ASB Architektura Stránka 230

Architektura

Historický technický skvost Ostravy nesoucí titul „Evropské dědictví“, kterým jsou vysoké pece a další památkově chráněné objekty v tzv. Dolní oblasti Vítkovic, má jasno o své budoucnosti. Strojírenská společnost VÍTKOVICE, a.s., majitel národní kulturní památky a Národní památkový ústav dnes v Ostravě podepsaly memorandum o společném postupu při obnově a novém využití unikátní technické památky. Cílem je zachování hodnot areálu a současně jeho zpřístupnění a oživení pro veřejnost, a to nejen pro turisty, ale i studenty, vědce, umělce a občany Ostravy a Moravskoslezského kraje.

Budoucnost měst spočívá v jejich minulosti, z níž musejí vycházet a dále se rozvíjet. Chandigarh, dítě Le Corbusierova génia, má dnes něco přes padesát let a v jeho případě se musíme především poučit z chyb, které tento ambiciózní projekt přinesl. Je odpovědí na manifest CIAM z roku 1933 a na vizi moderního indického města.

Milánský veletrh designu je jednou z těch významných událostí, během nichž jsou představeny nejnovější a především budoucí vývoj určující trendy z oblasti designu nábytku, doplňků, svítidel i celých interiérů. Vedle prezentace slavných značek nabízejících produkty renomovaných designérů-hvězd tu každoročně probíhá přehlídka designu mladých začínajících designérů a studentů pod názvem SaloneSatellite. Je koncipovaná jako prostor pro experimenty a odvážné, vtipné a svěží nápady.

Bolzano je město v jižním Tyrolsku, kde se po staletí setkávaly různé jazyky a kultury. V centru města je mnoho historicky cenných a památkově chráněných budov. Když už se staví něco nového, je to výjimečná událost. Poslední takovou událostí – dokonce v mezinárodním měřítku – bylo otevření Muzea moderního a současného umění New Museion od berlínského ateliéru KSV Krüger Schuberth Vandreike. New Museion je dokladem odvahy pustit do historických kulis města světlo a čisté linie.

Vytvořit domov několika miliónům knih a datových nosičů a zároveň sloučit dvě knihovní instituce s rozdílnými tradicemi pod jednu střechu bylo základním úkolem pro autory návrhu nejnovější drážďanské knihovny Sächsiche Landesbibliothek, v současnosti též známé pod zkratkou S.L.U.B. Z téměř čtyřiceti ateliérů se díky svému impozantnímu řešení nakonec prosadila kancelář Ortner & Ortner.

V zemích Evropské unie už delší dobu rezonuje problematika politiky architektury a potřeba existence zásad národních politik architektury nejen v rámci členských zemí. Definici termínu i souslednost kroků směřujících k prosazování vnímání architektury jako věci veřejného zájmu společnosti předeslal prezident Evropské rady architektů (ACE) Juhani Katainen v rámci Evropského fóra politik architektury (Praha 16.–18. 4. 2009).

Porota Světového festivalu architektury v Barceloně pro loňský rok prohlásila nejlepší stavbou v kategorii obchodních domů Centrum módy K:fem na předměstí Stockholmu. Autorem návrhu je kancelář švédského architekta Gerta Wingårdha.

Kauza justičního paláce v Heršpické ulici v Brně vykazuje všechny známky zpackané zakázky na veřejnou stavbu. Třikrát vyšší náklady, chyby v zadání a podezření z krádeže architektonické studie, několik trestních oznámení a pokut. Zdá se, že to aktérům kauzy příliš nevadí. Najdou se i tací, kteří jsou s tím, jak se brněnský justiční palác stavěl, spokojeni. „Kauzu z této stavby udělala média,“ říká pro ASB Eduard Hrouzek, obchodní ředitel brněnské stavební firmy Imos, hlavního dodavatele stavby. 

Obchodní centrum, administrativní budovy, obytné soubory, dopravní uzel – to všechno je v Kamppi Center, které se svou výstavbou stalo novým srdcem Helsinek. Nové je tedy v těsném, ba až fyzickém dotyku se starým, s nímž vede aktivní dialog. Historické motivy se nevtíravě prolínají s 21. stoletím, přičemž rozmanitá polyfunkčnost celého centra nepotlačuje lidské měřítko. Naopak velmi velkoryse otvírá náruč každému, kdo přichází na zelené náměstí Tennispalatsinaukio obestavěné nejen obchody, kavárnami a restauracemi, letními i zimními terasami, ale i kinem a muzeálním střediskem.

Na svažitém pozemku v německém Švábsku vznikl dům, který ocení znalci architektury i pragmatičtí stavitelé. Chytrým nápadem ušetřili architekti, kteří byli zároveň investory, značnou část rozpočtu a mysleli i na cenu budoucího provozu. Vznikl nízkoenergetický dům, který rozhodně nerezignuje na vkus a estetiku.

Americký institut architektů (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) vyhlásily deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury obsahující návrhy energeticky šetrných řešení, která chrání a zlepšují životní prostředí. Škála vítězných projektů je široká, zahrnuje studentské centrum pro volný čas, synagogu, bytové domy i velké komerční budovy.

Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Develop­ment, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.

To zvláštně znějící slovo loft se v diskusích o moderním bydlení objevuje čím dál tím častěji. Jeho skloňování jsme už jakžtakž zvládli, ovšem otázkou je, zda zvládneme i jeho obývání. Nabídka developerů je sice bohatá, avšak bydlení v přestavěném industriálním objektu vyžaduje od každého zájemce do jisté míry specifický přístup.  Zkrátka, lofty nejsou pro každého.

„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.

Londýnská galerie Estorick Collection ve spolupráci s Royal Institute of British Architects (RIBA) připravila letos na jaře výstavu fotografií představujících tvůrčí architektonické období italského modernismu. Téměř stovka vystavených děl z dílny převážně italských fotografů zachycuje významnou vývojovou etapu, kterou Itálie procházela v letech 1926 až 1965.