Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Development, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.
To zvláštně znějící slovo loft se v diskusích o moderním bydlení objevuje čím dál tím častěji. Jeho skloňování jsme už jakžtakž zvládli, ovšem otázkou je, zda zvládneme i jeho obývání. Nabídka developerů je sice bohatá, avšak bydlení v přestavěném industriálním objektu vyžaduje od každého zájemce do jisté míry specifický přístup. Zkrátka, lofty nejsou pro každého.
„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.
Londýnská galerie Estorick Collection ve spolupráci s Royal Institute of British Architects (RIBA) připravila letos na jaře výstavu fotografií představujících tvůrčí architektonické období italského modernismu. Téměř stovka vystavených děl z dílny převážně italských fotografů zachycuje významnou vývojovou etapu, kterou Itálie procházela v letech 1926 až 1965.
Gaetano Pesce, designér a architekt italského původu žijící v New Yorku, otevřeně tvrdí, že ho většina současné architektury nudí. Místo opakujících se abstraktních forem globalizujícího stylu používá organické tvary, výraznou barevnost, hravé formy a neobvyklé materiály. „Architektura se má lidí dotýkat. Má reflektovat specifika místa, kde stojí. Zanechat emoci, zprostředkovat otevřený názor architekta,“ říká se zanícením temperamentní tvůrce.
„... architektura hraje určitě jen malou roli v každodenních starostech lidského žití. Ale my, kdo architekturu tvoříme a pro něž je architektura životním posláním, věříme v její schopnost měnit svět, osvítit a obohatit životní zkušenost člověka, prorazit bariéry nedorozumění mezi lidmi a vytvořit nádherné pozadí životního dramatu.“ Frank O. Gehry
„Naše projekty se díky klientovi mění dřív, než je dokončíme; programy našich budov se mění během jejich stavby. Z těchto důvodů prostě nerozumíme tomu, že existují i tací, kteří o architektuře přemýšlejí jako o uzavřené disciplíně, vznešené a vážné.“ Fernando Porras: The Metapolis Dictionary of Advanced Architecture I když původem čeští architekti Ivana a Jan Bendovi pracují už od začátku 90. let minulého století v Číně, jejich profesionální zkušenosti zahrnují projekty i v dalších částech světa, jako jsou Evropa či Kanada. Výběr jejich prací je reakcí na problémy začínajícího 21. století – počátku digitálního věku. Požádali jsme je o souhlas s uveřejněním ukázek z jejich prací a zároveň krátkých textů, které dokumentují jejich názory na architektonické navrhování.
Nová budova technické knihovny v Praze je jednou z nejvýraznějších staveb dokončovaných v tomto roce. Široké veřejnosti je známa nejen proto, že jí má v budoucnu sloužit, ale i proto, jak vypadá. Její zvláštní oválný tvar krytý atypickým průhledným pláštěm zaujme na první pohled. Návštěva interiéru pak pocit z výjimečné budovy ještě umocňuje. Netradiční je také řešení systémů TZB, které klade důraz na jednoduchost a energetické úspory.
Počet aktivních architektů na kilometr čtvereční naší země se rok od roku zvyšuje. Tento přírodní úkaz jistě souvisí s bující výstavbou, ale i s ochotou stavbychtivých našinců dát si poradit. Někteří investoři se dokonce ptají i na energetickou náročnost vysněného hnízda...
Zrekonstruovaná Erhartova cukrárna je vzácným příkladem, kdy se podařilo udržet původní účel prostoru – provozování cukrárny s respektováním všech s tím souvisejících funkcí. Vzhledem k tomu, že se v průběhu let neměnilo využití prostoru, nebylo nutné přistoupit k radikálním změnám v dispozičním řešení. Pietní přístup k památce se zde s jistou samozřejmostí nabízel jako jediné vhodné východisko.
V České republice, na Slovensku i v dalších zemích již několik let existují komplexní stavební systémy z vrstvených nápojových kartonů. Jsou známy realizace v oblasti bytové i administrativní výstavby, především jednopodlažní objekty. Velmi časté je použití těchto materiálů také při rekonstrukcích (např. půdní vestavby a interiérové úpravy).
V rámci festivalu nizozemské kultury NethWorks se na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze uskutečnila přednáška a workshop renomovaného designérského studia Makkink & Bey. Tvorba této dvojice má více přívlastků: je hravá, humorná, bizarní, experimentální, filosofická, kritická, interpretující svět a především inspirativní. „Snažíme se odkrýt šíři významů věcí kolem nás a porozumět světu,“ říká Rianne Makkink.
Central Park Praha je naprosto čerstvý projekt obytného souboru v širším centru Prahy. Bytový projekt není průlomový co do výšky budov, o což původně usilovali autoři konceptu z ateliéru A69. Mnohem více zaujme ojedinělou kombinací řadových domů, strmými zelenými střechami a vtažením krajinné morfologie do architektonického konceptu.
Pražské Holešovice jsou spojeny především se jmény známých českých funkcionalistických architektů Jana Gillara, Evžena Rosenberga, Emanuela Hrušky či Josefa Havlíčka. Vedle těchto tvůrců se však do jejich tváře výrazně zapsala také řada německy hovořících architektů, reprezentujících tzv. druhý proud pražské kultury. Jedním z nejplodnějších a nejvýznamnějších byl Adolf Foehr, autor pozoruhodného, konstruktivisticky laděného obytného komplexu v dnešní ulici U Smaltovny.
Z neútulného tmavého bungalovu prostorný rodinný dům plný slunce... Šedá myška z 60. let minulého století změněná k nepoznání – ve vilu s čistou moderní architekturou... I tak by se dala charakterizovat rekonstrukce rodinného domu v rakouském Pettenbachu. Na této přestavbě však bylo asi nejdůležitější, že obyčejný starý dům se zároveň změnil v dům energeticky pasivní.
