Moderátorka Jana Peroutková: Uklízím i na dovolené a návštěvách, jinak jsem rozhozená

Perfekcionismus jako mentální hygiena. Pro novinářku Janu Peroutkovou je pořádek priorita. Umývá dokonce i umyté. Když něco není na svém místě, ráda to vrací nazpět a napravuje i vázy, když jsou náhodou otočené jinak. „Pro partnera je to náročné, pro mne ne,“ usmívá se tvář České televize.

Novinářka a moderátorka České televize Jana Peroutková má ráda věci „na svém místě“. Varnou desku umyje několikrát denně, v koupelně zase neustále čistí umyvadlo a leští zrcadla, a když je třeba, bere do ruky i vlastní vrtačku.

V architektuře ji přitahují jasné postoje a zachovaný historický kontext. Mezi její nejoblíbenější stavby patří vejcovitá rozhledna od ateliéru Mjölk u Tanvaldu a kontrast starého a skleněného domu společnosti Lasvit v Novém Boru. K dobrému dílu je podle ní klíčová odvaha a ochota byt kontroverzní.

V rozhovoru pro magazín prozeny.cz jste říkala, že novinařina přitahuje dravce s velkým egem. Koho podle vás přitahuje architektura?

Každý obor a člověk, který v něm chce patřit mezi špičku, do jisté míry potřebuje ego. Jen upřesním, že já nepovažuji ego za něco negativního, pokud není přehnané. Ale abych odpověděla, v architektuře je podle mne nejdůležitější odvaha. Mám ráda, když je něco kontroverzní. Architekti jsou možná introvertní snílkové, ale musejí mít odvahu ukázat ostatním, čemu věří.

Co jste si pomyslela, když jsme vás požádali o moderování ASB GALA?

Nejprve jsem si říkala, odkud víte, že mě zajímá architektura. Potom jsem si uvědomila, že asi půjde spíše o moderování než o to, zda mě obor zajímá, nebo ne. Velmi mě to potěšilo, protože architektura mě baví a doufám, že v druhém životě budu architektka.

Nebo jste jí byla v minulém.

Možná. Myslím si o sobě, že mám celkem vkus a cit pro pěkné věci. Odmalička jsem si listovala v časopise Můj dům, který byl pro mě něco jako Vogue. Všechny pěkné věci na jednom místě. Otec je truhlář, tak ho nosil domů a prohlíželi jsme si ho spolu.

Inklinujete k architektuře a designu i při výběru témat v práci, nebo je to spíše doména soukromí?
Spíše soukromě. Jsem jen laik a je to pro mne koníček. Chci mít doma pěkné věci a stále něco předělávám. Naše malá terasa přes léto prošla už pěti obměnami. Dlouho jsem ji chtěla na grilování a trávení společného času, ale za pět let jsme tam negrilovali ani jednou. Uvědomila jsem si, že lepší bude dát tam křesla, palmu a slunečník, abychom tam mohli pít kávu, číst a povídat si.

Zařídili jste si doma i něco jiného tak, aby to utužovalo rodinnou pohodu a vytvářelo příležitosti trávit čas spolu?

První věc je terasa, která je takový náš společný spot. Druhé místo je velký stůl. Sice nemáme mnoho návštěv, ale když už, chci mít možnost setkat se u velkého stolu. Naopak nesnáším televizi, kterou doma máme.

Sedá na ni prach, nebo ji máte často zapnutou?

Právě naopak. Kdyby na ni sedal prach, byla bych raději. Partner miluje PlayStation a stále hraje nějaké střílečky. Ale posloucháme tam i podcast ČT24 a sledujeme i něco s dětmi.

Četl jsem, že 99 % nábytku jste u vás montovala vy. Spolupracovala jste někdy s architektem či designérem?

Ne, všechno jsem dělala bez konzultace s odborníkem. Kromě kuchyňské linky si všechno ráda montuji sama, protože si při tom odpočinu a dostanu se do „flow“.

 Máte i vlastní vrtačku a kutilský kufřík?

Jednoznačně. Mám i bity, které si často chodím dokupovat, protože se stále ztrácejí.

Prý se dostáváte do „flow“ i při uklízení a „jste závislá“ na čisticích prostředcích. Co uklízíte nejraději?

Nejraději mám dolešťování. Chci, aby bylo všechno čisté. Neodešla bych z bytu, dokud bych všechno nepřetřela hadrem.

Máte i takový ten barmanský zvyk, že pult musí být stále čistý?

Mám. Hadrů mám mnoho a čisticí prostředky se u nás točí velmi často. Zhruba jednou za dva týdny k nám přijde paní uklízečka uklidit hloubkově, já mám ráda spíše to povrchové. Stává se mi i to, že když projdu kolem stolu a vidím vázu umístěnou jinak, než byla, tak ji otočím nazpět.

Je náročné žít s takovýmto pohledem na svět?

Pro partnera ano, pro mne ne.

Když mu ukápne mléko na kuchyňskou linku a neutře si to, řeknete mu to?

Samozřejmě, nesnáším to! Ale nakonec jsem to já, kdo to utře, protože to chci mít rychle čisté. Varná deska je stále čistá, i tak ji každé ráno několikrát umyji. V koupelně zas neustále čistím umyvadlo a leštím zrcadla.

Když jste byla v roce 2022 tak pracovně vytížená, že si vaše mladší dcera myslela, že bydlíte v České televizi, protože jste chodila domů pozdě v noci, měla jste i v takové situaci mentální kapacitu myslet na dolešťování?

Ano, je to pro mne priorita. Kamarádky si chodí zaběhat, procházejí se lesem, čtou si, já raději uklízím. Je to důležité pro moje duševní zdraví. Byla bych úplně rozhozená, kdybych měla kolem sebe nepořádek.

Když jste na dovolené nebo v restauraci, umíte ocenit, když je tam čisto?

Nejen to, já uklízím i tam. Skládám věci a uklízím, abych Čechům udělala dobré jméno. Dokonce to dělám i u lidí na návštěvě. Ráda vracím věci na jejich místo.

Zajímáte se podobně intenzivně i o exteriér, nebo to zůstává u domácnosti?

Velmi se mi líbí rozhledny, i když na ně nikdy nevylezu. Podle mne je Česko „rozhlednová velmoc“, protože je máme všude. Můj favorit je rozhledna od ateliéru Mjölk u Tanvaldu v Jizerských horách, která má vejcový tvar. Vedly se okolo ní diskuse, jestli tam nepřistálo UFO. Někomu se líbí, někomu ne. Já ji mám velmi ráda a chtěla jsem na ni i vyjít, ale bojím se výšek, tak si rozhledny fotím zespodu.

Je to vaše nejoblíbenější stavba v Česku?

Ne, mám jinou. Nachází se v Novém Boru. Společnost Lasvit tam koupila starou dřevěnici a rekonstruovala ji. Je to postaveno na kontrastu, kde jedna budova zůstala klasická a druhá je skleněná. Je to bílé, černé, tradiční, moderní. Úplně mě to uchvátilo, i když jsem tam nikdy nebyla. Musím to napravit.

 Jak vnímáte povědomí o kvalitě architektury? Mají Češi dobrý vkus a vzniká jí dost kvalitní?
To je těžké. Někde ano, a jinde ne. Mám na mysli i okolí Prahy, protože nesnáším satelitní města, když developer skoupí pozemky a postaví tam bungalov vedle bungalovu. Na druhé straně vznikají i projekty, které mě těší. Například rozhledny, parky či celé čtvrti. V Nuslích se nyní rekonstruuje pivovar a vznikne z toho čtvrť. Developer na tom spolupracoval s architekty i historiky a zachoval ducha místa. Líbí se mi, když se přihlíží k okolnostem a nic se nestaví jen tak, bez kontextu.

 Vyplatí se do Česka cestovat za architekturou?

Když turista přijde, myslím si, že půjde za Davidem Černým. Udělal motýly, mimina či sochu nahé dámy v Karlíně. Lidi to láká a chtějí si to fotit. Mně se například ti motýli vůbec nelíbí, navíc nemám ráda fialovou. Kvituji však jeho odvahu a přijde mi to jako dobrý nápad, ale esteticky mi to nesedí.

Ocenění ASB GALA, které budete moderovat, neodměňuje stavby, ale konkrétní lidi. Je podle vás dobrý krok ukazovat, kdo za projekty stojí?

Na sto procent. Uvědomila jsem si, že známe mnoho architektů, kteří jsou po smrti, a připomínáme si jejich díla. Ale žijící moc neznáme, ačkoliv kolem jejich staveb chodíme denně. Proto je to dobrá cesta, jak je zpopularizovat.

Co vás bude na laureátech zaujímat přímo na pódiu?

Bavilo by mě ptát se jich, co je k projektu vedlo, jak o něm přemýšleli a zda už předem viděli ruch, který tam později vznikne. Na moderování ASB GALA se budu hodně připravovat, protože věřím, že kdo je připraven, není překvapen.