Korupce ve stavebnictví: od tendru k předražené stavbě
Podvody ve stavebnictví mají často podobný scénář. Nejprve je potřeba získat člověka na straně zadavatele, poté upravit podmínky soutěže ve prospěch vybraného dodavatele a nakonec vydělat na realizaci zakázky. Jaké mechanismy se používají nejčastěji?
Korupce: získání „insidera“ u zadavatele
Při uplácení hraje hotovost stále významnou roli, úplatky však zdaleka nekončí jen v obálkách. V jedné známé kauze měli podle policie zkorumpovaní manažeři legalizovat úplatky nákupem bezcenných akcií v africké zemi. Jindy mají podobu bezplatného či mimořádně výhodného převodu bytů v developerských projektech.
Někdy si ani developer nemusí uvědomovat, že přes jeho obchod dochází k uplácení či legalizaci výnosů z trestné činnosti. Úplatek lze skrýt i v dodavatelském řetězci. Firmě spojené s manažerem zaplatí subdodavatel mimo dosah „compliance“ kontrol a hlavní dodavatel mu náklady vykompenzuje vyšší cenou za služby.
Snaha nezanechat stopy bývá někdy kuriózní. Kvůli obavám z odposlechů si někteří manažeři a dodavatelé během schůzek předávají vzkazy na dětských smazatelných tabulkách. V praxi se setkáváme s pestrou škálou úplatků – od rekonstrukce soukromé nemovitosti, zapůjčených pracovníků či materiálu zdarma přes fiktivní služby pro blízké osoby a majetek vedený na „bílého koně“ až po financování zahraničního studia dítěte či požadavek úředníka na najmutí spřízněné firmy výměnou za vydání stavebního povolení.
Manipulace tendrů
Jakmile má dodavatel člověka na straně zadavatele, může získat výhodu ještě před vyhlášením soutěže. O zakázce se tak dozví dříve než konkurence, nastaví se krátká lhůta pro podání nabídek nebo se soutěž vypíše, když konkurenti nemají volné kapacity.
Další překážky představují přísná kvalifikační kritéria, vysoké smluvní pokuty či neurčitý rozsah prací. Ty mohou část uchazečů odradit a ostatní donutit zahrnout do ceny vysoké rezervy. Spřízněný projektant navíc může nadhodnotit rozsah prací či vynechat některé položky ve výkazu výměr.
Konkurenceschopnou nabídku pak dokáže podat jen zasvěcený dodavatel, který ví, že si ztrátu vynahradí na méněpracích či nevyhnutelných vícepracích, kde už bez konkurenčního tlaku prosadí vyšší ceny. Mezi další praktiky patří oslovování pouze spřízněných firem, účast fingovaných uchazečů bez reálné kapacity, kartelové dohody se subdodávkami pro neúspěšné soutěžitele nebo změny rozsahu zakázky bez vypsání nové soutěže.
Podvody při realizaci díla
Nepodaří-li se konkurenci eliminovat, cena se uměle podstřelí a zisk se dohání až při realizaci. Typické jsou vícepráce, které měly být součástí původního rozsahu, nebo fakturace prací, které nikdy neproběhly. Běžná je i náhrada kvalitních materiálů levnějšími variantami či účtování manuálních prací, přestože je provedla mechanizace.
Takové praktiky by měl odhalit technický dozor investora, v praxi však mnohdy zjišťujeme, že jeho zástupce má skryté vazby na dodavatele. Na stavbách se setkáváme i s používáním necertifikovaných materiálů, nelegálním ukládáním odpadu, vykazováním materiálu na jedné stavbě a jeho využitím jinde, krádežemi odpadních kovů nebo opravami navrženými tak, aby vydržely jen do konce záruční doby.
Na papíře přitom často vše vypadá v pořádku. Podvody tak vycházejí najevo až při důkladné analýze celého životního cyklu zakázky. Ta zahrnuje porovnání dokumentace se skutečným stavem na místě, mapování vazeb mezi jednotlivými aktéry i sledování toho, kudy skutečně „tekly“ peníze.
Text: Jakub Vojtíšek a Tomáš Kafka, experti Deloitte na prevenci a vyšetřování podvodů
Zdroj: PR článek Deloitte Česká republika
