Jak vytvořit funkční město? Odpovědi hledal festival reSITE

9. července 2014

Nedávno skončený 3. ročník festivalu reSITE – akce, která se snaží propojit myšlenky a zájmy všech, kterým leží na srdci osud našich měst -, přinesl spoustu nových myšlenek a postřehů. reSITE, jakožto diskusní platforma i letos nabídla příklady správné praxe ze zahraničí i jejich konfrontaci s domácími přístupy. O co jste přišli a proč se můžete těšit na rok 2015? Příští reSITE se uskuteční 18. a 19. června 2015.

Život ve městech, jejich plánování či přirozený rozvoj je tématem pro každého obyvatele i návštěvníka měst. Řečeno slovy pražského primátora Tomáše Hudečka: „Přestože velká část Pražanů vlastně v Praze vůbec nebydlí, nemůžeme je odsouvat na vedlejší kolej, ale musíme pro ně připravit stejné podmínky, jako pro jeho každodenní obyvatele.“ Dva dny programu v nově otevřeném Fóru Karlín, workshopy, přednášky či diskusní stoly přinesly opravdu podnětné návrhy, zajímavá řešení či kuriózní setkání. Vše se společným jmenovatelem – lepšího života pro města.

Odborné konference, která byla vlajkovou lodí letošního festivalu, se zúčastnilo téměř šest set návštěvníků z řad architektů, zástupců samospráv, akademické sféry, developmentu a byznys sféry či studentů. Všechny spojoval jeden zájem – najít cestu, která vede k lepšímu žití v našich městech. I díky výběru hostů a přednášejících, kteří reprezentovali opravdu široké spektrum názorů, nehledě na politickou příslušnost. Na pódiu se vystřídalo 50 mluvčích – od špičkového amerického liberálního ekonoma (Edward Glaesser), přes německé „komunitní architekty“ (Juval Deiziger a Mario Husten) až po českou občanskou aktivistku (Tereza Stöckelová). Nejen různorodost postojů a místních podmínek, kde všichni účastníci působí, proměňují reSITE v opravdový „tavicí kotel“ myšlenek a nápadů.

Není město jako město – aneb potlesk pro primátora i starostu

Navzdory trvalé skepsi vůči politickým lídrům na všech úrovních samospráv se i na reSITE zástupcům jednotlivých měst tleskalo. Svůj pohled na rozvoj urbánních celků reprezentoval jak pražský primátor Tomáš Hudeček, tak i tvůrci odvážného ale vřele přijatého územního plánu Pardubic, či starosta nevelkého východoslovenského městečka Spišský Hrhov Vladimír Ledecký. Recept na funkční město pro všechny lze podle přítomných hledat mimo jiné v manuálu městských prostor (IPR Praha), v navrhovaném zahuštění a tudíž lepším využití stávajícího území bez nutnosti překotného územního bujení (Odbor městského architekta Pardubice), tak i ve fungujícím zapojení romské komunity do tvorby města (Spišský Hrhov).

Architektka z tržnice a urbanista z Bornea

I letošní reSITE přivezl do Prahy architektonickou špičku, která disponuje nejen teoretickými znalostmi, ale i množstvím úspěšných referencí. Ve Španělsku žijící architektka Benedetta Tagliabue veřejnosti prezentovala unikátní příběh barcelonské tržnice St. Katarina, která navrátila život zanedbané čtvrti katalánské metropole. Adriaan Geuze z nizozemského studia West8, spolutvůrce amsterodamské městské čtvrti Borneo, která je jedním z nejlepších příkladů revitalizace brownfieldů v Evropě, svým vystoupením otevřel oči nejen mnohým přítomným architektům či studentům tohoto oboru, ale i zástupcům developerů a finanční sféry. Originální myšlení, unikátní autorské vidění světa i schopnost přesvědčit investora, že kvalitní městské prostředí nevzniká pouze na kalkulačce, patřilo mezi nejosvěžující vystoupení beztak nabité mezinárodní konference.

Plánování není sprosté slovo

Donedávna bylo městské plánování spojeno spíše s představou korupce ovlivňující (ne)existenci daných územních plánů a jednotlivá města se koncepcím spíše vyhýbala. O tom, že se situace rapidně změnila, svědčila aktivní a inspirativní přítomnost hlavních architektů významných východoevropských metropolí. Vedoucímu pražského Institutu plánování a rozvoje Tomáše Ctibora sekundovali hlavní architekt Budapešti Sándor Finta, ředitelka Výzkumného a projektového institutu Generálního plánu Moskvy Karima Nigmatulina či vedoucí Odboru plánování města Kyjev Oksana Galenko.

Změna jako příznak zdravého města

Zatímco se střední a východní Evropa jen pomalu vzpamatovává z nekontrolovaného a překotného růstu svých sídel, kterým se snaží čelit různou mírou regulace, objevují se i hlasy volající po opačném trendu. Vedle zmiňovaného harvardského ekonoma Edvarda Glaesera, který věrný tradici liberální ekonomie říká jednoduše: „Věřím v menší regulaci. V čemkoli,“ se objevily i další názory, které podtrhují význam spontánnosti v městském urbanismu. Zkušený urbanista a mj. tvůrce jedné z nových kábulských čtvrtí Mark Johnson (USA) přirozeně považuje změnu za jedním ze základních kamenů funkčních městských struktur. Přední polský kurátor a kritik Gregorz Piatek naopak vnímá situaci z bezprostřední blízkosti, aby došel k obdobnému závěru. Živé město musí být dynamické, tato dynamika je jeho skutečnou energií.

…a když to jinak nejde, udělejte si sami!

I tak by se dalo přeložit poselství mnoha komunitních projektů, které vznikly spontánně a jaksi sami od sebe. Tento proud reprezentoval třeba Marco Clausen z berlínské neziskové organizace Nomadisch Grün (Nomádská zeleň), která se věnuje přeměně opuštěných městských míst na společenské a ekologické zahrady. Další alternativu urbánního rozvoje přinesli již zmínění Juval Dieziger a Mario Husten z Holzmarktu, jednoho z nejpůsobivějších projektů zabývajících se městským rozvojem v Berlíně. Dobrodružství s Holzmarktem začalo Barem 25, jedním z nejslavnějších undergroundových klubů v Berlíně, které Juval a jeho parťáci založili v roce 2003.

Vzhledem k umístění uprostřed oblasti plánované přestavby musel být v roce 2010 Bar 25 uzavřen, aby udělal místo exkluzivním penthousům s výhledem na řeku Sprévu. Místním aktivistům se povedlo změnit plány investorů a díky nim bude tato městská oáza o rozloze 18 000 m2 na průsečíku nejoblíbenějších berlínských čtvrtí hostit hotel, noční klub, restauraci, galerii, obchody, experimentální pracoviště, kadeřnictví a mnohem víc!. Diskusi o participaci vedl Florian Köhl, architekt a developer, průkopník v hledání možností, jak zapojit lidi skrze architekturu do ovlivňování jejich životního prostředí, dlouhodobě rozvíjející myšlenku alternativních modelů a nových přístupů k bydlení – tzv. co-housing.

Doprovodné akce

Vedle zmíněných akcí se ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) uskutečnil celodenní intenzivní workshop zaměřený na strategický rámec Prahy. Spolu s experty ze Spojených států, Španělska, Francie a Německa se pražští experti věnovali tématu rozvoje pražské letištní oblasti. Odbornou konferenci doplnili akce ve veřejném prostoru, výstavy a projekce, neformální rozhovory a setkání s hlavními hosty reSITE, ale rovněž třeba i oblíbená cyklojízda.

Kuriózní setkání lidí bez rozdílu národnosti, profese a zájmů nabídla série Nočních talk show v do posledního místa zaplněném salonu luxusního hotelu Emblem. Místo, kde se obvykle kouří tlusté doutníky a pije drahý koňak, se stalo svědkem bouřlivých diskusí na témata dotýkající se každodenního života ve městech. reSITE úspěšně pokračuje v bourání bariér – to vše v souladu hlavní myšlenky akce – spojovat, inspirovat, pomáhat.

Text a foto: reSITE