Slunce, vítr a voda: Obnovitelná energie v EU lámala rekordy

Využívání obnovitelných zdrojů energie přináší řadu zásadních přínosů, mezi které patří zejména snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy, především ropě a zemním plynu.

Rozvoj obnovitelných zdrojů zároveň podporuje vznik pracovních míst v nových environmentálně orientovaných technologiích. Tyto oblasti představují klíčové pilíře Energetické unie a iniciativy Clean Industrial Deal.

Podíl obnovitelné energie se od roku 2004 téměř ztrojnásobil

V roce 2024 dosáhl podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU hodnoty 25,2 %. Oproti roku 2023 se jedná o nárůst o 0,7 procentního bodu a ve srovnání s rokem 2004, kdy činil podíl pouze 9,6 %, jde o téměř trojnásobné zvýšení.

Směrnice EU 2023/2413 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů navýšila cíl pro rok 2030 z původních 32 % na 42,5 %, s ambicí dosáhnout až 45 %. K naplnění tohoto cíle je nutné během následujících šesti let zvýšit podíl obnovitelné energie na úrovni EU o více než 17 procentních bodů, což vyžaduje výrazné zrychlení tempa zavádění obnovitelných zdrojů ve všech členských státech.

Nejvyšší podíl obnovitelné energie v roce 2024 zaznamenalo Švédsko, kde obnovitelné zdroje pokrývaly 62,8 % hrubé konečné spotřeby energie, zejména díky využití pevné biomasy, vodní a větrné energie. Následovalo Finsko s podílem 52,1 %, založeným především na biomase, větru a vodní energii, a Dánsko s hodnotou 46,8 %, kde dominovala biomasa, větrná energie a bioplyn. Na opačném konci žebříčku se nacházely Belgie (14,3 %), Lucembursko (14,7 %) a Irsko (16,1 %).

Některé členské státy využily mechanismus statistických převodů energie z obnovitelných zdrojů mezi zeměmi EU, aby splnily své závazné cíle nebo zvýšily svůj celkový podíl. Tyto převody představují smluvní dohody o započtení určitého množství vyrobené obnovitelné energie mezi státy.

Výroba elektřiny: dominantní role větru a vody, rychlý růst solární energie

Podle pravidel směrnice (EU) 2018/2001 se výroba elektřiny z vodních a větrných elektráren statisticky normalizuje s ohledem na meziroční klimatické výkyvy. Vodní energie je normalizována na základě patnáctiletého průměru, větrná energie na základě pětiletého období, s odděleným hodnocením pevninských a přímořských větrných elektráren.

V období 2014–2024 byl růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU tažen především rozvojem větrné a solární energie. V roce 2024 pocházelo 47,5 % hrubé spotřeby elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů, což představuje meziroční nárůst o více než 2 procentní body.

Větrná a vodní energie dohromady tvořily téměř dvě třetiny veškeré elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, konkrétně 38,0 % připadalo na vítr a 26,4 % na vodní elektrárny. Zbývající část výroby zajišťovala solární energie s podílem 23,4 %, pevná biopaliva s 5,8 % a ostatní obnovitelné zdroje s 6,1 %. Solární energie zaznamenala nejdynamičtější rozvoj, když její podíl vzrostl z 1 % v roce 2008 a výroba se zvýšila z 7,4 TWh na 304 TWh v roce 2024.

Mezi zeměmi EU bylo více než 75 % spotřebované elektřiny v roce 2024 vyrobeno z obnovitelných zdrojů v Rakousku (90,1 %), Švédsku (88,1 %) a Dánsku (79,7 %). Spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla také vysoká v Portugalsku (65,8 %), Španělsku (59,7 %), Chorvatsku (58,0 %), Lotyšsku (55,5 %), Finsku (54,3 %), Německu (54,1 %), Řecku (51,2 %) a Nizozemsku (50,5 %), přičemž všechny tyto země představovaly více než polovinu spotřebované elektřiny.

Česko si nevede slavně

Na druhém konci stupnice byl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů menší než 25 % na Maltě (10,7 %), v České republice (17,9 %), Lucembursku (20,5 %), Maďarsku a na Kypru (v obou zemích 24,1 %) a na Slovensku (24,9 %). Země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) Norsko a Island, stejně jako kandidátská země Albánie, vyrobily v roce 2024 z obnovitelných zdrojů více elektřiny, než bylo celkové množství elektřiny, které spotřebovaly, což vedlo k podílu vyššímu než 100 %.

Přibližně čtvrtina energie pro vytápění a chlazení pochází z obnovitelných zdrojů
V roce 2024 tvořila energie z obnovitelných zdrojů 26,7 % celkové spotřeby energie na vytápění a chlazení v EU, zatímco v roce 2004 činil tento podíl pouze 11,7 %. K růstu přispěl rozvoj v průmyslu, sektoru služeb i v domácnostech. Do statistik je zahrnuta také energie okolního prostředí využívaná tepelnými čerpadly a obnovitelné chlazení.

Mezi zeměmi EU byl podíl energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení více než 50 % ve Švédsku (67,8 %), Finsku (62,6 %), Lotyšsku (61,8 %), na Maltě (59,2 %), v Dánsku (56,4 %), Estonsku (55,5 %) a Litvě (52,1 %). Země ESVO Island také vynikala, s podílem 79,5 %. Na druhé straně žebříčku se umístily země EU s podílem energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení nižším než 20 % – Irsko (7,9 %) a Nizozemsko a Belgie (v obou případech 11,3 %).

Podíl obnovitelné energie v dopravě zůstává nízký

Evropská unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 podílu 29 % obnovitelné energie v dopravě, případně alternativně snížit emisní intenzitu dopravních paliv o minimálně 14,5 %. Do této kategorie spadají kapalná biopaliva, vodík, biometan i obnovitelná elektřina.

V roce 2024 činil průměrný podíl obnovitelné energie v dopravě v EU 11,2 %, zatímco v roce 2004 dosahoval pouze 1,4 %. Mezi zeměmi EU se podíl obnovitelné energie na spotřebě paliv v dopravě pohyboval od 26,4 % ve Švédsku a 20,2 % ve Finsku až po méně než 5 % v Chorvatsku (0,9 %) a Řecku (3,9 %). Vysoký podíl obnovitelné energie na spotřebě paliv v dopravě vykázala i země ESVO, Norsko (33,6 %), zatímco kandidátské a potenciální kandidátské země vykazují velmi nízký podíl obnovitelné energie v dopravě (od nuly do přibližně 1 %).

Údaje jsou aktuální k prosinci 2025.