasem veřejnosti, čímž naznačila směr, jakým by se měla ubírat diskuse o budování města, které se účastní jak investor s architekty, tak zástupci veřejnosti. „Celý projekt tak kombinuje rezidenční funkci s veřejným rozměrem, čímž navazuje na historickou roli pivovaru jako přirozeného místa setkávání,“ shrnují záměr Architekti studia CHYBIK + KRISTOF.

Technicky je nová výstavba pojata v souladu s aktuální praxí, tedy kombinací monolitického železobetonu a systému Porotherm s kontaktním zateplením. Také v revitalizovaném areálu pivovaru je technické řešení příkladem soudobého přístupu, pracujícího citlivě s historickou konstrukcí. Zachováním barokních krovů, autentickým provedením omítek a obnovou detailů byla uchována jak původní barokní konstrukce, tak úpravy z 19. století, které tak jsou přímou součástí architektonického výrazu stavby.

Projekt Nuselského pivovaru dokazuje, že postindustriální části města lze citlivě přeměnit v rezidenční komplexy, které ctí historii a přirozeně komunikují současným architektonickým jazykem. Jeho úspěch však závisí nejen na invenci architektů, ale i na sociální odpovědnosti a dlouhodobém plánování. Nuselský pivovar tak znovu nabývá významu, tentokrát jako symbol proměny města, které hledá rovnováhu mezi respektem k historii a tlakem na moderní rozvoj.

Do projektu Nuselský pivovar dodalo KPP 20.000 m2 dřevěných podlah švédského výrobce Kährs, konkrétně dubové podlahy Etch.

O společnosti Kratochvíl parket profi, s. r. o.

Společnost Kratochvíl parket profi je přední dovozce a distributor podlahových krytin v ČR, byla založena v roce 1993. Společnost sídlí v Moravanech u Brna, kde se nachází také jeden z exkluzivních showroomů. Další moderně řešený showroom o rozloze 350 m2 najdete v Praze na Poděbradské ulici.

KPP také působí na Slovensku a v Maďarsku. KPP se od počátku specializuje především na dovoz a distribuci parketových podlah. Firma je výhradním dovozcem a distributorem kvalitních švédských dřevěných podlah, vinylových a SPC podlah od předního světového výrobce Kährs, švýcarských parket Bauwerk a německých laminátových, vinylových a ekologických podlah WINEO. KPP distribuuje i marmoleum od firmy Forbo, tvrzené vinyly z Holandska mFLOR, tkaný vinyl 2tec2 i laminátové podlahy Classen.

Kromě výše zmíněných nabídka zahrnuje kompletní sortiment dřevěných, laminátových, vinylových a SPC podlah privátní značky KPP. Samozřejmostí je kompletní sortiment doplňků k podlahám, čisticích prostředků a pomůcek k montáži.

Podlahy od společnosti KPP zdobí řadu reprezentativních budov, např.: Grandhotel Pupp, Státní operu v Praze, brněnský Besední dům, české velvyslanectví v Berlíně, Vídni a Pekingu, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR anebo Ústavní soud v Košicích. Podlahy dodané společností KPP jsou využívány také v řadě rodinných domů, rezidenčních bytů, firem a obchodů.

Text: Petr Kohout + KPP

Článek vznikl ve spolupráci se společností KPP.