Bytový dům mění vnímání městského bydlení: Staví na ekologii a inkluzivitě

Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.

„Illa Glòries“ je rezidenční projekt s výstavbou téměř 240 bytových jednotek. Nachází se na okraji barcelonské čtvrti Eixample, která je známá svým pravidelným rastrem blokové zástavby – v katalánštině nazývané „illas“, a právě podle tohoto principu nese projekt své jméno. Lokalita leží na rozhraní typické barcelonské blokové zástavby a novější solitérní výstavby, na křížení hlavních městských tepen Avenida Diagonal a Gran Via de les Corts Catalanes, v těsné blízkosti náměstí Plaça de les Glòries.

Projekt, za kterým stojí Institut Municipal de l’Habitatge de Barcelona (IMHAB), tedy městský bytový institut Barcelony, začal již v roce 2017 vyhlášením architektonické soutěže. Jejím výsledkem se stal návrh nového rezidenčního bloku, rozděleného na čtyři části, navržené jednotlivými architektonickými studii.

„V urbanismu jsme kladli důraz na soudržnost všech navržených objemů, s cílem udržet vzájemnou návaznost a zároveň zajistit prostupnost,“ popisují autoři. Místo jednoho velkého vnitrobloku tak vznikají mezi čtyřmi obytnými bloky tři menší atria, kde se rezidenti mohou setkávat.

Inspirováno historií

Blok A, ve volném překladu nazvaný „Komunita místností“, navrhlo katalánské studio Cierto Estudio. Nachází se v nárožní části bloku a obsahuje 51 bytových jednotek. Jedná se o projekt komunitního bydlení, který kombinuje flexibilitu, udržitelnost a sdílené prostory. Architektky se v návrhu odkazují k fenoménu „corrala“, historickému principu uspořádání bytů hojně využívanému především v Madridu. Corralas vznikly v době Filipa II. jako rychlé a levné řešení bytové krize po přesunu královského dvora v 16. století.

Jde o obytné domy organizované kolem vnitřního dvora, s venkovními pavlačemi sloužícími jako komunikační i sociální prostor. „Uspořádání kolem sdílených prostor je zásadní složkou návrhu. Tahle strategie kultivuje síť vzájemného dohledu a podporuje kolektivní bezpečnost – principy, které snižují riziko spojené s genderovým násilím,“ komentují autorky. „Navrženo s genderovou perspektivou, projekt zajišťuje inkluzivitu, rovnost, bezpečnost a sdílenou zodpovědnost v otázkách péče a správy domácnosti,“ doplňují architektky z Cierto Estudio.

Půdorys jednotlivých bytů je uspořádán okolo vnitřního jádra, otočeného o 45 stupňů. Narušením „klasické“ ortogonální dispozice vznikají nové prostorové návaznosti s větší otevřeností. Cílem návrhu jednotlivých bytů je odmítnutí tradiční hierarchizace prostor na „hlavní“ a „obslužné“ místnosti, což umožňuje svobodnější využití interiéru.

Flexibilní změny

Jednotlivé byty tak umožňují flexibilní změny dispozice, které odrážejí přirozené potřeby a měnící se nároky jejich obyvatel. Dalším odvážným rozhodnutím je umístění kuchyně: „Kuchyň už není skrytým servisním místem, ale dostává se do popředí. Tahle změna poukazuje na domácí práce jako na stěžejní složku domácností.“

Přizpůsobivost dispozic je umožněna zvoleným konstrukčním systémem. Stavba pracuje s hybridní strukturou, kdy spodní část je z betonu, stejně jako vertikální jádra, a vrchní část tvoří CLT panely pokrývající podlahy, stěny i fasádu, doplněné o ocelovou konstrukci použitou na pavlače. Jedná se také o jeden z prvních barcelonských projektů tohoto rozsahu, kde byly CLT panely využity.

Toto rozhodnutí snižuje ekologickou stopu budovy díky minimalizaci hmotnosti konstrukce, omezení využití neobnovitelných materiálů a snížení spotřeby vody přímo na staveništi. Budova rovněž odpovídá standardům NZEB (Nearly Zero Energy Building) a využívá strategie pasivního návrhu, jako je křížová ventilace, sluneční stínění a zelené střechy. Více než 60 % pozemku je věnováno zeleni, což napomáhá zmírnit efekt městského tepelného ostrova.

Projekt respektuje urbánní formu svého okolí a tvoří přirozený mezistupeň mezi blokovou a solitérní zástavbou. Současně přináší nové paradigma pro městské bydlení, které se opírá o časem ověřené koncepty sdílených prostor a blízkosti, ale vnáší do nich rovněž nový nádech rovnosti a svobody.