Obyvatelé jižního Plzeňska odmítají plánované větrné elektrárny

V několika obcích jižně od Plzně roste odpor vůči plánům na výstavbu desítek větrných elektráren. Lidé ze Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic nesouhlasí s rozsahem připravovaných projektů a požadují, aby s nimi byly konzultovány změny, které podle nich zásadně ovlivní krajinný ráz a kvalitu života v oblasti.

Záměry několika investorů zahrnují výstavbu až 250 metrů vysokých větrných stožárů v pásu od hradu Radyně po Nepomuk. Obce kritizují i připravované tzv. akcelerační zóny, které mají umožnit rychlejší povolování projektů. Podle kritiků nejsou tyto zóny diskutovány s místními samosprávami a chybí jim základní metodická podpora. Protesty by se podle mluvčího iniciativy Martina Moudrého mohly dále vyhrotit, včetně právních kroků.

Obavy z dopadů na krajinu i zdraví

Proti projektům argumentují obyvatelé nejen obavami z infrazvuku, ale i nevratnými změnami krajinného rázu, poklesem hodnot nemovitostí nebo ohrožením kulturních dominant. „Někteří už vážně diskutují o odstěhování,“ uvedla Kateřina Horáková ze Střížovic.

Lidé, kteří se vědomě rozhodli opustit město a investovali do bydlení na venkově, se nyní obávají, že ztratí to, co hledali – klidné prostředí v souladu s územními rozvojovými zásadami. „Veškeré úspory jsme dali do bydlení na venkově, kde pro děti očekáváme přesně to, co kraj dlouhodobě deklaroval ve svých zásadách územního rozvoje, jimž jsme uvěřili,“ uvedla Horáková.

Střížovice uprostřed větrného parku?

V blízkosti obce Střížovice, v lokalitě Černého lesa, by podle mluvčího Moudrého mohlo vzniknout až 31 větrníků, přičemž většina by byla situována na katastrech sousedních vesnic. „Není možné, aby jedna vesnice zásadně měnila krajinný ráz i podmínky života v sousedních obcích,“ upozorňuje Moudrý.

Obce zároveň kritizují nedostatečnou podporu ze strany Plzeňského kraje. Ten by podle Horákové měl poskytnout alespoň metodické vedení – samosprávy totiž nemají kapacitu ani odborné zázemí, aby mohly kvalifikovaně posoudit dopady projektů z hlediska energetiky, krajiny, ochrany přírody, zdraví obyvatel nebo socioekonomických aspektů.

Kraj: akcelerační zóny připravuje stát

Podle šéfa krajského odboru životního prostředí Martina Plíhala aktuálně v okolí probíhá jen jeden záměr posuzovaný v procesu EIA – u Vlčtejna. Další projekty s krajem nebo obcemi konzultovány nebyly. „Zatím jediný, kdo připravuje v zemi akcelerační zóny, je stát, tedy ministerstvo pro místní rozvoj,“ uvedl Plíhal.

Kraj v současnosti dokončuje územní studii, která má zhodnotit potenciál pro větrnou energii v regionu. Jedná se ale o nezávazný dokument a nezahrnuje vymezení akceleračních zón. Ty podle Plíhala zatím ministerstvo krajům oficiálně nesdělilo. Kraj zároveň inicioval výzvu Asociace krajů k pozastavení změn v územním rozvojovém plánu.

Investoři argumentují ekonomickými výhodami

Obyvatelé dotčených obcí upozorňují na to, že investoři obcházejí jednotlivé starosty a obyvatele s tím, že pokud nebudou projekty realizovány nyní, bude jim výstavba v budoucnu nařízena bez možnosti podílu na výnosech. Podle Luboše Růžičky z Jarova investoři obcím rovněž nabízejí právní podporu a návody, jak komunikovat s protestujícími obyvateli.

Milan Fiala z Netunic upozorňuje na technické limity: „Nemluví se o tom, že na Plzeňsku musí být 250metrové vrtule, aby měly nějakou účinnost.“ Podle Dagmar Janečkové z Chlumu chybí veřejnosti přístup k informacím. Některé obce prý zveřejňují záměry v nevhodnou dobu, například v létě, nebo požadují za informace poplatky. Chlum se přitom podle Moudrého v minulosti proti výstavbě větrných elektráren jasně vymezil.