Jak architektura pomáhá překonat sezónní deprese

Sezónní deprese může stavba nebo interiér reagovat na kratší dny, nedostatek světla a psychickou pohodu obyvatel. Duševní zdraví již není druhotným zájmem. Jedná se o naléhavou otázku, která by správně měla ovlivnit to, jak strukturo­váme naše životy, ale i jak se podporujeme navzájem. I když to možná někomu může připadat nereálné, architektura a duševní pohoda spolu velmi souvisí.

Nicméně vlivem vzájemné spolupráce může dojít k vytvoření příjemného prostředí pro každého z nás. Týká se to i sezónní deprese, kterou zažívá v dnešní době spousta lidí. Jenže jak z ní ven?

Deprese na podzim, a ze všeho

Je normální, že během léta jsme plní energie a nadšení. Jenže pak přijde podzim a už tolik aktivity nás neláká. Nějakou míru skleslosti zažíváme skoro všichni. Někteří ale mnohem intenzivněji. Trpí nespavostí, velkými nebo náhlými výkyvy nálad, energie klesne na minimum, a může dojít i k přejídání, někdy to může odnést i imunita.

Sezónní deprese se objevují nejčastěji na podzim a na jaře. Už dopředu víte, že vám nepomůže ani horká čokoláda. A když se k tomu přičtou i kratší dny, problém může být nasnadě.

Nicméně existuje celá řada způsobů, jak si můžete sami pomoci, například:

• Choďte více pěšky
• Vpusťte do místnosti více světla na vaše pracovní místo
• Vyměňte doma zářivky za ty s plnospektrálním osvětlením, které jsou navíc podobné dennímu světlu.

Vytvořit design pro empatii

Architektura není neutrální. Utváří to, jak se cítíme, jak se uzdravujeme, a jak se spojujeme. Každý prostor — od nemocnic a škol až po domov a veřejné parky — má psychologickou váhu. Prostě je důležité, abyste se cítili všude díky ní dobře. Projektanti, ať už architekti nebo urbanisté, mají možnosti, jak takové místo vylepšit. V souvislosti s krizí duševního zdraví je jejich role naléhavější než kdy jindy.
Zaměřit se na environmentální psychologii

Environmentální psychologie studuje, jak naše okolí ovlivňuje lidské myšlenky, emoce či chování. Dnes tato věda informuje o architektonických strategiích, jako jsou:

• Sociopetální prostory, které přirozeně sbližují lidi a podporují setkávání
• „Obhajitelná“ a přehledná místa, která zvyšují pocit bezpečnosti
• Komunitně laděné dispozice, které povzbuzují sounáležitost a každodenní společné zážitky

Všechny výše zmíněné strategie pomohou nejen zlepšit duševní zdraví, ale i konkrétně se poprat se sezónní depresí.

Takový prostor by například mohl vzniknout jednou v rámci tzv. Drážní promenáda, která se plánuje na bývalé trati mezi Strašnice a Vršovice. Bohužel, kvůli problémům s pozemky se asi tohoto místa jen tak nedočkáme, ale naděje umírá poslední.

Nicméně v New Yorku se environmentální psychologií řídí daleko více než my. Na kdysi pulzujícím železničním koridoru vzniklo místo plné zeleně, které je propojeno s přírodou i zajímavým designem. V srdci města, které nikdy nespí, se to velmi povedlo.

Příroda jako léčivý prvek

Biofilní design má v době duševní krize velký vliv. Zelená architektura je populárnější a oblíbenější. Ať už jsou to vertikální zahrady, nebo jen předzahrádky, kam si člověk rád zajde a posadí — dodá to na větší pohodě. Nicméně je tu ještě jeden důležitý aspekt, který se pojí s biofilním designem.

Zoologické a botanické zahrady. Život v pohodě, bez zimy a hladu, je důležitý jak pro lidi, tak pro zvířata. Proto zhruba v 60.–90. letech minulého století začali chovatelé zpříjemňovat prostory pro ohroženou zvěř. Výsledek je, že se na takovém místě může dobře cítit i člověk. Návrat k přirozeným podmínkám totiž pomáhá nejen jim, ale i lidem.

Poznání, že nás pobyt ve skleníkových domácnostech — potažmo v zaměstnání, kde dohromady trávíme 80–90 % svého života — spokojenější a vyrovnanější neučiní. Protože jsme pořád jen o něco chytřejší zvířata, a přírodu ve všech jejích aspektech pořád tak nějak potřebujeme. Tohle je proto příležitost, která sice funkčně souvisí se zelenou architekturou, ale na druhou stranu ji zelená architektura sama o sobě nevyřeší. Je to až biofilní design domácností, který se snaží o napojení na přírodní dimenze.

Neuroarchitektura

S neurovědou je spojena neuroarchitektura. Zkoumá, jak světlo, akustiku, tak i celkovou významovost prostředí, které pak ovlivňují náš mozek, náladu či chování. Vlivem moderních zobrazovacích metod dnes víme, že prostor kolem nás může naše neurologické zdraví podpořit, nebo naopak narušit. V jakých je to případech?

Například:

• Špatně navržené orientační trasy zvyšují stres a zmatení
• Ostré či nevyvážené světlo způsobuje napětí a diskomfort
• Některé typy prostor dokážou vyvolat strach, úzkost nebo nepříjemné očekávání
• Harmonické a smyslově vyvážené prostředí posiluje emoční stabilitu a klid

Architektura postavená na poznatcích mozkové vědy může například snížit kognitivní zátěž a mentální únavu. Dokáže zklidnit úzkost, sezónní deprese, a to s pomocí správné práce se smysly. Podpořit neurodivergentní uživatele. A nakonec posílí paměť, radost i sociální propojení.

Nezapomeňme ani na interiér

Pokud se skutečně snažíme zlepšit duševní zdraví, musíme brát vážně naše prostředí. Zbavit se sezónní deprese jde různě. Například pozměnit interiér. Váš domov by měl být plný pohody a radosti. Čeho se například vyvarovat?

Tmavé barvy
Tmavě modrá nebo dokonce černá mohou interiér minimálně ozvláštnit, dokonce i zútulnit, ale z dlouhodobého hlediska na vás mohou působit depresivně. Zvlášť v malých prostorech nebo tam, kde není dostatek světla, působí tmavší tón úzkosti. Nebojte se proto vybírat spíše světlé barvy, které prostor opticky zvětší.

Chaotický mix stylů
I to není úplně ideální na sezónní deprese. Nevyvážený design je hrubkou, která vám nemusí dělat dobře. Takto zařízený prostor totiž působí neklid. Držte se proto jednoho stylu, jednotné barevné palety. Svou roli může hrát i špatně umístěný nábytek — i na ten se nezapomeňte zaměřit.

Fotky a suvenýry
Jsou sice hezké, ale jejich přemíra může vést k vizuálnímu chaosu a pocitu zahlcení. Proto je někdy lepší držet se známého hesla „méně je více“. Usnadní vám to i uklízení.

Pozor na technologie
Nadbytek elektroniky brání relaxaci. Omezte počet zařízení v ložnici a obýváku. Vytvořte si “techno‑free” zóny pro odpočinek.