pracovní postup

Mezi největší problémy sprchových koutů patří hromadění vody v oblasti odtokového žlabu, což nejčastější souvisí s nesprávně zvoleným sklonem odvodnění koutu, nevhodně zvolenou velikostí odtoku (sifonu) či chybou při samotné montáži odtokového žlabu. Tato voda se pak vsakuje spárami v okolí žlabu pod dlažbu, kde uvolňuje lepidla a vymílá podkladní hmoty.

Nejen majitelé malých bytů si touží dopřát více prostoru v podobě obytné střechy, balkonu nebo terasy. Právě pro tyto případy uvedlo Rako na trh dlaždice s věrným vzhledem dřeva nebo kamene a zesílenou tloušťkou 2 cm. Lze je pokládat nasucho bez použití lepidla, třeba na nízké terasové terče. Dlaždice výborně odolávají zatížení, konstrukce podlahy je lehká, téměř bezúdržbová a lze ji kdykoliv snadno rozebrat.

Keramické obklady na stěnách, dlažby na podlahách, ale i dnes velmi moderní lepený přírodní či umělý kámen, nás provází interiéry i exteriéry budov pro bydlení, administrativu, občanskou vybavenost i v průmyslových objektech.

Zatímco klasická otáčivá dveřní křídla zabírají prostor, který nemůžeme nikterak využít, posuvné dveře, jež zmizí v sádrokartonové příčce díky zabudovanému stavebnímu pouzdru, představují potřebný bezbariérový předěl, aniž by vytvářely jakoukoli „mrtvou“ zónu.

Železobetonové překlady, průvlaky nebo věnce lze realizovat například pomocí speciálních U-profilů. Jde v podstatě o ztracené bednění ve tvaru písmene U. Nosnou část překladu tvoří železobetonové jádro s vloženou výztuží dle projektované požadované únosnosti. Tuto výztuž je vhodné připravit dopředu ve formě armovacího koše.

Hydroizolace je nedílnou systémovou součástí řešení sprchového koutu. Její funkcí je přímá ochrana samotného podkladu a zamezení průniku vlhkosti do něho. Sprchový kout patří v koupelně k místům nejvíce zatíženým vodou – exponované jsou jak stěny, tak podlaha v případě sprchového koutu s odtokovým žlabem, tedy bez vaničky.

K realizaci nenosných vnitřních stěn, dělicích příček s aplikací zdiva na bázi bílého pórobetonu je možné použít přesné tvárnice s tloušťkou 100, 125 nebo 150 mm. Přesné tvárnice s tloušťkou 75 mm, 100 mm, 125 a 150 mm se vyrábějí s hladkými styčnými plochami a s tloušťkou 100 a 150 mm i s perem a drážkou.

Zateplení podlahy půdy patří mezi nejefektivnější, a přitom často opomíjené použití tepelné izolace v domě. Teplo stoupá vzhůru a v případě nezateplené podlahy se hromadí v půdním prostoru. Pokud tento prostor využíváme k bydlení, máme izolaci ve střešní rovině a není nutné podlahu půdy izolovat.

Velké plochy fasád, exponované nebo naopak častým pohledům skryté fasády se běžně stávají obětí pouličních „umělců“, kteří je ve snaze vylepšit většinou jen velmi nepříjemně zašpiní. Odstranění takového díla může být nejen nákladné, ale i namáhavé – a v případě strukturovaných omítek rovněž znamená i poškození vrchní vrstvy fasády.

(Článek byl aktualizován) Základ má za úkol rovnoměrně rozložit tíhu stavby na stavební podklad. Dobrý stavební základ je vytvořen ze stabilního, pevného materiálu. K tomu patří jíl, hlína a kameny. Štěrk, písek a rašelina jsou jako stavební základ nevhodné. V takových případech se používá buď injektáž podloží, pro jeho stabilizaci, nebo železobetonová deska, jelikož ta rozkládá působící tíhu na celou plochu.

Na začátku rozložíme nosníky podle přiloženého plánu kladení. Pro přesné určení vzdálenosti nosníků vložíme na každém konci nosníku vždy jednu stropní vložku. Pak přistoupíme k montáži podpůrné konstrukce, která zamezí nebezpečnému průhybu nosníků při zatížení položenými vložkami.

Stejně jako každá práce se sádrokartonem, i vytváření otvoru pro osazení zárubně a dveří má svá pravidla a doporučené postupy. Pro řádné uspořádání příčky v oblasti zárubně jsou rozhodující – světlá výška místnosti, světlá šířka zárubně a v neposlední řadě hmotnost dveřního křídla. Aby toho ovšem nebylo málo, je samozřejmě třeba začít od úplného začátku, tj. od kostry konstrukce příčky – R-UW a R-CW profilů.