Zapomenutý svah ve Vimperku: Z náletové džungle se stala městská zahrada

Revitalizace Pivovarských teras ve Vimperku, jedna z letošních finálových realizací České ceny za architekturu, představuje příklad velmi šťastné obnovy historického městského prostoru. Podařilo se propojit respekt k původnímu uspořádání s požadavky na současné využívání veřejného prostranství.

Projekt vznikl na základě architektonické soutěže vyhlášené městem Vimperk v roce 2021. Jeho autory jsou studio Roman Brychta Architekti společně s krajinářským ateliérem Steiner a Malíková. Samotná realizace probíhala v letech 2023–2024. Slavnostní otevření se uskutečnilo 21. června 2025.

V srdci Vimperka

Pivovarské terasy se rozkládají na svahu pod náměstím proti zámeckému návrší v bezprostřední blízkosti historické Zlaté stezky. Po mnoho let byl tento prostor zanedbaný, zarostlý náletovou vegetací a původní členění jednotlivých teras bylo jen obtížně patrné.

První krok k obnově přišel už v roce 2019 v rámci participativního rozpočtu města, kdy byly odstraněny náletové dřeviny. Díky tomu se znovu otevřely pohledy na zámek i historickou strukturu svahu a ukázal se potenciál místa pro vytvoření kvalitního veřejného prostoru.

Architektonický návrh vychází z podrobné analýzy historických fotografií, dochovaných opěrných zdí i původního prostorového uspořádání. Autoři neusilovali o vytvoření zcela nové kompozice, ale o návrat původní geometrie teras, kterou doplnili pouze tam, kde to bylo nezbytné z hlediska současného provozu. Novým prvkem se stala nejvýše položená vyhlídková terasa navazující na trasu Zlaté stezky. Nabízí výhled na vimperský zámek i bývalý pivovar a současně vytváří přirozený vstup do celého areálu.

Zdi, které spojují

Zásadní myšlenkou bylo navrátit terasám charakter uzavřených zahrad za kamennými zdmi. Historické fotografie totiž potvrzují, že jednotlivé zahrady byly od sebe oddělené zdmi s průchody, které vytvářely specifickou atmosféru místa. Autoři proto obnovili původní rytmus zdí i průchodů a tam, kde to bylo možné, respektovali historické půdorysné stopy. Současně však přizpůsobili celý prostor jeho novému veřejnému využití tak, aby se stal přirozenou součástí života města.

Velká pozornost byla věnována prostupnosti území. Návrh pracuje se dvěma způsoby pohybu. První tvoří systém ramp, který umožňuje přístup rodičům s kočárky, cyklistům nebo osobám s omezenou schopností pohybu. Druhý představují přímá schodiště vycházející z historických tras mezi jednotlivými terasami. V místech Zlaté stezky bylo původní koncentrované schodiště nahrazeno rozvolněnějším řešením, které lépe odpovídá současným požadavkům na bezpečnost i komfort pohybu. Autoři zároveň upozorňují, že vzhledem ke strmému svahu nebylo možné splnit všechny normové požadavky na bezbariérovost, přesto zde byla snaha o maximální možné odstranění bariér.

Živá voda pro celou lokalitu

Jednotlivé terasy získaly rozdílnou náplň. Aktivnější části určené pro setkávání obyvatel se střídají s klidnějšími pobytovými prostory. Součástí revitalizace se stal ovocný sad, louka, vodní prvek i otevřené plochy vhodné pro pořádání kulturních a společenských akcí. Terasy tak nabízejí prostor pro každodenní odpočinek i příležitostné veřejné akce.

Rekonstrukce zahrnovala také odkrytí části koryta Křesanovského potoka, které bylo dříve zakryté. Potok se stal přirozenou součástí kompozice veřejného prostoru. Zároveň vzniklo nové pěší přemostění před budovou bývalého pivovaru, díky němuž se zlepšilo propojení teras s Pivovarským náměstím a vznikl přehlednější okruh pěších tras. Projekt zahrnoval rovněž realizaci veřejných toalet umístěných v suterénu sousedního objektu, přístupných po rampě.

Autoři návrhu předpokládají, že revitalizované terasy mohou pozitivně ovlivnit také okolní zástavbu. Ve své projektové dokumentaci uvádějí, že veřejný prostor má potenciál aktivovat partery okolních budov, především bývalého pivovaru, jehož areál byl historicky s terasami úzce propojen. Přímé zapojení pivovaru do projektu však nebylo možné z důvodu odlišných vlastnických vztahů.

Dobrá investice z městské kasy

Roman Brychta Architekti je ateliér založený v roce 2020 po odchodu jeho zakladatele z kanceláře Projektil architekti, kterou téměř dvacet let se svými společníky vedl. Hlavní charakteristikou ateliéru je otevřenost k mezioborové spolupráci. Roman Brychta je kromě mnoha tuzemských a zahraničních ocenění i držitelem dvou Národních cen za architekturu (2007 – Středisko ekologických aktivit Sluňákov, 2009 – Národní technická knihovna v Praze).

Steiner a Malíková krajinářští architekti je studio krajinářské architektury se sídlem v Praze. Svou činností navazuje na jedenáctiletou existenci ateliéru a05.

Řešené území ve Vimperku mělo rozlohu 2 881 m² a realizační náklady dosáhly přibližně 28 milionů korun. Investorem stavby bylo město Vimperk.