Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Španělsko – země horkého slunce, řady památek i zajímavých míst, jako je například Barcelona. Nicméně kvůli environmentálním problémům a s nimi spojeným rizikům, která se na tomto krásném městě podepisují, není divu, že se Španělé pustili do městské renaturalizace.
Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.
Většina živočichů na zemi jsou bezobratlí, tedy to, co bychom označili jako hmyz. Z této většiny jsou pak téměř dvě třetiny bezobratlých zcela noční, tedy aktivní v době, kdy spíme. Zřejmě i to je důvodem, proč nás často ani nenapadne myslet i na potřeby této části zvířecí říše, a to přestože jejich úkol na světě je stejně podstatný a neméně užitečný než ten, který plní jejich denní protějšky – opylují, recyklují živiny, provádějí přirozenou kontrolu škůdců a poskytují potravu jiným zvířatům.
Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.
Porto. Město vměstnané do údolí řeky Douro, nad kterou se tyčí ocelový most Dom Luís I, připomínající Eiffelovu konstrukci. Úzké uličky, strmá schodiště a nekonečné řady domů pokrytých barevnými kachličkami. Skrytá za těmito fasádami se ale nacházejí ilhas – unikátní a dnes často přehlížené enklávy městského bydlení, které jsou svědectvím sociální historie Porta i symbolem výzev, kterým město dnes čelí.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) společně s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP) připravuje inovativní nástroj, který zefektivní plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch. Tento Systém zelené infrastruktury pomůže zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž se Praha stane příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt by měl být hotový do dvou let.
Olympiáda je jednorázová událost, i největší metropole ji nepořádají víc než jednou za několik generací. Cíle úspěšné olympiády se často míjejí s cíli pro lepší město. Zejména Montreal nebo Athény jsou příklady měst, které jednorázový bonus olympijských investic a pozornosti promrhaly.
Paříž je tak dlouho globální světovou metropolí, že fyzický obraz města působí stejně jako jeho umístění na prvních příčkách turistických a kulturních žebříčků: věčně a trvale. Opak je ale pravdou, Paříž je městem radikálních městských experimentů, které narozdíl od ostatních srovnatelných metropolí nezůstaly jen na papíře. Nyní zkouší, zda se olympiáda může přizpůsobit městu – a nikoli naopak, jak bývá zvykem.
Největší sportovní událost planety přináší nejen grandiózní výhry a prohry na sportovištích, ale také na poli architektury a územního rozvoje hostitelských měst. Olympijské hry jsou pro města obří výzvou a stejně jako v jednotlivých disciplínách, ani v pořadatelství her to nejsou pokaždé výkony na medaile.
Stejně jako řada jiných měst po celé republice, má i Ostrava zajímavá zákoutí, která vybízejí k objevování. Takovým místem je území, které se nazývá Žofinka. Jedná se o probouzející klíčovou lokalitu, která má velký potenciál. Poprat se s průmyslovou minulostí není vždycky snadné, ale moravskoslezská metropole má vizi, která by mohla vytvořit velmi inspirativní novou městskou čtvrť.
Na jižním pobřeží řeckého hlavního městě nabírá na obrátkách dlouho očekávaný plán na přeměnu bývalého letiště v největší chytré město Evropy. Po deseti letech odkladů se rýsuje vize Ellinikonu - začíná vyrůstat Marina Tower, která se brzy stane prvním řeckým mrakodrapem.
Zlínská radnice chystá na zhruba třech hektarech ve východní části města novou čtvrť pro bydlení nazvanou Boněcký rybník. Nabídne 400 bytů, z toho 280 na městských pozemcích a 120 na parcelách soukromých investorů.
Zatímco jedni dnes už vnímají konverze průmyslových budov jako samozřejmé a nejlepší možné řešení, druzí takové projekty vnímají jako romantizující a iracionální. Jako pouhou zábavu pro přesycené publikum. Proto je diskuze o záchraně průmyslového dědictví stále aktuální.
Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?
