Pro kvalitu kulturního prostředí, a tedy i architektury, je zásadní zadavatel. Blížící se komunální volby stejně jako aktuálně připravovaný vládní dokument Politika architektury a stavební kultury byly dostatečně pádným důvodem, aby další debata z cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů), kterou pořádala Česká komora architektů (ČKA), byla věnována vztahu architektury a politiky.
Nedávno skončený 3. ročník festivalu reSITE – akce, která se snaží propojit myšlenky a zájmy všech, kterým leží na srdci osud našich měst -, přinesl spoustu nových myšlenek a postřehů. reSITE, jakožto diskusní platforma i letos nabídla příklady správné praxe ze zahraničí i jejich konfrontaci s domácími přístupy. O co jste přišli a proč se můžete těšit na rok 2015? Příští reSITE se uskuteční 18. a 19. června 2015.
„Ve městě se nemusejí dít nové věci. Nemůže být jen mrtvou pohlednicí. Města jako Praha mohou žít i novým rozměrem současného světa,“ řekl architekt Cecil Balmond během své přednášky na loňském festivalu reSITE. O čem bude ten letošní se dozvíte v krátkém spotu.
Hlavní město Praha se už nebude rozrůstat za své současné hranice. Stavět by se mělo uvnitř na takzvaných brownfieldech nebo v rozvojových územích. Do města se přitom na volné plochy vejde až dalších 432.000 lidí. Vyplývá to z prvních podkladů k novému územnímu (metropolitnímu) plánu Prahy, který vypracovává Institut plánování a rozvoje (IPR). Novinářům to dnes řekli primátor Tomáš Hudeček a architekt IPR Roman Koucký. Metropolitní plán má být schválen v roce 2017.
Náměstí Jiřího z Poděbrad je veřejným prostorem celoměstského významu s důležitou rolí v základní struktuře veřejných prostranství Prahy. Jeho význam je posílen přítomností jedné z nejvýznamnějších architektonických památek Prahy – Kostela Nejsvětějšího Srdce Páně architekta Josipa Plečnika. Dočká se proměny?
Festival reSITE odtajnil podstatnou část ze svého letošního programu. I letos zůstávají nosnými tématy Města jako místa pro život, v rámci letošní konference však noví hosté z různých oborů představí své další originální pohledy na tuto problematiku.
Říká se, že prostorová expanze měst do krajiny a s tím spojená proměna jejich center – suburbanizace – se na planetě děje všude, bez ohledu na formu státního zřízení, organizaci společnosti i míru demokracie. Většina interpretů se shodne na tom, že tento jev je spojen s převážně negativními ekologickými i sociálními důsledky. Co je však jeho základem? A lze jej zastavit?
Jozef Čahoj, autor knihy Lidová architektura Slovenska 1 – 2., kde představuje přehled klasických selských domů a chalup na Slovensku a jejich obnovu, prezentuje touto publikací neotřelý pohled na zdánlivě obyčejnou slovenskou vesnici a stavení v ní. Její hodnoty, charakter i možnost také dnes obnovovat se zachováním této autenticity, bez újmy na životním standardu bydlení současnosti. V dnešní době výjimečný názor, jak se navzdory mainstreamu vůbec dá přistupovat ke starým chalupám z dob praprarodičů, podepřený praxí i ve vlastní stavební firmě Tahoma.
Blok barokních domů v historickém centru Lublaně dostal novou moderní tvář. Přesto, že rekonstrukce neproběhla konzervativně, historická architektura tímto zásahem své hodnoty neztratila, spíše ji nové prvky umocnily. Autory proměny jsou architekti z renomované kanceláře OFIS architekti.
Jihočeské krajské město České Budějovice je, pokud jde o dopravu, oříškem i pro ostříleného motoristu. A i přes hustou síť dopravy uvnitř města i na výpadovkách se mezi auty navíc objevuje také velké množství cyklistů.
Téměř 75 procent obyvatel Česka žije ve městech, mnoho jich ale z těch největších prchá na venkov, kde se cítí bezpečněji a méně odcizeně. Město má nesporně své výhody, ale ne vždy umožňuje vznik živého veřejného prostoru a sociálních kontaktů. Co konkrétně našim městům chybí? A jak s tím naložit?
Kolo je ve městě na první pohled ideálním dopravním prostředkem. Nemusí čekat v zácpách, neznečišťuje životní prostředí a svým uživatelům přináší i zdravý pohyb a odreagování.
Sport a zábava vstupují nejen do našeho způsobu života, ale i způsobu bydlení. Vstup do života bývá mnohdy jen chvilkový. Důsledky ve změně způsobu bydlení však mohou být trvalé. Snahou je, aby byly žádoucí a dokonce příjemné.
Projekt sanace prostoru mezi řadami velkých bytových domů poblíž na Via Tirreno v jihoitalské Potenze zajistil jejich obyvatelům nejen dostatek parkovací plochy, ale také zeleně a pěších stezek, na které dříve nebylo místo. Architekti z kanceláře Archtea associati odmítli pouhý face-lift. Jejich koncept vychází z pnutí mezi umělým životním prostorem mezi domy a přírodou kolem. Prostor tedy přetvořili pomocí oxidy železa probarveného betonu připomínající balvany a skály a zelenými plochami na střeše garáží.
Historické centrum Prahy se v říjnu na čtyři dny proměnilo díky novým technologiím a uchvacujícím nápadům v kouzelné místo. V rámci festivalu světla SIGNAL oživili čeští i zahraniční audiovizuální umělci architektonické památky města. Jednou z nich byl i kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Ten využila jako malířské plátno pro světelné štětce dvojice tvůrců Amar Mulabegović a Daniel Gregor (www.themacula.com). Projekci nazvali Khôra s odkazem na filozofický termín popsaný Platónem v jeho díle Timaeus. Je to jakési beztvaré a nepojmenovatelné "to", co nemůžeme určit, ale pouze vyvolat pomoci obrazů neidentifikovatelných jevů.
