Ředitelna bývá ve školních budovách místem, kam se chodí spíše s obavami než s očekáváním. Interiér Základní školy Buttulova v Chotěboři ale tento stereotyp překvapivě narušuje. Přestavba bývalé chemické laboratoře kombinuje reprezentativní charakter s jemnou hravostí a vytváří prostředí, kam by „na kobereček“ šel možná každý o něco raději.
O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.
Ani výrazná rekonstrukce staré usedlosti z podhůří Šumavy nemusí vyústit ve ztrátu charakteru modernizované chalupy. Důslednost a vytříbený styl architektů si sice vyžádal svůj čas, ale výsledkem mile překvapí.
Rekonstrukce rodinného domu z 50. let v pražském Břevnově od studia Mimosa architekti navazuje na úpravy z přelomu tisíciletí a přizpůsobuje dům nové životní etapě jeho obyvatel. Z původního bydlení pro pětičlennou rodinu vzniklo komfortní zázemí pro pár s důrazem na každodenní provoz v kontaktu se zahradou, kvalitní světlo v interiéru a zázemí pro setkávání s rodinou a přáteli.
Parkování už dávno není jen každodenní nepříjemnost. Počet aut se v Česku za posledních 15 let zdvojnásobil, zatímco urbanistická struktura většiny českých obytných lokalit zůstala prakticky stejná.
Rekonstrukce bytu z 50. let v pražských Holešovicích ukazuje, jak lze i v rámci staršího bytového fondu pracovat s otevřeností, barvou a jasnou organizační logikou. Studio B² Architecture vsadilo na centrální vestavbu, která definuje provoz bytu, i na výrazné barevné akcenty, jež nahrazují tradiční členění prostoru.
„Jedno z nejošklivějších měst v Nizozemsku.“ Právě takovými ne příliš vlídnými slovy popsala architektka Ingrid van der Heijden dvousettisícový Tilburg. Právě zde se pustil její architektonický ateliér Civic Architects do odvážné realizace, přestavby bývalého vlakového depa na novou městskou knihovnu LocHal Bibliotheek. A risk se nakonec vyplatil.
Autorem unikátního souboru bytových vil v Praze na Vinohradech z roku 1925 je architekt Rudolf Kvěch. Domy vznikly v návaznosti na vybudování Státního zdravotního ústavu a poskytovaly byty pro jeho zaměstnance. Vzhledem k nadčasovým kvalitám původního návrhu zachovávalo studio PAPUNDEKL ARCHITEKTI základní hmotové a dispoziční rozvržení domu včetně jeho využití – bydlení.
V souvislosti s aktuálním nedostatkem bytů se nejčastěji píše o usnadnění výstavby nových, přitom minimálně stejně důležitá je i rekonstrukce a udržování těch stávajících. Jak taková péče může vypadat, ukazuje plzeňský projekt Rezidence Kardinála Berana.
Myslíte, že pořád bude aktuální v architektuře heslo „postavit jednou“? V době, kdy se vlivem technologií i ekologických požadavků stavební prostředí mění rychlostí, která je až zarážející, vstupujeme nejspíš do éry, kdy i budovy budou vnímány jako snadno opravitelné a opakovaně využitelné.
Projekt RIVA Rezidence rozšíří nabídku bydlení v brněnských Horních Heršpicích. Developerská společnost DOMOPLAN zde plánuje výstavbu 190 bytových jednotek s celkovou užitnou plochou přes 9000 m². Investice se pohybuje kolem dvou miliard korun. Nový obytný soubor vznikne v bezprostřední blízkosti řeky Svratky a frekventované cyklotrasy.
Areál bývalého Žitného mlýna v Boršově nad Vltavou prošel rozsáhlou konverzí, která proměnila historický industriální komplex v obytný soubor s veřejným prostorem a vazbou na okolní krajinu. Autorem architektonického návrhu je studio mar.s architects, projekt vedl Ing. arch. Martin Šenberger.
Na severozápadním okraji Prahy vznikla stavba, jež připomíná, že dobrá rozhledna nemusí být monumentálně vysoká. Rozhledna Babylon v Nebušicích (okraj Prahy 6) měří přibližně osm metrů. Přesto dokázala přitáhnout pozornost odborníků i veřejnosti. V únoru letošního roku zvítězila v anketě Rozhledna roku 2025 a potvrdila, že i malý zásah do krajiny může s sebou nést výraznou architektonickou kvalitu.
Rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Na západním pobřeží Portugalska se krajina proměňuje jinak než ve Středomoří. Atlantik je syrovější, vítr silnější a světlo ostřejší. Mezi poli, vinicemi a Bohem zapomenutými vesnicemi tu vznikají domy, které nemají potřebu soutěžit s okolím. Spíš se snaží pochopit rytmus místa. Právě do této kategorie patří Casa Plaj, nenápadná, ale mimořádně působivá realizace lisabonského studia extrastudio.
