ASB Architektura Urbanismus

Urbanismus

Zatímco jedni dnes už vnímají konverze průmyslových budov jako samozřejmé a nejlepší možné řešení, druzí takové projekty vnímají jako romantizující a iracionální. Jako pouhou zábavu pro přesycené publikum. Proto je diskuze o záchraně průmyslového dědictví stále aktuální.

Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?

Na přelomu tisíciletí vznikly v okolí velkých českých měst desítky satelitních městeček. Ty se vinou nekoncepční výstavby často dodnes potýkají s absencí občanské vybavenosti nebo narážejí na špatnou dopravní obslužnost. S uvědomělejším přístupem k rozvoji sídelní struktury by v budoucnu mohly pomoci digitální technické mapy.

redakce -

Vítězem mezinárodní architektonické soutěže na dostavbu 4. kvadrantu Vítězného náměstí se stal společný návrh holandské kanceláře Benthem Crouwel Architects a českého studia OVA. Projekt na dostavbu jednoho z nejvýznamnějších pražských náměstí navazuje na původní hodnoty urbanistické koncepce Dejvic od Antonína Engela. Investor s vítězem již podepsal smlouvu na přípravu projektu.

Po pilotní fázi, která proběhla v polovině loňského roku, plánuje vídeňská radnice zahájit trvalé úpravy městské čtvrti Favoriten na tzv. superblok. Kromě zklidnění dopravy, a tím i větší bezpečnosti provozu, je cílem vyšší kvalita bydlení, více zeleně a ochlazení ulic v horkých letních měsících.

Magistrát hl. m. Prahy plánuje na nevyužitých městských a státních pozemcích v Letňanech vybudovat novou inovativní čtvrť. Ta by měla vzniknout podle územní studie, kterou nyní zpracovává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Cílem studie je navrhnout čtvrť, která bude ekologická, v mnoha ohledech soběstačná a bude respektovat potřeby místních obyvatel.

Ďáblice jsou jedním z nejhodnotnějších sídlišť v Praze, a to nejen z důvodu dobrého dopravního spojení, dostatku zeleně a původní veřejné vybavenosti. Právě kvůli jeho ochraně, návrhům nekoncepční výstavby a potenciálním ztrátám dalších funkcí, které nastaly v minulosti, se Praha rozhodla již v roce 2018 vytvořit územní studii.

Pražští radní schválili na svém zasedání trojici studií, které pomohou nastavit směr pro budoucí rozvoj a zkvalitnění Severojižní magistrály v úseku mezi Vltavou a Hlavním nádražím. Vizi těchto studií představili společně v Centru architektury a městského plánování (CAMP) náměstek pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

Stále ještě u nás není běžnou praxí, aby se na přípravě projektu dopravní stavby spolupodílel tým architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Dokončení Městského okruhu v Praze představuje příklad komplexního přístupu k projektu s cílem co nejlépe začlenit dopravní stavbu do struktury města.

Jolana Říhová -

V roce 2008 byla vybudovaná stanice metra Letňany, která stále končí v poli. To by však mohly změnit plány, které má Magistrát hl. m. Prahy s nevyužitými městskými a státními pozemky. V okolí metra by mohla vzniknout nová inovativní čtvrť podle územní studie, kterou nyní zpracovává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

Zadržování a zasakování vody v městské krajině je téma s prakticky univerzální podporou. Je to jedno z mála témat, kde koncepční odpor vůči takovým řešením neexistuje, a to nejen mezi odborníky, politiky, ale i širokou veřejností. Proč je tedy příkladů z praxe stále pomálu?