ASB Architektura Stránka 231

Architektura

Vytvořit domov několika miliónům knih a datových nosičů a zároveň sloučit dvě knihovní instituce s rozdílnými tradicemi pod jednu střechu bylo základním úkolem pro autory návrhu nejnovější drážďanské knihovny Sächsiche Landesbibliothek, v současnosti též známé pod zkratkou S.L.U.B. Z téměř čtyřiceti ateliérů se díky svému impozantnímu řešení nakonec prosadila kancelář Ortner & Ortner.

V zemích Evropské unie už delší dobu rezonuje problematika politiky architektury a potřeba existence zásad národních politik architektury nejen v rámci členských zemí. Definici termínu i souslednost kroků směřujících k prosazování vnímání architektury jako věci veřejného zájmu společnosti předeslal prezident Evropské rady architektů (ACE) Juhani Katainen v rámci Evropského fóra politik architektury (Praha 16.–18. 4. 2009).

Porota Světového festivalu architektury v Barceloně pro loňský rok prohlásila nejlepší stavbou v kategorii obchodních domů Centrum módy K:fem na předměstí Stockholmu. Autorem návrhu je kancelář švédského architekta Gerta Wingårdha.

Kauza justičního paláce v Heršpické ulici v Brně vykazuje všechny známky zpackané zakázky na veřejnou stavbu. Třikrát vyšší náklady, chyby v zadání a podezření z krádeže architektonické studie, několik trestních oznámení a pokut. Zdá se, že to aktérům kauzy příliš nevadí. Najdou se i tací, kteří jsou s tím, jak se brněnský justiční palác stavěl, spokojeni. „Kauzu z této stavby udělala média,“ říká pro ASB Eduard Hrouzek, obchodní ředitel brněnské stavební firmy Imos, hlavního dodavatele stavby. 

Obchodní centrum, administrativní budovy, obytné soubory, dopravní uzel – to všechno je v Kamppi Center, které se svou výstavbou stalo novým srdcem Helsinek. Nové je tedy v těsném, ba až fyzickém dotyku se starým, s nímž vede aktivní dialog. Historické motivy se nevtíravě prolínají s 21. stoletím, přičemž rozmanitá polyfunkčnost celého centra nepotlačuje lidské měřítko. Naopak velmi velkoryse otvírá náruč každému, kdo přichází na zelené náměstí Tennispalatsinaukio obestavěné nejen obchody, kavárnami a restauracemi, letními i zimními terasami, ale i kinem a muzeálním střediskem.

Na svažitém pozemku v německém Švábsku vznikl dům, který ocení znalci architektury i pragmatičtí stavitelé. Chytrým nápadem ušetřili architekti, kteří byli zároveň investory, značnou část rozpočtu a mysleli i na cenu budoucího provozu. Vznikl nízkoenergetický dům, který rozhodně nerezignuje na vkus a estetiku.

Americký institut architektů (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) vyhlásily deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury obsahující návrhy energeticky šetrných řešení, která chrání a zlepšují životní prostředí. Škála vítězných projektů je široká, zahrnuje studentské centrum pro volný čas, synagogu, bytové domy i velké komerční budovy.

Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Develop­ment, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.

To zvláštně znějící slovo loft se v diskusích o moderním bydlení objevuje čím dál tím častěji. Jeho skloňování jsme už jakžtakž zvládli, ovšem otázkou je, zda zvládneme i jeho obývání. Nabídka developerů je sice bohatá, avšak bydlení v přestavěném industriálním objektu vyžaduje od každého zájemce do jisté míry specifický přístup.  Zkrátka, lofty nejsou pro každého.

„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.

Londýnská galerie Estorick Collection ve spolupráci s Royal Institute of British Architects (RIBA) připravila letos na jaře výstavu fotografií představujících tvůrčí architektonické období italského modernismu. Téměř stovka vystavených děl z dílny převážně italských fotografů zachycuje významnou vývojovou etapu, kterou Itálie procházela v letech 1926 až 1965.

Gaetano Pesce, designér a architekt italského původu žijící v New Yorku, otevřeně tvrdí, že ho většina současné architektury nudí. Místo opakujících se abstraktních forem globalizujícího stylu používá organické tvary, výraznou barevnost, hravé formy a neobvyklé materiály. „Architektura se má lidí dotýkat. Má reflektovat specifika místa, kde stojí. Zanechat emoci, zprostředkovat otevřený názor architekta,“ říká se zanícením temperamentní tvůrce.

„... architektura hraje určitě jen malou roli v každodenních starostech lidského žití. Ale my, kdo architekturu tvoříme a pro něž je architektura životním posláním, věříme v její schopnost měnit svět, osvítit a obohatit životní zkušenost člověka, prorazit bariéry nedorozumění mezi lidmi a vytvořit nádherné pozadí životního dramatu.“ Frank O. Gehry

Nová budova technické knihovny v Praze je jednou z nejvýraznějších staveb dokončovaných v tomto roce. Široké veřejnosti je známa nejen proto, že jí má v budoucnu sloužit, ale i proto, jak vypadá. Její zvláštní oválný tvar krytý atypickým průhledným pláštěm zaujme na první pohled. Návštěva interiéru pak pocit z výjimečné budovy ještě umocňuje. Netradiční je také řešení systémů TZB, které klade důraz na jednoduchost a energetické úspory.

„Naše projekty se díky klientovi mění dřív, než je dokončíme; programy našich budov se mění během jejich stavby. Z těchto důvodů prostě nerozumíme tomu, že existují i tací, kteří o architektuře přemýšlejí jako o uzavřené disciplíně, vznešené a vážné.“ Fernando Porras: The Metapolis Dictionary of Advanced Architecture I když původem čeští architekti Ivana a Jan Bendovi pracují už od začátku 90. let minulého století v Číně, jejich profesionální zkušenosti zahrnují projekty i v dalších částech světa, jako jsou Evropa či Kanada. Výběr jejich prací je reakcí na problémy začínajícího 21. století – počátku digitálního věku. Požádali jsme je o souhlas s uveřejněním ukázek z jejich prací a zároveň krátkých textů, které dokumentují jejich názory na architektonické navrhování.