Inženýrské stavby
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo výběrové řízení na zhotovitele obchvatu Břeclavi. Stavba dvoupruhové silnice v délce přes 11 kilometrů má podle aktuálního odhadu stát 3,2 miliardy korun. O zahájení tendru informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl na síti X.
Co nás letos čeká na českých dálnicích? Na jaké nové úseky se mohou řidiči těšit? A jaký je výhled do příštího roku? Tak vydatné příděly jako loni to sice nebudou, ale i tak se bude na co těšit…
Dvě významné dálniční stavby – úsek D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi a úsek D11 mezi Jaroměří a Trutnovem – jsou připravené ke spuštění. Realizace by mohla začít na přelomu prvního a druhého čtvrtletí příštího roku, pokud dojde k posílení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Informoval o tom generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl při příležitosti otevření navazujícího úseku D35 Hořice – Sadová.
Ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) zrušil závazné stanovisko svého úřadu k hodnocení vlivu plánované silnice I/35 mezi Turnovem a Jičínem na životní prostředí (EIA). Oznámení přichází krátce před jeho odchodem z funkce, kdy jej má nahradit zástupce Motoristů v nové vládě ANO a SPD. Hladík tímto krokem vyšel vstříc iniciativě SOS Český ráj, která dlouhodobě upozorňuje na problémy v procesu posuzování.
Článek pojednává o realizaci průzkumné štoly Kamenná Vrata, která v úseku Praha – Jílové u Prahy předchází výstavbě stejnojmenného dálničního tunelu. Tunel bude realizován severozápadně od města Jílové u Prahy. Celá dálnice D3 by v budoucnu měla výrazně ulevit přetížené silnici I/3 a odklonit dopravu z komunikací nižších tříd. Dokončená dálnice by měla propojit Českou republiku s Rakouskem a být součástí transevropské dopravní sítě označené TEN-T.
Na úseku dálnice D3 mezi Kaplicí a Nažidly vzniká nový železobetonový most, který překonává železniční trať u obce Raveň. Při jeho výstavbě byly využity cementotřískové desky CETRIS ECO BASIC jako ztracené bednění, což umožnilo zrychlit stavbu a snížit náklady. Tento postup potvrzuje rostoucí význam inovativních materiálů v inženýrských stavbách.
V roce 2024 se spustil projekt modernizace tepelných rozvodů ve Zlatých Moravcích. Až 85 % nákladů je spolufinancováno Modernizačním fondem, jehož zřizovatelem je Enviromentální fond Slovenské republiky a zbývající částku uhradí teplárny.
Společnost OSTENDORF – OSMA s.r.o. patří mezi přední výrobce plastových potrubních systémů v České republice. Od svého vzniku v roce 1994 si vybudovala stabilní postavení na domácím i zahraničním trhu jakožto důvěryhodný dodavatel vysoce kvalitních produktů pro kanalizační a odpadní infrastrukturu.
Zatím nejmladší pražský most, Dvorecký, se otevře příští rok na jaře. Jde o zásadní dopravní stavbu, která bude mít velký vliv i na vedení linek MHD. Jak bude tato důležitá infrastrukturní stavba vypadat? A jak se změní doprava v Praze po jejím dokončení?
Odvážná realizace, která však citlivě pracuje s místem i jeho kontextem. Lávka v historickém francouzském městě je dokladem toho, že trpělivá práce s historickým dědictvím může přinést novou kvalitu i bez parazitování na stávající struktuře.
Podle vnímání mnoha Pražanů se dopravní situace v hlavním městě pomalu, ale jistě zhoršuje, zejména v posledních dvou letech. Jde o nezbytnou daň za život v metropoli, a jsou na tom podobně i srovnatelná města v okolních státech, nebo je v Praze něco o poznání hůře zvládnuté?
Plánovaná modernizace železniční trati mezi Prahou a Libercem představuje investici v řádu 120 miliard korun. Odhad nákladů zveřejnil ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar na setkání věnovaném rozvoji rychlého železničního spojení. Součástí projektu je nejen samotné propojení hlavního města s Libercem, ale i napojení na státní hranici, elektrifikace Frýdlantska a další úpravy železniční infrastruktury.
Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací. Stavba 3,5 km dlouhého dvoutubusového tunelu je součástí první fáze projektu Vestkorridoren a představuje zásadní krok k zajištění plynulejší a bezpečnější dopravy v celé městské aglomeraci Osla.
Dálnice D1 a D2 v okolí Brna narážejí na kapacitní limity. Stávající čtyřpruh i křižovatky Brno-centrum a Brno-jih ve špičkách zpomalují provoz a zvyšují riziko kolizí. Řešením je rozšíření D1 v úseku Kývalka–Holubice (30 km) na šest pruhů. Rozšíření je rozdělené do sedmi navazujících staveb: úprava napojení na D2, I/23, I/50, I/52 a budoucí D73 a D52, zkapacitnění D2 při příjezdu do Brna a výstavba Jižní tangenty spojující D2 s D52.