Severočeské město Louny se může pochlubit jednou z nejzajímavějších, ale paradoxně také nejméně známých realizací zakladatele české moderny Jana Kotěry. Pozoruhodný obytný soubor ovlivněný anglickou obytnou architekturou představuje jeden z nejzdařilejších příkladů sociálně orientovaného zahradního města na našem území.
Komplex administrativních budov Spielberk Office Centre v Holandské ulici v Brně – Štýřicích je obklopen vodním živlem. Není to náhoda. Dalo by se říci, že si holandský investor přivezl do Brna kus své země, kterou si bez vody nikdo nedovede představit.
Z pohledu architekta lze administrativní budovy rozdělit na základě několika hledisek. Zásadním kritériem je účel, pro který má taková budova vzniknout. Je třeba brát v úvahu, zda se jedná o administrativní budovy pro vlastní potřebu investora, které bude využívat jako firemní sídlo, nebo zda se bude jednat o ryze komerční prostory k pronájmu nebo prodeji.
Památky a historické prostředí lákají již dlouho nejen jako oblíbené turistické cíle, ale jejich atraktivita je často využívána také pro vytvoření zajímavých ubytovacích a restauračních objektů. V Benešově, v místní části na Karlově, se ateliéru AA Lábus a Atelieru K2 podařilo využít několik starých domů, z nichž některé se již zdály být odsouzeny k zániku, pro vytvoření příjemného a netypického penzionu, který byl slavnostně otevřen 9. 7. 2008.
Aquafórum ve Františkových Lázních není největší, ba dokonce ani nemá k dispozici tolik atrakcí, saun či masážních místností. Komornější prostředí ovšem pomohlo přenést sem poklidnou atmosféru lázeňského městečka, kam jezdí lidé zbavit se svých neduhů a odpočinout si od pracovního stresu. Výrazný podíl na atmosféře akvaparku má ochota naslouchat architektovi.
„Nešlo nám o to postavit první pasivní dům,“ vysvětluje architekt. „Chtěli jsme postavit pasivní dům v našich podmínkách, které jsou odlišné od těch v Rakousku či v Německu. Chtěli jsme s našimi projektanty, se slovenskou stavební firmou a s u nás dostupnými materiály a technologiemi uplatnit ověřené principy, splnit kritéria a zásady uznávané v zahraničí a podat o tom zprávu – aby se ti, kteří u nás chtějí stavět pasivní domy (a nezáleží na tom, jestli proto, aby snížili své náklady na bydlení, nebo proto, aby udělali něco pro životní prostředí), mohli inspirovat a poučit z našich zkušeností.“
To se jim to staví! Povzdechneme si při pohledu na mapu nejmenšího z kontinentů. Průměrná roční teplota v lokalitě Noosa ve státu Queensland dosahuje 23 °C, což vypadá doslova jako výsměch všem domácím stavebníkům, kteří plánují zateplit fasádu domečku kvůli unikům tepla. Je jasné, že podobný dům si asi v našich končinách nepostavíte, jako víkendová inspirace však díky své jednoduché eleganci rozhodně stojí za pozornost.
Významnou rozvojovou aktivitou třetího největšího švédského města Malmö je v současnosti revitalizace bývalého průmyslového areálu přístavu v těsné blízkosti městského centra. Město, které leží na jižním pobřeží Švédska u Öresundské úžiny v těsném sousedství Kodaně, upustilo koncem minulého století od tradiční průmyslové báze hospodářské výroby. Loděnice byly zavřeny a velké plochy Západního přístavu zpustly. Úpadek průmyslových aktivit ve městě podnítil politiky a představitele města vytvořit novou vizi pro budoucí rozvoj města se dvěma hlavními cíli: založit univerzitu v centru Malmö a vytvořit atraktivní městskou čtvrť v Západním přístavu nedaleko univerzity. Jedním z výsledků tohoto strategického záměru je vytváření nové obytné čtvrti pro deset tisíc obyvatel s pracovními a školskými zařízeními s kapacitou dvacet tisíc osob.
Jaká je soudobá architektura a jak můžeme přilákat mladou generaci ke studiu architektury? I to jsou otázky, z nichž vycházeli vyhlašovatelé nové soutěže pro mladé a začínající architekty Architect Award ABF 2009, která vyvrcholí na 20. ročníku stavebního veletrhu FOR ARCH.
Atypicky vyhlížející černá stodola uprostřed polí. Takový dojem na první pohled budí tento nově postavený dům v malé vesničce Gatowice nedaleko Vratislavi.
Na Mezinárodním bienále designu v Saint Étienne se v listopadu loňského roku představily dvě odlišné polohy designu. Každá ze šesti zúčastněných zemí dostala prostor v rámci výstavy Laboratoř skutečného světa (Real World Laboratory), aby mohla představit svůj experimentální a produktový design.
Dům nakladatele uměleckých publikací Jana Štence v Praze v Salvátorské ulici na Starém městě je jednou z prvních pražských moderních staveb. Jeho autorem je Otakar Novotný, žák Jana Kotěry.
Téměř čtyři století odrážel barokní zámecký objekt v Braníku politickou situaci doby. Po letech chátrání by se dnes měla tato kulturní a technická památka zrenovovat a do tří let by zde měla vzniknout unikátní Vysoká škola památkové péče a konzervace.
Rodinný dům v rakouské obci Passail byl zbudován koncem šedesátých let jako masivní cihlová stavba, v té době klasickým způsobem. Prošel generační výměnou uživatelů a mladí stavebníci se rozhodli zrenovovat ho natolik, aby odpovídal co nejširší škále požadavků na moderní bydlení. Mottem jejich prvotních úvah bylo rozšíření domu na přiměřený plošný standard s vysokým stupněm uživatelského komfortu. Přitom však – jak je to v Rakousku velmi časté – mělo jít o stavbu splňující přísná ekologická kritéria se značnou mírou ohleduplnosti k životnímu prostředí.
Výraz Park Holiday zní cizokrajně. Rekreační a sportovní komplex v Benicích u Prahy je přitom stavbou, která odkazuje k české kultuře – zlatým časům první republiky a dobám sportovních klubů pro střední vrstvy. V duchu autora návrhu, Skupiny ekologické architektury Petra Suskeho, v ní jsou zastoupeny i prvky přátelské přírodě.
