Chřibská. Město na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska, místo, kde se potkávají roubenky s paneláky, secesní vily s chalupami po Němcích. Tady, mezi potokem a zalesněným svahem, stojí dům, který se doslova i metaforicky otevřel krajině. Původně stodola, později rodinný dům z 80. let. A dnes? Příklad toho, že i „běžná venkovská stavba“ může po citlivé rekonstrukci znovu dýchat.
Zatímco města a obce čelí důsledkům sucha, přehřívání a extrémních srážek, vzniká v Brně projekt, který ukazuje cestu k praktické adaptaci. V areálu Střední školy technické a ekonomické Brno, Olomoucká vzniká otevřená laboratoř klimaticky odolného školního areálu, který propojuje vzdělávání, inovace, architekturu, energetiku a adaptaci na změnu klimatu.
Po desítky let zanedbávaný areál nuselského pivovaru vstupuje do nové éry. Na místě brownfieldu v atraktivní pražské lokalitě vzniká nová čtvrť, kde se spojuje industriální historie s moderní architekturou. Projekt současně citlivě propojuje historické budovy s novou rezidenční zástavbou a vytváří plnohodnotný městský celek.
Inovativní tvar, ergonomie a špetka retro-futurismu… to je nový model dveřního a okenního kování Autoklika, navržený v Itálii a zrozený v Česku. Do interiéru vnáší estetiku automobilového světa, z něhož autor David Bodino čerpal inspiraci jak pro tvar kliky, tak pro její název.
Interiéry, které kladou důraz na funkční dispozici, adaptabilitu vůči potřebám klienta a kvalitní materiály, jsou ukázkou synergie designu a architektury. V prostředí, kde nadstandardní adresa a výhled na ikonu moderní architektury určují rámec projektu, je výsledek o to výjimečnější.
Invalidovna, barokní skvost v pražském Karlíně, stojí na startu nákladné revitalizace a rozšíření. Národní památkový ústav (NPÚ) je připraven vybrat firmu, která bude projekt realizovat. Opravený areál s přístavbami by se mohl otevřít v polovině roku 2029.
Během uplynulých šesti měsíců navštívilo EXPO 2025 přes 22 milionů návštěvníků, český pavilon v prvním zářijovém týdnu přivítal miliontého návštěvníka. Pavilon byl působivou architektonickou vizitkou české kreativity, řemeslné dovednosti a inženýrské odvahy.
Zateplené ocelové haly od společnosti AVG spojují výjimečné technologie s praktickými, efektivními a stylovými řešeními, které je činí neodmyslitelné v moderním stavebnictví.
Jaká je role žen v architektuře a proč jich stále není dost na vedoucích pozicích? Otevřený think tank architektů OTTA, pořádaný Českou komorou architektů, nabídne 8. října prostor pro diskuzi o rovnosti, zastoupení a systémové podpoře v profesi. Přidejte se osobně nebo online!
Sky Dream Hřebenky není ani rodinnou vilou, ani klasickým bytovým domem. Nacházejí se v ní pouhé čtyři byty, které ovšem nabízejí kvalitu, jakou bychom očekávali spíše od exkluzivní soukromé rezidence. A navíc v bezprostřední blízkosti pražského Petřína.
V Plzni se rodí projekt, který výrazně promění panorama města. Jen kousek od Techmanie, v těsném sousedství historického hotelu Škoda, vzniká nový obytný komplex Sisters. Dvojice věží spojených proskleným krčkem se po dokončení v roce 2028 stane třetím nejvyšším obytným domem v České republice. Nabídne nejen 175 bytů a veřejnou vyhlídku, ale také architektonicky výjimečné řešení s promyšlenými ekologickými prvky.
Viladomy Nová Hrabůvka patří k nejrozsáhlejším rezidenčním projektům, které jsou aktuálně v Ostravě ve výstavbě. Na pozemku bývalého fotbalového hřiště vznikne 170 bytových jednotek a 6 ateliérů, zasazených do parkově upravené zeleně.
Když se řekne Světovar, mnohým Plzeňanům se vybaví zaprášený areál na okraji města, který po letech pivovarského provozu postupně chátral. Město se ale rozhodlo, že tento kus industriální historie nepůjde k zemi, ale dostane novou roli. A ta je možná ještě významnější než výroba piva před sto lety – Světovar se stává srdcem technologických inovací.
Nová Zbrojovka patří k nejrozsáhlejším českým developerským projektům mimo Prahu. V brněnských Židenicích totiž na největším městském brownfieldu vzniká zcela nová čtvrť na ploše 22,5 ha. Brno s ní dostane množství nových rezidenčních i komerčních prostor.
Postavit reprezentativní stavbu, přestřihnout pásku a odškrtnout si politický či developerský úspěch, to umíme. Co se ale často nedomýšlí, je druhá půlka příběhu: každodenní provoz a údržba. Bez nich se i nejmodernější budovy mění během pár let v ostudu. Nedávný případ nového nádraží Praha-Bubny ukazuje, jak křehký je rozdíl mezi „architektonickou chloubou“ a „problémovým objektem“.
