Čtyřdenní pracovní týden: Revoluce, která změní firmy i planetu

Méně dní v kanceláři, vyšší výkonnost, zdravější zaměstnanci a nižší ekologická stopa. Trend čtyřdenního pracovního týdne už dnes zavádějí stovky firem napříč odvětvími – včetně developmentu, architektury a stavebnictví. Ukazuje se, že kratší pracovní doba není jen benefit pro zaměstnance, ale i strategický tah pro firmy, které chtějí zvýšit produktivitu, udržet si talenty a přispět k udržitelnému rozvoji. Jaké dopady má tato změna v praxi?

Podniky z celé řady odvětví, včetně kreativního průmyslu, zábavy, inženýrství a stavebnictví, sídlí nejen v Londýně, ale po celé Anglii a Skotsku. Dosavadní výsledky přitom ukazují na zlepšení zdraví zaměstnanců a zvýšenou pracovní výkonnost ve zbylých čtyřech pracovních dnech. Kratší týden má navíc i klimatické přínosy! Jak to reálně funguje?

Jak mluví dosud zjištěná data?

Výzkumy ukazují, že kratší pracovní týden často vede ke zlepšení efektivity, protože zaměstnanci jsou méně unavení a více motivovaní. Dalším pozitivním aspektem je lepší rovnováha mezi pracovním a osobním životem, což přispívá ke snížení stresu a vyšší spokojenosti zaměstnanců. Tento model také podporuje ekologičtější způsob života, jelikož omezuje dojíždění do zaměstnání a tím snižuje uhlíkovou stopu. V roce 2022 proběhl v Británii pilotní projekt, v rámci něhož 61 firem testovalo čtyřdenní pracovní týden. Výsledky zaznamenaly mj.:

• pokles úzkosti, únavy a problémů se spánkem,
• lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem a volnem,
• o 65 % méně nemocenské,
• zvýšení produktivity zaměstnanců a ziskovosti firem.

Výsledkem, který hovoří za všechno, pak je zjištění, že se u zkráceného pracovního týdne rozhodly zůstat téměř všechny firmy (92 % zapojených).

Co na to planeta?

Výzkum vlivu kratšího pracovního týdne na klima zatím sice není rozsáhlý, ale dostupná data jsou povzbudivá. Studie z roku 2012 zjistila, že pokles pracovní doby o 10 % může vést k:

• snížení emisí CO₂ o 4,2 %,
• snížení uhlíkové stopy jednotlivce o 14,6 %,
• snížení ekologické stopy o 12,1 %.

Novější výzkum Henley Business School pak analyzoval stovky britských firem a tisíce zaměstnanců a zjistil, že čtyřdenní pracovní týden by snížil počet najetých kilometrů do práce o 558 milionů týdně. Celkově by zkrácení pracovního týdne mohlo snížit uhlíkovou stopu Velké Británie o 127 milionů tun ročně – což odpovídá odstranění 27 milionů aut ze silnic. Úspory spojené s menším dojížděním je třeba vzít v úvahu nejen v rámci automobilové dopravy, ale i u autobusů a vlaků.

Je vhodné rovněž započítat osobní volno zaměstnanců, kdy budou lidé mít více času na pohyb, pobyt venku a další aktivity prospívající zdraví, což v konečném důsledku povede ke snížení poptávky po zdravotní péči, která je sama o sobě uhlíkově náročná.

Další úspory vyplývají z menšího opotřebení pracovních prostředků – méně se spotřebovávají počítače, stroje, uniformy i další materiály. Rovněž je třeba vzít v úvahu i méně zjevné úspory, mezi které lze zařadit například menší množství spotřebované energie (prázdná kancelář o den déle) a nižší datovou zátěž (méně e-mailů a provozu v datových centrech znamená menší uhlíkovou stopu digitální infrastruktury).

Výzkum ovšem počítá s lokálním využitím volného času, pokud lidé stráví volno létáním na víkendové výlety nebo jízdou ve sportovním autě, může mít kratší pracovní týden opačný efekt.

Zkrátíme?

Jedním z nejjednodušších a nejpopulárnějších způsobů, jak bojovat proti klimatické změně, je pracovat méně – to je již nyní známý fakt. Dá se tak očekávat, že ne všechny firmy přejdou na čtyřdenní model, přesto se trend bude nadále rozšiřovat. Na druhou stranu může mít čtyřdenní pracovní týden i nevýhody.

Jednou z nich je nutnost zvládnout stejný objem práce v kratším čase, což může vést k vyššímu pracovnímu tlaku a případnému vyhoření. Některé firmy, zejména v sektorech s nutností nepřetržitého provozu, by mohly mít problém s reorganizací pracovní doby, což by mohlo vyžadovat najímání dalších zaměstnanců nebo změnu pracovních procesů.

Dalším rizikem je finanční stránka – ne všechny firmy si mohou dovolit udržet mzdy na stejné úrovni při snížení pracovních hodin, což by mohlo vést k nižším příjmům zaměstnanců nebo zvýšení cen služeb.

Jako alternativa se pak nabízí práce z domova. Pandemie covidu nám ukázala mnohé – a jedno z takových zjištění je, že z domova lze dělat více různých zaměstnání, než kolik si zaměstnavatelé přejí, abychom si mysleli. Podle studie publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) pak snížila jednodenní práce z domova emise o 2 %, což je vysvětlováno zvýšením spotřeb domácnosti. U práce z domova dva až čtyři dny v týdnu už však výsledky byly optimističtější a snížení emisí se pohybovalo mezi 11 až 29 %.