Orlík čeká modernizace za osm miliard. Elektrárna bude nově fungovat i jako obří úložiště energie
ČTK
-
Vodní elektrárnu Orlík čeká jedna z největších proměn v její historii. Dvě ze čtyř soustrojí získají možnost pracovat v přečerpávacím režimu, díky kterému bude možné ukládat přebytečnou elektřinu a využívat ji v době vyšší poptávky. Modernizace za přibližně osm miliard korun začne v hlavní fázi příští rok a dokončena má být v roce 2033. Projekt si vyžádá nejen výměnu technologií, ale také důkladné prověření stávajících stavebních konstrukcí.
Vodní elektrárna Orlík se připravuje na rozsáhlou modernizaci, kterou společnost ČEZ označuje za největší projekt české hydroenergetiky. Dvě ze čtyř stávajících soustrojí budou přestavěna tak, aby kromě výroby elektřiny umožňovala také čerpání vody z níže položené přehrady Kamýk zpět do Orlické nádrže. Elektrárna tak získá schopnost ukládat energii a podle potřeby ji opět dodávat do sítě.
Přípravné práce již začaly. Specialisté nyní provádějí technická měření, trojrozměrné skenování a průzkumné vrty, jejichž výsledky poslouží jako podklad pro návrh nových turbín a generátorů. Hlavní fáze modernizace má začít v roce 2027, dokončení se předpokládá v roce 2033. Celkové náklady podle dřívějších informací dosáhnou přibližně osmi miliard korun.
Nové turbíny se musí vejít do původní konstrukce
Jednou z hlavních technických výzev projektu je instalace reverzních Francisových turbín do prostor, které byly původně navrženy pro Kaplanovy turbíny. Nová technologie proto musí respektovat prostorové i statické možnosti stávající elektrárny.
Specialisté dodavatelské společnosti Litostroj Engineering využili nedávnou plánovanou odstávku soustrojí TG4 k instalaci měřicích snímačů. Celkem 89 čidel, včetně těch trvale instalovaných, sleduje vibrace, zatížení stavebních konstrukcí nebo tlak vody v turbíně a přivaděči. Další informace odborníci získali pomocí 3D skenování elektrárny a podvodního dronu.
„Chtěli jsme například změřit, jak provoz současného soustrojí reálně zatěžoval stavbu, jaké měl vibrace a jak je přenášel do betonových konstrukcí. Dále jsme měřili tlak ve spirále při různých provozních stavech turbíny i pulzaci tlaku v přivaděči,“ uvedl generální ředitel Litostroje Engineering Peter Šály.
Statiku prověřuje 84 jádrových vrtů
Součástí přípravy je také podrobný průzkum betonových konstrukcí elektrárny. Odborníci provedli 84 jádrových vrtů o celkové délce 34 metrů. Odebrané vzorky následně odeslali do laboratoře, kde podstupují pevnostní, tahové a chemické zkoušky.
Výsledky umožní přesněji určit vlastnosti stávajících konstrukcí a navrhnout nové technologie tak, aby jejich provoz nepřekračoval statické možnosti elektrárny. Zásadní je zejména posouzení zatížení a vibrací, které budou nová soustrojí přenášet do betonových částí stavby.
Orlík dokáže uložit až 750 MWh energie
Po dokončení modernizace bude elektrárna schopna využívat přebytečnou elektřinu k čerpání vody z Kamýka do Orlíku. V době vyšší spotřeby pak voda opět poteče přes turbíny a bude vyrábět elektřinu. Tento princip umožňuje vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou energie v elektrizační soustavě.
Podle ČEZ bude možné tímto způsobem jednorázově uložit až 750 MWh energie. Orlík se tak zařadí mezi významné přečerpávací zdroje v České republice. V současnosti zde fungují velké přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku, Dalešice na Třebíčsku a Štěchovice u Prahy. Všechny provozuje ČEZ.
Společnost již v minulosti modernizovala 40 soustrojí na více než 30 vodních elektrárnách. Investice přesahující pět miliard korun zvýšily průměrnou účinnost těchto zdrojů o čtyři až deset procent. Modernizované technologie tak dokážou vyrobit stejné množství elektřiny z menšího objemu vody, což je důležité zejména při nízkých průtocích.
Sucho omezuje výrobu elektřiny na vltavské kaskádě
Příprava modernizace Orlíku přichází v době, kdy provoz vodních elektráren na Vltavě ovlivňuje dlouhodobý nedostatek vody. Kvůli suchu a nízkým průtokům vyrobily elektrárny vltavské kaskády letos méně elektřiny než v předchozích letech.
Orlická přehrada začala 4. září kvůli poklesu hladiny snižovat odtok. Povodí Vltavy proto poprvé využívá zásoby vody ze Slapské přehrady, aby zajistilo potřebný průtok Vltavy v Praze. Hladina Slap přitom klesla z původních 269,3 metru nad mořem na 262 metrů zaznamenaných 10. listopadu.
Provoz elektráren je nyní podřízen rozhodnutím centrálního vodohospodářského dispečinku Povodí Vltavy. Jednotlivé elektrárny mohou využívat pouze takové množství vody, které odpovídá požadavkům na zachování minimálních průtoků v řece.
Orlická elektrárna proto v současnosti vyrábí elektřinu pouze z vody, která přirozeně přitéká do nádrže. V posledních dnech šlo přibližně o 25 metrů krychlových za sekundu.
