Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.
Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Toho se EU snaží docílit mimo jiné finanční motivací odklonu od využívání fosilních paliv, k níž mimo jiné patří systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS.
Wienerberger, přední dodavatel stavebních materiálů, dosáhl významného úspěchu v oblasti udržitelnosti. V letech 2020–2023 se mu podařilo globálně snížit produkci emisí CO2 o 15,6 %, čímž překonal svůj závazek stanovený v rámci korporátního Programu udržitelnosti.
Studie University of Technology v Sydney z roku 2023 uvádí, že zelené střechy v kombinaci se solárními panely zvyšují nejen biologickou rozmanitost, ale i samotný solární výkon – a to o těžko uvěřitelných 107 %. Mimo to rovněž snižují vzdušnou teplotu o významných 8 °C.
Jedním z nejzajímavějších návrhů pro využití energie mořských vln, které se v posledních letech objevily, je obří kovový „drak“ (tedy tvarem podobný tomu, kterého si pouštíme ve větru), který plave pod vodou proti proudu a vyrábí elektřinu. Energie je poté posílána do sítě pomocí podmořského kabelu, který funguje jako lanko draka. Dosud největší z těchto draků, který byl kdy postaven, známý jako Dragon 12, má být nainstalován u Faerských ostrovů.
Úspora nákladů, funkčnost a udržitelnost – tři základní pilíře, které dnes určují směr v architektuře moderních administrativních budov. Tyto hodnoty stojí také za úspěchem trojice projektů, které se dostaly do finále soutěže Adapterra Awards 2024. Hlasujte pro své favority do 15. října a podpořte projekty, které mění česká a moravská města k lepšímu.
Beton University, vzdělávací projekt pořádaný Heidelberg Materials Česká republika spolu s Českou betonářskou společností ČSSI a partnery, zve na říjnové semináře s názvem Udržitelnost betonu? Již 15. ročník této akce nabídne architektům, projektantům, stavebním firmám a dalším odborníkům jedinečnou příležitost prozkoumat aktuální výzvy v oblasti udržitelného stavebnictví.
Počátkem letošního léta vyšla ročenka Česká architektura 2022-2023 a jedna z částí je věnována výsledkům práce studia Progres architekti, jejichž nová Základna technických služeb Lysolaje letos získala také Národní cenu za architekturu v kategorii Novostavba. Navíc si vysloužila i nominaci na Českou ceny za architekturu 2024. Čím tedy stavba v pražské městské části Lysolaje odborníky zaujala?
Developerská společnost CTP postavila za 230 milionů Kč dvě fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 8,1 megawattu. Podle investora jde o dosud nejrozsáhlejší střešní fotovoltaický projekt v ČR. Vznikl na střechách dvou hal o celkové ploše 115.000 metrů čtverečních v podnikatelském parku CTPark Bor na Tachovsku. CTPark Bor je největší industriální zóna v ČR u hranic s Německem.
Ročně vzniká odhadem šest milionů tun použité kávové sedliny. Většina jde na skládku, kde vzniká metan a CO2, nebo se spaluje s cílem získání energie. Ani jedno z řešení však není optimální, jelikož použitá kávová sedlina je stále bohatá na sloučeniny (přestože už ne na chuť, aby se dala opětovně použít při vaření kávy). S ohledem na tato fakta je skládkování nebo pálení zjevným plýtváním vedlejším produktem.
Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.
Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu – ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky. Recyklace odpadu je přitom zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály. Mezi zásadní otázky ohledně recyklace tak lze zařadit například: jak jsou na tom jednotlivé země v nakládání s odpady? Kolik odpadu se vyprodukuje a recykluje na obyvatele v Evropě? A které evropské země nejvíce recyklují?
Bornholm, malý ostrov v Baltském moři se 40 000 obyvateli, je známý svou nedotčenou přírodou, malebnými rybářskými vesnicemi a tradicí uměleckých řemesel. Jde rovněž o místo, které se pyšní nejvíce hodinami slunce z celého území Dánska, což mu vyneslo přízvisko „ostrov slunečního svitu“. Možná i proto se každoročně stává cílem tisíce turistů.
Přestože se to zdá téměř nemožné, i střechy podléhají trendům. Rozhodně si to nelze představit ve stejném měřítku, jak běžně pojem chápeme například díky módnímu průmyslu, ale rozhodně nelze říct, že by střechy byly konzervativním a neměnným odvětvím stavebnictví. Trendy v zastřešení jsou pak velmi regionálně orientované (v závislosti na místní tradici a na počasí), přesto lze vysledovat několik “novinek”, které se zřejmě ukážou jako globální.
Odpovědnost architektů nikdy nebyla tak zásadní jako dnes. Projekt A Lot With Little ukazuje jedinečnou práci světových architektonických studií, která hledají řešení na klimatickou, sociální i ekonomickou krizi. Právě zahájená výstava A Lot With Little v pražském CAMPu potrvá do 3. března.
