Mosty jsou klíčovou součástí dopravní infrastruktury vyžadující pravidelné sledování a údržbu k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti během celé doby jejich životnosti. Jednou ze standardně využívaných metod ověřování skutečného chování mostních konstrukcí a jejich integrity jsou statické zatěžovací zkoušky.
Společnost OSTENDORF – OSMA s.r.o. patří mezi přední výrobce plastových potrubních systémů v České republice. Od svého vzniku v roce 1994 si vybudovala stabilní postavení na domácím i zahraničním trhu jakožto důvěryhodný dodavatel vysoce kvalitních produktů pro kanalizační a odpadní infrastrukturu.
Nový most mezi ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska je těsně před dokončením. V těchto dnech probíhá betonáž posledních spojovacích segmentů mostovky o délce 574 metrů. Dosud na ni stavbaři Metrostavu Norge spotřebovali 6 000 kubíků betonu. V průběhu realizace museli překonávat nejen složité výzvy při výstavbě nosné konstrukce, jako je technologie letmé betonáže a tzv. výsuvné skruže, ale také drsné severské počasí.
Především po roce 1989 si Pražané začali zvykat, že součástí městské hromadné dopravy jsou i vlaky. Trend jejich využití v čase neustále sílí a měl by vyvrcholit gigantickým projektem „Železniční uzel Praha“ (ŽUP). Na co se tedy mohou obyvatelé Prahy a její návštěvníci těšit v oblasti vlakové přepravy?
Metro se brzy po svém vzniku stalo páteří pražské hromadné dopravy a do budoucna to tak určitě zůstane. Všichni asi vědí, že se v současné době staví jeho čtvrtá linka, co se ale bude dít potom? Pojďte se na to podívat s námi…
Startovali z Prahy a měli namířeno do Münsteru. Brzy však nechali Münster daleko před sebou a po několikahodinové jízdě zaparkovali v Bratislavě. Zní to jako parafráze oblíbené cimrmanovské hlášky, ale jde o reálnou stavební logistiku vyvolanou dlouhodobým suchem. Zatímco největší části nového münsterského mostu v podobě dvou koncových příčníků vyrobili oceláři Metrostavu DIZ v pražských Horních Počernicích, menší komponenty dodává z Ostravy subdodavatel. Nyní už pražské díly čekají v bratislavském přístavu na loď.
Pražské tramvajové tratě zažívají v posledních letech bouřlivý rozvoj. Jeho nejviditelnějším projevem je položení kolejí na Václavském náměstí, nové tratě ale přibývají a budou přibývat po celé metropoli.
Malá plavidla čekající na proplavení u hořínských plavebních komor u Mělníka se mohou pohodlně a bezpečně vyvázat k nově vybudovanému čekacímu stání, které realizoval Metrostav DIZ.
Na začátku května odstartovaly v Brně trhací práce při ražbě průzkumné štoly pod sídlištěm Vinohrady. Jde o důležitý krok v rámci příprav na výstavbu plánovaného tunelu, který bude součástí východní části velkého městského okruhu.
Správa železnic spouští první celorepublikovou marketingovou kampaň, která má za cíl srozumitelně přiblížit význam a benefity projektu vysokorychlostních tratí široké veřejnosti. Její součástí bude i nová webová stránka objevte.vrtky.cz.
Stavba středočeské části dálnice D3, která má spojit Prahu s jihem Čech a dál k rakouským hranicím, by podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla měla začít v roce 2028. V podcastu ŘSD uvedl, že se zvažuje i možnost využití takzvaného PPP modelu, tedy financování s pomocí soukromých investorů. Letos má začít výkup pozemků, přičemž všechny úseky by se měly realizovat současně.
Rekonstrukce hlavního nádraží Plzeň přinesla návrat k historické architektuře i nové moderní funkce. Cestující nyní využívají centrální pokladny, rozšířenou obchodní pasáž a restauraci přímo na nástupišti. Plzeňské nádraží se tak stalo nejen dopravním, ale i živým společenským centrem.
Ministerstvo dopravy připravuje rozsáhlý plán na rozšíření dálniční sítě po roce 2050. Celkem má jít o 540 kilometrů nových tras, které by měly stát přibližně 320 miliard korun v dnešních cenách. Cílem je lepší propojení regionálních center a snížení dopravní zátěže v největších městech. O plánech informoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Společnost Metrostav DIZ, která zajišťovala rekonstrukci Šítkovského jezu, provedla na začátku dubna také zkoušku provizorního hrazení. Ta byla součástí předávacího procesu díla investorovi – státnímu podniku Povodí Vltavy.
Brána do saského Švýcarska se pyšní novou dominantou s neobvyklým stavbařským příběhem. V německé Pirně už se tyčí most, jehož extrémně štíhlá nosná konstrukce je tak unikátní, že dlouho nebylo jasné, zda vůbec půjde postavit. Původní projekt museli stavbaři z Metrostavu a sesterské firmy Bemo Tunnelling společně s investorem dokonce přepracovat, aby postihli všechna jeho unikátní specifika. Dobrodružství ale nakonec spěje k happy endu. Díky zkušenostem a kreativitě českých mostařů bude most zprovozněn v závěru příštího roku.
