Zdravotní technika

Zónové ventily slouží k řízení průtoku v jednotlivých větvích hydraulických rozvodů. Zejména se jedná o rozvody vody, a to jak topné tak chladicí, ale také o solární systémy, strojovny bazénů nebo systémy řízeného zavlažování.

Obnova bytových domů představuje komplexní rekonstrukci částí stavby – v oblasti zdravotnětechnických instalací jde o rekonstrukci vodovodu, kanalizace a plynovodu, kterou se sleduje to, aby nové systémy a zařízení vyhovovaly současně platným normám.

Dodávka tepla a teplé vody do bytových domů a k podnikání využívaných patrových staveb vyžaduje na pozadí platných zákonných požadavků nové koncepce. Mezi nejdůležitější požadavky patří hygienický ohřev pitné vody a efektivní distribuce vyrobeného tepla pro vytápění. Bytové předávací stanice šité na míru daného objektu umožňují spolehlivou ochranu před bakteriemi Legionella, jakož i rozvod tepla dle potřeby. Jako prefabrikované konstrukční skupiny navíc přinášejí technické přednosti při instalaci.

Moderní doba přináší inovativní řešení ve všech směrech a v oblasti odpadu z domácností a jiných objektů je tomu stejně tak. Čistírny odpadních vod představují ekologickou i ekonomickou variantu likvidace odpadních vod. Oproti klasickým septikům a žumpám mají nízké provozní náklady a znamenají také daleko elegantnější řešení.

Plastové materiály jsou v současné době masově používány ve vnitřních i venkovních instalacích. Zejména v oblasti rozvodů vody a kanalizace se s jiným materiálem než s plastem setkáme spíše výjimečně. Rychlá a snadná instalace, bezpečnost, dlouhá životnost plastových systémů – to jsou hlavní výhody, které zcela vytlačily kovové materiály.

Odpadní trubky z polypropylenu, odolávající vysokým teplotám. Připojovací, odpadní, větrací a svodné potrubí uvnitř budov (oblast použití B) v případě vyššího teplotního, či chemického zatížení, avšak bez nároku na sníženou hořlavost.

Poškození vodovodních potrubních systémů je složitý proces ovlivňovaný mnoha faktory, jejichž kombinovaný účinek může vést až k selhání systému. Komplexní účinek koroze, poškození vodovodních systémů vlivem mechanických a statických jevů a jejich stáří se odráží na jejich spolehlivosti. Při snaze minimalizovat hlavní nedostatky a maximalizovat jejich životnost je nutné pochopit způsob a mechanismy poškození vodovodních systémů.

Tímto textem navazujeme na článek uveřejněný v minulém vydání časopisu, který se zabýval systémy zásobování vodou a odvodněním objektů.

Teplo získané z odpadní vody lze optimálně využít k nízkoteplotnímu vytápění, vysokoteplotnímu chlazení a k přípravě teplé vody v nízkoenergetických budovách. Pro naplnění tohoto potenciálu je však nutná spolupráce projektanta se správcem kanalizace.

Motivy k decentrálnímu hospodaření s dešťovou vodou můžeme obecně rozdělit do čtyř skupin, které jsou navzájem propojeny: ekologické, bezpečnostní, ekonomické a legislativní.

Jeden z prvních úkolů, které se při realizaci stavby řeší, ať už z pohledu stavebníka rodinného domu, či projektanta velkého industriálního halového komplexu, je odvodnění stavby, eventuálně dalších ploch příslušejících ke stavbě. S ohledem na velikost stavbou zabraných pozemků každoročně vznikne adekvátní objem srážkových vod, se kterým je potřeba naložit tak, aby neohrožoval konstrukci stavby a další majetek ani nevyplavil sousedy v okolí. Koncept hospodaření se srážkovými vodami se proto v posledním desetiletí dostává do popředí zájmu a mění se také v moderní pojetí, které zahrnuje prosazování decentralizovaného principu, tedy řešení problému v místě vzniku – přímo na stavebním pozemku.

Pandemie chřipky A (H1N1) v roce 2009 nám připomněla, že vnitřní prostředí moderních budov nás neochrání před hrozbou rychlého šíření nově vznikajících infekčních nemocí. Od roku 2003, kdy svět ochromilo onemocnění akutního respiračního syndromu (SARS), je patrná snaha zamezit přenosu respiračních infekcí vzduchem pomocí techniky. Při tom narážíme v oblasti větrání budov na otázky, na něž neznáme odpověď.

Ve vybrané lokalitě (Žarošice) byl vybudován jednoduchý poloprovozní model, který zabezpečoval odvádění a akumulaci žlutých vod pomocí klasického pisoáru. Šlo tedy o částečný DESAR systém – oddělování a akumulaci žlutých vod. Cílem studie bylo zjistit, jak se chová separovaná žlutá voda při dlouhodobém uskladnění v akumulační nádrži.

Metody odvádění a čištění odpadních vod z decentralizovaných území se používaly již v minulých desetiletích v méně osídlených venkovských oblastech. Nicméně decentralizovaný systém, který je zaměřený na odvádění, znovupoužití a recyklaci odpadních vod, je komplexní novou metodou a má potenciál pro uplatnění ve stále více oblastech.

Kořenové čistírny odpadních vod získávají pro svou provozní nenáročnost a nulovou spotřebu energie čím dál větší oblibu v České republice i v zahraničí. Lze je využít pro nejrůznější druhy odpadních vod – z obecní kanalizace, individuálních objektů, nemocnic, některých průmyslových odvětví, skládek, dešťových vod, bazénů a koupališť atd. Článek popisuje princip jejich fungování, jejich technické parametry a ekonomiku výstavby i provozu.